Citlivá duše liberála nad každým návrhem regulace (natožpak pak s nulovou toleranci!) trpí a vzpouzí se. Zase někdo ví, co je pro nás nejlepší. Sociální inženýři mají v posledních letech pré. Nestačí jim omezování kuřáků, teď mají na mušce gamblery. Hlavním cílem státu přeci je blaho jeho občanů! A pokud to někteří nechápou, je třeba jim napomoci. A nejlépe rovnou úplným zákazem. Chcete si hrát? Tak pěkně doma a na starém Forbesu!
Ale teď už poněkud seriózněji. I liberál se před tím, než se mu zježí chlupy (vlasy na hlavě) kvůli návrhu nové regulace, musí ptát, jaký je reálný stav věci, jaký je účel regulace a jaké budou její „náklady".
Ulice ještě nedávno poseté jednou hernou vedle druhé, uvnitř každé z nich pár nešťastníků a otevřeno nonstop. Údajně v ČR až sto tisíc závislých gamblerů (plus blízké osoby, které jsou závislostí gamblerů ovlivněni) a silná společenská poptávka po regulaci.
Obavy ze vzniku nelegálních heren jsou jistě relevantní, ale je na správních a finančních orgánech, orgánech činných v trestním řízení a koneckonců i na společenském tlaku takové problémy řešit. S nulovou tolerancí hazardu obec přichází o citelné peníze, ale množství heren, které jsme vídali (vídáme) téměř na každém rohu, vzbuzuje otázku, v kolika z nich se provozuje legální gambling a v kolika jde čistě o praní špinavých peněz z jiných nelegálních aktivit. A představa, že všichni gambleři se postupně přesunou do ilegálních „podzemních" heren, je trochu přehnaná (nezapomínejme na internet a mobilní aplikace!). Samozřejmě, s represí musí jít ruku v ruce i prevence.
Takže jako přesvědčený liberál nemám problém s nulovou tolerancí hazardu. Dopisuji článek a jdu zaplatit výbornou kávu v podniku, kde ještě nedávno jedna taková odpudivá herna sídlila.
Jiří Š. Cieslar, člen TOP 09 Praha 2
