Autobusový terminál na Černém Mostě vnímám jako jednoznačně největší jizvu Prahy 14. Pevně věřím, že se k proměně této brány do metropole magistrát konečně postaví se zodpovědností, jakou si zaslouží. My pro to uděláme maximum, „říká v tradičním novoročním rozhovoru starosta Prahy 14 Mgr. Radek Vondra (TOP 09).
Je po volbách, načínáte své v pořadí již třetí období ve funkci starosty. Jaký je to pocit?
Samozřejmě příjemný. Lide mě a mým kolegům dali velmi silný mandát, čehož si vážím. Dokazuje to, že naše práce má smysl. Na druhou stranu, co si budeme povídat a řekl jsem to už mnohokrát – je to obrovsky závazek. Nechceme lidi zklamat, ale v dobrem naplnit jejich očekávaní. Vzhledem k tomu, že ze starostenské židle mám už nemálo zkušenosti, dobře si uvědomuji, že to není jednoduchý úkol.
Když už mluvíte o očekávání, jaké máte pro rok 2019 vy?
Záludná otázka. Abych řekl pravdu, má největší očekávání směřují spíš za hranice Prahy 14, respektive k Magistrátu hl. m. Prahy. Od říjnových komunálních voleb má i hlavní město nove vedení. Současná koalice Spojených sil pro Prahu (pozn. red: TOP 09 a STAN), České pirátské strany a občanské iniciativy PRAHA SOBĚ je pro mě příslibem, že podřimující, ale významné městské projekty na území naši městské části dostanou nový impuls, že se konečně pohnou dopředu. Minulá magistrátní koalice v tomto obrovsky selhala a nebojím se říci, že hlavní město prakticky paralyzovala. Nová politická garnitura to teď má samozřejmě o to těžší.
O jakých projektech týkající se Prahy 14 mluvíte?
Zmíním jen ty nejdůležitější. Rekonstrukce vnitrobloků na Černém Mostě a opravy komunikaci v Hloubětíně, pokračovaní v revitalizaci parku U Čeňku, dlouhá leta se vlekoucí rekonstrukce hloubětínského náměstí či výstavba lávky mezi Rajskou zahradou a Hutěmi, včetně vlakové zastávky. Samostatnou kapitolou je pak autobusový terminál na Černém Mostě, který vnímám jako jednoznačně největší jizvu Prahy 14. Jeho opravu léta brzdily nedořešené majetkové vztahy, nyní už vše směřuje k jejich narovnání. Pevně věřím, že se k proměně této brány do metropole magistrát konečně postaví se zodpovědnosti, jakou si zaslouží. My jsme to nenechali spát nikdy, nicméně teď je větší šance, že konečně budeme vyslyšeni. Uděláme maximum.
Praha 14 jako taková má v současnosti rozpracovanou řadu investičních akcí, z nichž minimálně část je během na dlouhou trať. Co předpokládáte, že se dokončí letos?
Když všechno dobře dopadne, na jaře otevřeme nové komunitní centrum Hloubětínská 55, dále bychom v průběhu roku chtěli zprovoznit park pro bikery na Jahodnici, dokončit výstavbu tělocvičny ZŠ Šimanovská v Kyjích a pokračovat v projektech na rekuperace ve školních budovách. A když se nebudeme bavit jen o projektech a investicích, připravujeme také revizi strategických dokumentů, tedy strategického plánu včetně akčního planu, generelu dopravy a systému pro komunikaci a zapojovaní veřejnosti. Počítám i s tím, že se na pořad dne opět dostanou parkovací zóny.
Už jednou jste v rámci průzkumu veřejného mínění zjišťovali, jestli lidé zóny v ulicích chtějí a většina reakcí byla negativní. Proč chcete toto téma znovu otevírat?
Protože je to nezbytné. Nelze zavírat oči před objektivními skutečnostmi. Vzhledem k tomu, že okolní městské časti, konkrétně Prahy 8 a 9, parkovacím zóny zavedly, u nás se situace ještě víc zkomplikovala. Auta se „posunula“. A to nemluvím o tom, že je jich zkratka čím dál víc. Parkovací zóny řeší celopražský koncept. S kolegy se sice dlouhodobě snažíme aktuální stav zlepšit alespoň tím, že jako městská část nabízíme výhodná garážová stáni v našich objektech, případně tam, kde to jen trochu jde, budujeme parkovací místa, ale pro uspokojení poptávky to samozřejmě nestačí. To všechno jsou důvody, proč bych diskuzi o parkovacích zónách chtěl znovu otevřít.
Počítá se v roce 2019 i s pokračováním participativního rozpočtování, tedy projektu Čtrnáctka podle Vás?
Ano. Díky participativnímu rozpočtu mají lidé příležitost změnit to, co se jim nelíbí. A nejen to, mohou změnu rozhýbat osobně. Mohou podávat vlastní projekty zaměřené na rozvoj městské časti. Vzhledem k tomu, jak se osvědčil pilotní ročník, rádi bychom v participativním rozpočtu pokračovali. Realizace projektů skonči v roce 2019. Během něho tudíž chceme připravit následující ročník, který poběží od roku 2020. Všem lidem, kteří se dosud zapojili, mnohokrát děkuji.
Velké téma představuje také přírodní koupaliště, tak zvaný biotop, které chce městská část vybudovat v Kyjích. Jak to s tímto projektem vypadá?
Nyní (pozn. red: v době uzávěrky lednového čísla, tedy 21. 12. 2018) jsme ve fázi čekaní na stavební povolení a územní rozhodnutí. Pokud vše půjde podle plánu, obojí by mohlo byt vydáno v nejbližších dnech. Následně, zhruba do poloviny ledna, podle toho, kdy přesně stavební odbor stanoviska vydá, poběží lhůta pro možná odvolání. Pokud se rozhodnutí stane pravomocným, městská část bude moci
přistoupit k přípravě výběrového řízeni na dodavatele prací.
Když se ohlédneme za uplynulým rokem, s čím jste spokojený a s čím naopak ne?
Začnu odzadu. To, s čím spokojeny nejsem, vychází z toho, co už jsem naznačil na začátku. Stejně jako dalším obyvatelům Prahy 14 mi vadí, že se zatím nepodařilo dokončit nebo alespoň viditelně rozhýbat klíčové projekty hlavního města na našem území. S čím naopak spokojený jsem, je to, že přímo za městskou časti je práce vidět hodně. Na Čihadlech máme díky spolupráci se soukromým investorem unikátní rozhlednu Doubravka, část mateřinek má nove venkovní učebny s mnoha edukativními prvky,
realizujeme projekty, které místní lide podali v rámci participativního rozpočtu… Málo toho dle mého není.
Už před volbami hodně rezonoval požadavek obyvatel Jahodnice na vybudování nové základní školy. Jak se k tomu stavíte?
Jsem si vědom toho, že přímo na Jahodnici by se základní škola hodila, je to rychle se rozvíjející oblast, navíc jsme tu nedávno otevřeli i úplně novou mateřinku. Městská část sama za sebe o vzniku nové základní školy rozhodnout nemůže, nicméně budeme hledat možnosti, jak uspokojení tohoto požadavku místních dosáhnout. Ostatně, základní školu by potřebovaly i Hutě.
Na závěr trochu osobní otázka. Praha 14 si letos připomene 25 let od svého vzniku. Dáváte si do tohoto roku nějaké předsevzetí? A co byste městské části popřál?
Předsevzetí jsou ošemetná věc. Někoho motivuji, jiného spíš stresují. Já osobně zastávám názor, že člověk má na sobě pracovat průběžně a brát život tak, jak přichází, bez uměle nastavených milníků. Na druhou stranu – věci, které bych u sebe chtěl zlepšit, samozřejmě existuji. Rad bych si našel vice času na rodinu, sport, cestovaní… ovšem práce je fakt hodně, tak nevím, jestli to, jak se říká, dám podle svých představ. Praze 14 bych nejen pro tento rok, ale i pro všechny další, které přijdou, rád popřál, aby se nadále pozitivně rozvíjela a posilovala své sebevědomí. Už dávno nejsme okrajovou městskou částí kdesi na periferii, která nikoho moc nezajímá. Žije tu spousta skvělých lidi, které baví měnit svět kolem sebe k lepšímu. A to je něco, na čem se da stavět.
Tento text byl převzat z měsíčníku městské části Praha 14 „Čtrnáctka“.
