„Místní Agenda 21 nepředstavuje jen stohy papírů a pro mnohé abstraktní vize. Jsou za ní viditelné skutky“ říká místostarostka Prahy 14 Mgr. Irena Kolmanová (TOP 09), do jejíž gesce kromě strategického plánování patří také investice městské části.
Pokud vše půjde dobře, městská část má velkou šanci postoupit do nejvyšší možné kategorie (A) v naplňování místní Agendy 21 (MA21). Co to pro ni vlastně znamená? A co pro vás?
Na tuto otázku lze nahlížet ze dvou úhlů pohledu. Tím prvním je pohled zvenku: růst v rámci programu MA21 posiluje dobré jméno Prahy 14, je to věc prestiže. Kategorii A se zatím podařilo obhájit jen jednotkám samospráv. Druhý pohled je pohled zevnitř a přiznám se, že pro mě je ještě mnohem podstatnější. Tím, že program skutečně fyzicky naplňujeme a děláme vše pro to, aby se naše městská
část rozvíjela zdravě, šetrně k životnímu prostředí, aby nabízela prostor komunitám, přinášela rozmanité kulturní zázemí a tak dále, reálně vytváříme lepší podmínky pro život. Nejsou to jen přednášky, stohy papírů, pro mnohé abstraktní vize, jsou to viditelné skutky. A to je taky důvod, proč mě práce na „agendě“ tak baví.
Kromě prestiže, případně získávání různých ocenění za kvalitu ve veřejné správě, má úspěšné naplňování programu ještě i jiné výhody?
Agenda pomáhá nahlížet na rozvoj obce jako na celek, koordinuje jednotlivé oblasti udržitelného rozvoje, odhaluje nedostatky, s nimiž se dá pracovat při dalším krátkodobém i dlouhodobém plánování. To, že program úspěšně realizujeme, nám navíc v některých případech usnadňuje získávání finančních prostředků na projekty z evropských či jiných dotací.
Je Praha 14 inspirací pro jiné samosprávy?
Zaznamenali jsme velký zájem ze strany jiných měst a obcí o účast na naší obhajobě kategorie A, což je vlastně taková závěrečná zkouška navazující na sérii auditů z různých oblastí udržitelného rozvoje. Zástupci těchto samospráv se zajímali o to, jak vypadají prezentace, čemu se v nich věnujeme, zkrátka, jak jsme se připravili. Účastníme se také různých panelových diskusí, seminářů, konferencí. Dobré příklady z praxe nejen sdílíme, ale také je vyhledáváme. Sami se musíme dál vzdělávat, hledat inspiraci. Například nyní zvažujeme možnost využít zkušenosti hlavního města Prahy s instalací solárních panelů na budovách. Chtěli bychom je v budoucnu instalovat v základních školách, kde momentálně realizujeme projekt „zelené střechy“, tedy v ZŠ Bratří Venclíků a ZŠ Generála Janouška.
V Praze 14 žijete už mnoho let. Jak se za tu dobu, co se soustředí na udržitelný rozvoj, proměnila?
Myslím, že se proměnila prakticky kompletně. Třeba u nás v Hloubětíně, kde bydlím už 21 let, máme nově upravený vnitroblok Mochovská včetně nového sportoviště u tamní základní školy, vybudovaná nová dětská hřiště, nové komunitní centrum Hloubětínská 55, nové sportoviště u ZŠ Hloubětínská, ... Na rozvoji čtvrti se podílí i Magistrát hl. m. Prahy, který zde postupně opravuje komunikace, či příspěvková organizace města Technická správa komunikací hl. m. Prahy, jež nyní pracuje na rekonstrukci hloubětínského náměstí… Mohla bych pokračovat dál a pořád bych mluvila jen o Hloubětíně.
A co jiné části Prahy 14?
Nelze jít do úplných podrobností, takže jen, jak se říká „z rychlíku“… Za poslední roky v Praze 14 vznikly nebo byly revitalizovány parky – třeba park u zámečku v Hostavicích, několikrát do roka se sází nové stromy a květiny, revitalizují se stávající plochy – letos bude například dokončena obnova historické aleje v Hostavicích, většina školských budov je zateplená, ZŠ Šimanovská má novou střechu a tělocvičnu, na základních školách jsou instalovány rekuperační jednotky na průběžnou výměnu vzduchu, byla otevřena řada cyklostezek, zpřístupňujeme veřejnosti dříve zanedbaná místa – naposledy bikepark na Jahodnici, vybudovali jsme komunitní centra, aktuálně dokončili modernizaci radničních budov, které jsou teď nejen hezčí, ale hlavně energeticky šetrné…
Co městskou část čeká nyní? Na jakých nových projektech podporujících zdravý rozvoj pracujete?
Významným projektem je rekonstrukce Domova pro seniory Bojčenkova, s níž dle současných předpokladů fyzicky začneme v polovině příštího roku. Na proměnu stávajícího objektu do podoby tzv. pasivního, tedy energeticky maximálně úsporného domu, jsme od hlavního města Prahy získali dotaci 180 milionů korun. V podobně úsporném módu bude fungovat i polyfunkční dům na Černém Mostě, který připravujeme, či nové komunitní centrum na Jahodnici. Moc se těším i na projekt revitalizace pískovny Bílý kůň na Hutích, v jehož případě máme dokončenou studii na úpravu parku na povrchu. Podzemní prostory pískovny chceme veřejnosti zpřístupnit příští rok. Základním předpokladem pro realizaci projektů, zejména těch větších, je zajištění finančních zdrojů. Bez dotací, ať už evropských, nebo jiných, bychom se nepohnuli z místa. Rozpočet městské části je velmi omezený.
Nedílnou součástí naplňování MA21 je také podpora participace veřejnosti na rozvoji městské části. Jak radnice tuto oblast rozvíjí?
Pořádáme veřejná projednání na konkrétní témata, spolupracujeme s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy na veřejných setkáních k budoucí podobě centra Hutí, revitalizaci sídliště Lehovce a proměně terminálu na Černém Mostě, organizujeme dotazníková šetření spokojenosti obyvatel zacílená například na komunikaci ze strany úřadu,... V neposlední řadě pak aktuálně řešíme třetí ročník participativního rozpočtu, v jehož rámci na úřad dorazily více než dvě desítky občanských projektů.
Tento text byl převzat z měsíčníku městské části Praha 14 „Čtrnáctka“
