Před časem jsem se zabýval problematikou fiskální nerovnováhy a státního dluhu v České republice. V rámci těchto úvah mne zaujal vztah mezi fiskální nerovnováhou a politickou orientací vlád. Proto jsem se rozhodl provést níže přiloženou analýzu.
Na základě empirie jsem se domníval, že levicové vlády mají v České republice větší sklon k zadlužování a schodkům státního rozpočtu. K této domněnce mne vedla úvaha, že levicově orientované vlády přikládají vyšší prioritu sociálním oblastem, což v důsledku obvykle znamená vyšší výdaje (bohužel zejména mandatorní). Kromě toho se levicové vlády v oblasti ekonomické teorie obvykle více přidržují keynesiánských teorií a snaží se stimulovat ekonomiku fiskální expanzí i za cenu zadlužení země (v podmínkách ČR bohužel i v dobách nekrizových). V přiložené tabulce jsem zohlednil tento vztah v letech 1993 až 2009 (data za rok 2010 v tomto okamžiku ještě MF ČR nezveřejnilo). V rámci této analýzy jsem posuzoval politickou orientaci vlády určité politické strany podle toho, jak tato strana sama sebe veřejně deklaruje. Tedy vládu sestavenou ČSSD jako levicovou a vládu sestavenou ODS jako pravicovou. Skutečnost je ovšem poněkud komplikovanější, neboť jednak tyto strany obvykle sestavují vládu s koaličními partnery, na jejichž programové priority pak musí brát zřetel, jednak je jejich vlastní vymezení své politické orientace často poněkud sporné (zejména v případě ODS, která většinou praktikuje politiku středovou, často až středolevou).
Od roku 1993 vládla v ČR celkem 7 let vláda, která se dá, s trochou fantazie, označovat jako pravicová a 7 let vláda levicová. Ve třech letech (1998, 2006, 2009) nelze přesně rozhodnout: buď si pravice a levice v takovém roce vládu rozdělily mezi sebou, nebo část roku vládla úřednická vláda.
Pro analýzu jsem tedy využil jen ty roky, ve kterých pravice či levice vládla po celou dobu. Při analýze jsem se rozhodl, z důvodu eliminace vlivu vyššího HDP v pozdějších letech, soustředit pouze na meziroční přírůstky státního dluhu.
Průměrný přírůstek státního dluhu ČR v letech vlády ODS činil 4,3%.
V období let vlády ČSSD, činil průměrný přírůstek státního dluhu ČR 19,9%.
Saldo státního rozpočtu k celkovým výdajům státního rozpočtu činilo v letech pravicových vlád v průměru –0,9%, v dobách vlád levicových –8,4%.
Jestliže v absolutních číslech saldo státních rozpočtů v letech pravicových vlád činilo -84,5 mld. Kč, v letech levicových vlád to bylo -448,5 mld. Kč.
Přestože jsem do této jednoduché analýzy nezahrnul další vlivy, jako např. hospodářský cyklus, přírodní katastrofy (povodně), výnosy z privatizace státního majetku apod., lze potvrdit, že akcelerace státního dluhu v ČR souvisela s politickou orientací vlády, neboť za levicových vlád rostla více než čtyřikrát rychleji než v letech kdy vládu sestavovala pravice. Stejně tak konečné saldo SR jako podíl na celkových výdajích státního rozpočtu bylo ve sledovaném období výrazně vyšší.
Pro zajímavost lze uvést i fakt, že výše zmíněný hospodářský cyklus (vyjádřen jako roční změna HDP) nemá v ČR na růst státního dluhu vliv. Korelace mezi těmito dvěma veličinami je mizivá, Pearsonův korelační koeficient má hodnotu r = -0,1025 a jedná se tedy o těžko prokazatelnou zápornou závislost.
Shrnuto, podtrženo: Lze jednoznačně potvrdit, že za současný katastrofální stav veřejných financí mohou zejména vlády vedené ČSSD, které masivně zadlužovaly zemi i v dobách bezprecedentního růstu hospodářství, který se bohužel v dohledné době nejspíš nebude opakovat. Tento závěr může tedy být velkým mementem pro představitele ODS, kteří (ač se veřejně deklarují jako pravicoví politici) běžně spolupracují s ČSSD na různých stupních veřejné správy. Tato situace bohužel platí i pro Prahu 13.
Radek Dlesk
