Nový územní plán hlavního města Prahy se připravuje

Schvalování územního plánu je pro zastupitelstvo obce jedním z nejdůležitějších a nejzávažnějších rozhodnutí, která činí. Územní plán představuje základní nástroj k tomu, aby všechny funkce, potřebné ke správnému fungování obce, byly proporcionálně zastoupeny. Obec je živoucí organismus, jenž se vyvíjí, a podle toho se mění i její potřeby. Na tomto poli se střetávají zájmy vlastníků pozemků, kteří se oprávněně snaží svůj majetek zhodnotit, s potřebami města, jež zase musí dbát na to, aby rozvoj v území byl vyvážený. Je proto velmi náročné hledat v tomto směru kompromisy.

Stávající územní plán schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy v září roku 1999. Od té doby bylo podáno kolem 4000 podnětů na pořízení změny územního plánu a zhruba 850 návrhů na jeho úpravu. Jedním z hlavních důvodů je velmi podrobné členění jednotlivých funkčních ploch, což v současné době alespoň částečně upravuje změna územního plánu Z 1000, účinná od listopadu 2009.

Novinky
V novém územním plánu, zahrnujícím celé území hlavního města s rozlohou 496,1 km2, 1 200 000 obyvateli a dalšími asi 200 tisíci příchozími, dochází ke značnému snížení počtu jednotlivých funkčních využití ploch - ze 79 na 14. V důsledku toho by měly být změny územního plánu prováděny ve čtyřletých cyklech. Minimální velikost plochy, na kterou bude možné pořídit samostatně změnu územního plánu, je určena na 0,25 ha. Dále jsou na převážné většině funkčních ploch stanoveny tzv. regulativy prostorové regulace, takže nebude třeba provádět úpravy územního plánu. Koncept také zohledňuje záměr zřízení zeleného pásu kolem Prahy s průnikem zelených klínů z příměstské krajiny směrem k centru města, s vyšší prostupností území pro pěší a cyklistickou dopravu a s postupným převodem orné půdy do stabilnějších kultur, tj. lesů a trvalých travních porostů ve volné krajině. Nově jsou také zaváděna tzv. veřejně prospěšná opatření.

Skladba konceptu územního plánu
Koncept nového územního plánu obsahuje několik částí - koncepcí. Na prvním místě je koncepce uspořádání krajiny, protože lidská sídla vznikala v krajině a ta představuje základní prostor pro utváření města. Koncepce zohledňuje charakter jednotlivých pásem města a určuje priority. Těmi jsou zejména zachování historického panoramatu v historickém jádru se střídáním zastavěných a převážně nezastavěných území, zachování nezastavěných částí radiálně směřujících údolí a výrazných hřbetů zelených klínů pronikajících z příměstské krajiny. Dále se upřednostňuje výstavba v obou pásmech kompaktního města před plošnou zástavbou ve vnějším pásmu, kde se připouští pouze dostavba stávajících sídel s přihlédnutím k jejich historickému vývoji a utváření terénu bez jejich vzájemného srůstání, založení ploch lesních a nelesních či trvalých travních porostů ve volné krajině na úkor stávající orné půdy, revitalizace
nechráněných částí záplavových území a bezprostředního okolí vodních toků mimo zastavěné území ve prospěch různých forem zeleně a jejich využití pro extenzivní rekreaci. V celém řešeném území se také nepřipouští zástavba pohledově exponovaných a krajinářsky cenných struktur (pro Prahu typické skalní výchozy a lomové stěny, zelené svahy a jejich hrany, horizonty apod.). Mezi nejvýznamnějšími plochami s navrženou změnou podoby krajiny je uvedeno i bezprostřední okolí řeky Vltavy s tím, že nezastavěná část nivy je určena k rehabilitaci, s postupným vymístěním nevhodných aktivit, a v kombinaci s plochami zeleně je věnována rekreačním funkcím bez nároků na rozsáhlé zázemí. Koncept také nepřipouští do údolí Vltavy umisťovat dominanty, které by pohledově narušily tuto přirozenou osu města. Nejsou přípustná nová přemostění ani další urbanizace okolí soutoku Vltavy s Berounkou.

S koncepcí uspořádání krajiny neoddělitelně souvisí koncepce města, jejímž obsahem je urbanistická koncepce. Ta vymezuje podmínky rozvoje města tak, aby zde v roce 2020 mohlo žít předpokládaných 1,3 milionu obyvatel a pobývat 350 tisíc denních návštěvníků. Rozrůstáním města vznikla postupně čtyři pásma: historické jádro města, vnitřní a vnější kompaktní město a vnější pásmo. Naše městská část je zahrnuta dílem do vnějšího kompaktního města a větší částí do vnějšího pásma. Základním principem rozvoje vnějšího kompaktního města je rozmanitost městské struktury s optimální dopravní obsluhou a vyváženým podílem vybavenosti, rekreačních ploch a zeleně i podpora přeměny nevyužívaných nebo nevhodně využívaných ploch. Pro vnější pásmo je charakteristické uchování prostorové samostatnosti jednotlivých
sídel, ochrana a rozvoj stávajících přírodních prvků, posílení rekreační funkce krajiny, zlepšení její prostupnosti a vznik zeleného pásu kolem Prahy na úkor orné půdy s posílenými vazbami směrem do středočeského regionu. Územní plán stanovuje také hierarchii center, kterou tvoří celoměstské centrum, městská centra a lokální centra. Na našem území jsou vymezena pouze lokální centra, a to Modřany a Kamýk. V územním plánu jsou navržena na plochách smíšených, které umožňují široké využití.

Koncepce plošné a prostorové regulace
Koncepce plošné a prostorové regulace představuje asi nejtransparentnější část územního plánu. Stanovuje podmínky
pro využití území města, jeho plošného a prostorového uspořádání včetně základních podmínek krajinného rázu a nadřazených celoměstských systémů. Územní plán používá ke stanovení územních podmínek, tzv. regulativů, více vrstev. V základní vrstvě se zavádějí čtyři základní typy území a dále každý typ území obsahuje tři typy ploch s rozdílným způsobem využití příbuzného charakteru:
• Území krajinná, zahrnující plochy lesní ZL, nelesní NL a zemědělské a pěstební PZ, která se nalézají především ve vnějším pásmu města, umožňují vznik zeleného pásu kolem Prahy a jsou součástí zelených klínů pronikajících do centra města.
• Území rekreační, zahrnující plochy parkové ZP, rekreace RP a sportu SP, jsou součástí zelených klínů ve vazbě na utváření terénu a vodní toky, v přímém kontaktu s funkcí bydlení a jako součást nových obytných souborů. Plochy rekreace se rozmísťují rovnoměrně na celém území, ve vyhovující dostupnosti bydlení, v místech s kvalitním životním prostředím, ve vazbě na Vltavu, Berounku a další vodoteče a na plochy lesní a nelesní.
• Území obytná, zahrnující plochy bydlení OB, veřejného vybavení VV a plochy smíšené SM, jsou vymezena ve všech pásmech města. Plochy veřejného vybavení zahrnují oblast vzdělávání a výchovy, sociálních a zdravotních služeb, kultury, veřejné správy a ochrany obyvatelstva, s optimální dostupností a vazbou na veřejnou hromadnou dopravu. Plochy smíšené jsou umísťovány v celoměstském centru, v městských a lokálních centrech a na plochách v návaznosti na pracovní příležitosti a bydlení.
• Území produkční, zahrnující plochy dopravní infrastruktury, kromě komunikací DP, plochy produkce PR a technické
infrastruktury TI, bez kterých by město pochopitelně nemohlo fungovat.
• Dále jsou vyznačeny tzv. ostatní plochy, kam patří vodní plochy a toky a plochy dopravní infrastruktury - komunikace. Tyto ostatní plochy mohou procházet všemi ostatními funkcemi. Jednotlivé typy ploch jsou označeny barvou a kódem plochy (například lesní plochy barvou tmavozelenou s kódem ZL). Pro každou vymezenou funkční plochu je stanoveno hlavní využití, přípustné využití nad rámec hlavního, nepřípustné, popřípadě podmíněně přípustné využití a konečně nepřípustné využití.

Další, překryvná vrstva plánu obsahuje regulativy ucelených systémů a speciálních ploch, tj. Celoměstský systém zeleně, který představuje prostorově a funkčně spojitý soubor vegetačních prvků a Územní systém ekologické stability (ÚSES). Ten má úroveň nadregionální, regionální a místní a je tvořen biocentry, biokoridory a interakčními prvky. Přes naše území prochází významný nadregionální biokoridor údolím Vltavy a nachází se zde značné množství regionálních i lokálních prvků, například Modřanská rokle - Šance, Čihadlo, zámecký park Komořany, V Hrobech a mnoho dalších. S tím souvisí i značné omezení možností zástavby dotčeného území. Prvky ÚSES jsou také chráněny veřejně prospěšnými opatřeními (viz dále). Do kategorie speciálních ploch náležejí jednak veřejná prostranství, která představují veřejně přístupné prostory sloužící obecnému užívání (i na několika místech naší městské části), dále suché poldry, sloužící k občasnému zadržení povrchových vod a nalézající se i u nás díky potokům, které naším územím protékají. Patří sem i zeleň vyžadující zvláštní ochranu, tj. dřeviny vysokého funkčního, estetického a kompozičního významu, například chráněný dub na nároží ulic Čs. exilu a Generála Šišky. A konečně, ochrana bydlení v historickém jádru města.

Prostorové uspořádání
Prostorové uspořádání je charakterizováno v další vrstvě územního plánu prvky prostorové regulace tj. struktura, výšková hladina, podíl zeleně a kapacita zástavby. Konkrétní prvky jsou odvozeny od polohy ve městě v jednotlivých městských pásmech a na plochách se mohou nacházet buď všechny, nebo jen některé. Jejich účelem je ochrana stávající hodnotné struktury a nezvyšování její kapacity, zatímco v rozvojových územích určují jejich potenciál.

Koncepce rozvoje a přestavby města
Územní plán vymezuje zastavěné území a uvnitř i vně označuje zastavitelné plochy i plochy přestavby včetně tzv. brownfields. Mezi významná přestavbová území jsou zařazeny plochy bývalých čokoládoven v Modřanech, nyní Nestlé,
a areál cukrovaru v Modřanech. Plán také počítá s přestavbou průmyslového areálu bývalých Modřanských strojíren
v Komořanech na obytné území, i když mezi významnými přestavbovými územími přímo zařazen není. Rozvoj města ovlivňuje také vymezení významných územních rezerv. Na našem území je navržena územní rezerva pro zástavbu v lokalitě Šabatka, i když v etapě, tj. k výstavbě zde bude možné přikročit až po splnění stanovených podmínek, například vyčerpání stavební kapacity v Komořanech či realizaci obchvatu obytné zóny v Komořanech s napojením na Pražský okruh. Územní rezerva pro zeleň se nachází v Cholupicích, dopravní územní rezervu představuje návrh tramvajové trati Modřany - Komořany v úseku u cukrovaru a v úseku Do Koutů. V tomto případě zastupitelstvo městské části požaduje vedení tratě areálem Modřanských strojíren, nikoliv ulicí Do Koutů, již nyní dopravně zatíženou. Další významnou dopravní územní rezervu představuje odbočka metra D v úseku Nové Dvory - poliklinika Modřany. Nejde o záležitost blízké budoucnosti, nicméně je to posun dopředu a výsledek tlaku městské části na hlavní město Prahu na zavádění
rychlejší, spolehlivější i ekologičtější veřejné hromadné dopravy na našem území. Rovněž zástavba Cholupic je zařazena do etap.

Koncepce dopravní infrastruktury
Vybraná komunikační síť v Praze zahrnuje jednak tzv. nadřazený komunikační systém - našeho území se z něho týká
část stavby Pražského okruhu, která je vedle stavby Městského okruhu prioritou dostavby komunikačního systému
v Praze. A dále tzv. komunikační systém nižšího dopravního významu, kam je mimo jiné zařazena výstavba komunikace Nová Komořanská, která obchází obytnou zónu v Komořanech, včetně napojení na Pražský okruh. V rámci rozšiřování tramvajové dopravy je v návrhu zakotveno pokračování tramvajové trati ze sídliště Modřany do Libuše k trase metra D. Územní plán nezapomíná ani na rozvoj pěší a cyklistické dopravy, který zasahuje i naše území zejména v podobě cyklostezky podél pravého břehu Vltavy a dalších připojení na ni. V letecké dopravě je potvrzeno letiště Točná prioritně pro sportovní letecký provoz, centrum letecké výuky i leteckých služeb.

Koncepce technické infrastruktury
Územní plán pro naše území v této oblasti předpokládá zrušení čističky v Komořanech a přepojení na pražskou
Ústřední čistírnu odpadních vod. Počítá i s výstavbou kanalizačního sběrače z Cholupic do Komořan a čerpací stanicí
odpadních vod v Točné s výtlakem do Cholupic. V rámci zamezení škodlivých účinků velkých vod by mělo dojít k revitalizaci většiny potoků protínajících naše území a s tím související vytvoření nového suchého poldru na Zátišském
potoce při Modřanské ulici.

Veřejně prospěšné stavby a opatření
Stavební zákon definuje veřejně prospěšné stavby jako stavby pro veřejnou infrastrukturu určené k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci, zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu, a dále veřejně prospěšná opatření jako opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji nebo ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezená v územně plánovací dokumentaci.

Pozemky, na které se vztahují veřejně prospěšné stavby nebo opatření, lze vyvlastnit nebo u nich uplatnit předkupníprávo. V případě vyvlastnění se jedná především o významné stavby dopravní, u nás například trasa metra D,
komunikace Nová Komořanská, přeložka železniční trati v Modřanech a Komořanech, prodloužení tramvajové trati do Libuše, ale i pěší a cyklistické propojení přes Vltavu. Jde také o stavby technické infrastruktury, mimo jiné dešťové
usazovací nádrže v Modřanech a Komořanech, kanalizace z Cholupic do Komořan, čerpací stanice odpadních vod v Točné a výtlak do Cholupic. A dále o ochranu přírodního dědictví v podobě zřizování a ochrany ÚSES, u nás údolí Vltavy, Modřanská rokle, Komořanské polesí, soutok Vltavy s Berounkou a řada dalších. Opatření k ochraně archeologického dědictví je navrženo pro lokalitu Závist mezi Točnou a Zbraslaví. V případě uplatnění předkupního práva je na našem území vymezeno několik míst, například Integrovaný záchranný systém hl. m. Prahy při ulici Generála Šišky, základní škola v ulici Do Koutů, základní školské vybavení v Cholupicích, rezerva pro veřejné vybavení Na Cikorce v Modřanech či parková plocha u statku v Cholupicích. Lze obecně říci, že vedení městské části, potažmo zastupitelstvo městské části, preferuje zachování či rozšíření zelených ploch na svém území. Uvědomuje si totiž
závažnost a význam zelených plic města a toto přesvědčení také vyjádřilo v podobě svých připomínek a námitek ke konceptu územního plánu. V případě zelené plochy Belárie v Modřanech například odmítlo variantu, která navrhuje změnu na obytné území a požaduje zachování zemědělské a pěstební funkce. Stejně tak odmítlo návrh na rozsáhlou zástavbu Cholupic a požaduje zachování stávajícího stavu. U návrhu na přeměnu zahrádkářské kolonie na Točné na obytné území preferuje variantu, která ponechává v ulici Ke Starému hřišti v přímém kontaktu s lesním pozemkem zelený pás. Zastupitelstvo také opakovaně trvá na vypuštění vozovny Modřany - Hodkovičky na ploše mezi tramvajovou a železniční tratí při Modřanské ulici a preferuje variantu zařazení tohoto území do ploch smíšených a zeleně nelesní.

Konečnému schválení územního plánu Zastupitelstvem hl. m. Prahy bude předcházet ještě mnoho práce a i naše zastupitelstvo se jím bude ještě znovu v dalších fázích zabývat.