Mladá fronta DNES, 24.3.2010
PRAHA – Skupina vyškolených komunistů měla na konci osmdesátých let chodit na veřejné debaty a přesvědčovat lidi o dobru socialismu a komunismu.
Školením ve Slušovicích prošel v červnu 1989 také současný městský zastupitel ČSSD a předseda kontrolního výboru Prahy 12 František Adámek. MF DNES na to upozornil jeden z magistrátních úředníků. Kauza je volně dostupná na webových stránkách policie.
„V roce 1989 si mě zavolal ředitel podniku, kde jsem pracoval. Řekl, že je tady nějaký soudruh, který se mnou chce mluvit, že vzniká skupina, která by měla chodit na besedy a tam obhajovat kroky strany ve vazbě na přestavbu, a že ne všechno se dělá dobře, ale zase se nesmí s vaničkou vylít i dítě. V tu dobu to na mě zapůsobilo, tak jsem řekl, že jo,“ vysvětlil František Adámek, který pracoval jako požární bezpečnostní technik.
Oním soudruhem byl ředitel městské politické školy Rudolf Reiner. Jeho skupina měla jediný úkol. „Vyškolit profesionální diskutéry, kteří by vytvářeli příznivou atmosféru pro oficiální řečníky,“ uvádí ve své studii historička Rebeka Křižanová. Prostě lidi se špatnými názory „umravnit“.
Školitel byl z StB
To znamená jediné. Na veřejných diskusích měli v podstatě upozorňovat na rozpory v proslovech opozice, aniž by používali otřepané fráze. Právě proto soudruzi sáhli po řadových a osvědčených komunistech.
Skupina více než dvaceti „vyvolených“ od 5. do 10. června 1989 odjela na speciální školení do Slušovic. „Dle zápisu v knize hostů ve slušovickém hotelu byla akce vedena jako jednání vědeckotechnické společnosti,“ uvádí Křižanová.
Všichni prošli kurzem, jak na diskusích mluvit. Amezi instruktory byl i příslušník Státní bezpečnosti. Poprvé byla skupina nasazena při diskusi Československého výboru v domě U Hybernů koncem června 1989, kam své otázky přišli vznést i disidenti. Poté se sešla ještě několikrát, její fungování ale utnula sametová revoluce.
Pražské ČSSD 20 let staré Adámkovo angažmá nevadí. „O těchto aktivitách nic nevím, ani nevím, jestli jsou pravdivé. Pan Adámek je nicméně zastupitel, který svou práci vykonává velmi dobře,“ řekl šéf pražských socialistů Petr Hulinský.
Aleš Berný
Mladá fronta DNES, 24.3.2010
Na pokyn ÚV KSČ byla na sklonku 80. let skupina komunistů vyškolena, aby při debatách předstírali obyčejné lidi a usměrňovali diskusi. Jejím členem byl i současný zastupitel ČSSD František Adámek.
PRAHA František Adámek prošel ideologickým školením a měl v davu obhajovat postupy KSČ. „Vybral mě ředitel podniku, kde jsem pracoval,“ říká a přiznává, že ho nikdo netlačil.
* Věděl jste, do čeho jdete ?
Řekli, že se tvoří skupina obyčejných komunistů, kteří na různých diskusích měli mluvit o tom, že ne vše, co se děje, bylo špatně, aby se s vodou nevylilo z vaničky i dítě.
* Ve vašem okolí jste byl jediný, koho oslovili? Proč zrovna vy ?
Jediný, ostatní jsem neznal. Organizátoři požádali asi ředitele, jestli nemá v závodě obyčejného kluka, který by splňoval kritéria, a on řekl mám, nějakýho Adámka. Asi tak.
* Ve Slušovicích jste byli školeni na „rozbíjení“ názorů opozice. Byla to agitace, nebo represe ?
Kdyby to mělo být něco fyzického, odmítl bych. Synovi bylo deset, dceři pět let, do ničeho takového bych nešel. Odmítl jsem i studium v zahraničí, já byl dost vázaný na své děti. Odmítl jsem kariéru v KSČ i Svazu mládeže, protože bych nebyl se svými dětmi.
* Kolika jste se zúčastnil akcí ?
Já byl jenom na jedné. Z ní mám jen matné vzpomínky. Ze známých lidí s disentu tam nikdo nebyl, to bych si pamatoval. Mám z toho jen pocit, že tam bylo narváno, vedro a nesmělo se tam kouřit. Považoval jsem to za ztrátu času, neměl jsem šanci ani promluvit. Pak bylo ještě něco v létě, já řekl, že nemůžu, že jedu na dovolenou.
* Naléhali na vás, abyste se přidal ?
Ne. Ve Slušovicích s námi byli nějací instruktoři, tělnatí páni, kteří nás školili v diskusi, v tom, jak hledat výrazové prostředky, jak používat rétorické momenty, pomlky, zámlky, jak se vyjadřovat, když hledám myšlenky, a tak dále.
* Proč jste tedy souhlasil ?
Já žil v sociální skupině a tam nikdo z kolegů nechodil na rockové koncerty, kde se tříbily a tvořily opoziční názory. Proto jsem takhle žil, byl jsem na tu dobu konzumní člověk. Když přišel Gorbačov a začalo se to hýbat, myslel jsem si, že přijdou změny. To byly z dnešního pohledu naivní představy, ale tehdy jsem tomu věřil, považovali jsme třeba omladění vedení za pokrok. Tomu jsem chtěl pomoci, to byl asi jeden z hlavních důvodů, proč jsem s tím souhlasil.
* Dostal jste ale šanci odmítnout…
Budu upřímný. Nikdo na mě netlačil. Začátek byl tak, jak jsem řekl, že mě zavolal ředitel a řekl: tady soudruh, jméno si nepamatuji, protože to bylo poprvé a naposledy, co jsem ho slyšel, by s tebou rád mluvil.
* Jak to probíhalo rychle od prvního setkání? Šlo to ráz na ráz ?
To si fakt nepamatuji. Jen vím, že tam byla prodleva. Setkali jsme se před odjezdem jednou, ale tam se probíraly organizační pokyny. Určitě to nebylo hned, protože si pamatuju, že jsem si myslel, že to asi vyšumělo.
* Měl jste z toho nějaké výhody ?
Ne. I kdyby z toho plynuly, tak bych je nezažil, protože ten vývoj byl v roce 1989 rychlý, že se to nestihlo. Osobně si myslím, že by z toho ani žádné nebyly, protože to nebylo postaveno ani na penězích, ani kariérním růstu, hledali normální lidi, kteří ve své normálnosti byli přesvědčeni o tom, že komunismus je dobrý, ale blbě se dělal. To byl důvod, proč jsem pak odešel ze strany, později jsem pochopil, že problém nebyl v tom, že myšlenka dobrá, ale dělali to špatní lidé, opak byl pravdou.
* Oslovila vás někdy Státní bezpečnost, abyste spolupracoval ?
Nikdy. Po revoluci jsem mluvil s lidmi, kteří měli blízko k StB, nesměli prý lovit mezi členy KSČ, takže asi proto mě neoslovili. Členství v KSČ mě asi zachránilo od rozhodování podepsat, či ne. Jsem rád, že jsem se nemusel rozhodovat.
* Jak to ve vás zůstalo ?
Je to historie. Já jsem za dobu v KSČ nikomu neublížil. Byla to určitá fáze z mého života. Vycházela z výchovy a z doby, v níž jsem žil. Beru to jako součást svýho života, nejsem z toho odvázaný. Je to kaňka na mým životě.
FAKTA Magistrátní dědictví totality Asistentem předsedy magistrátního výboru pro finanční politiku je Petr Ibl. Ten vystudoval vysokou školu SNB a sloužil jako vězeňský dozorce. Škraloup má i městská policie. V roce 2002 musel odejít ředitel Radim Chyba, měl pozitivní lustrační osvědčení. V roce 2006 opustil vedení i náměstek Karel Lán, který před rokem 1989 pracoval u StB a prošel školením sovětské tajné policie KGB.
Měl usměrňovat diskusi…. Zastupitel ČSSD František Adámek před listopadem 1989 prošel ideologickým školením, po kterém měl v davu diskutujících obhajovat postupy KSČ.
Aleš Berný
Mladá fronta DNES, 24.3.2010
Kdyby jsou chyby. Ale proč se alternativní historií nezabývat. Současný zastupitel za ČSSD František Adámek byl na sklonku 80. let poslušným členem KSČ. Dokonce byl vybrán, aby na veřejných setkáních hrál v davu obyčejného člověka, který „bude usměrňovat“ debatu, kdyby snad „zaprodanci a ztroskotanci“ nahlas říkali něco, co tehdejšímu vedení totalitní strany nebude po chuti.
Ve Slušovicích byl k tomu speciálně vyškolen. I soudruh z StB k vybraným pohovořil. Nakonec na jeho angažmá nedošlo, přišel Listopad. „Nikomu jsem neublížil,“ říká dnes.
Jenže co kdyby se poměry nezměnily? Kde by tito diskutéři-provokatéři skončili? Jaký by byl pro kované a spolehlivé soudruhy (těžko si ideologové KSČ vybrali nespolehlivé a vlažné) další úkol? A jakou odměnu by za vzorné plnění socialistického úkolu dostali?
Adámka a jemu podobné listopad 1989 zachránil. Se svým svědomím si to snad vyřídí sami. I my ostatní si to s nimi můžeme vyřídit. Jeho mateřská ČSSD tím, že takové lidi nebude posílat do volených funkcí, protože v nich prostě nemají co dělat.
Voliči ČSSD tím, že mu nedají hlas, když se na kandidátce objeví (sázím se, že na podzim při komunálních volbách na kandidátce pan Adámek bude).
A my novináři tím, že o minulosti pana Adámka a jemu podobných budeme psát.
Martin Rumler
