Každý ji kritizuje, ale současně ji využívá nejvíce lidí… Páteřní cyklotrasa A2 - Vltavská stezka, která vede od Národního divadla až na Zbraslav… Kdo ji zná, jistě si už položil otázku: „Proč je na některých místech tak úzká?“ Odpověď se skrývá v problémech, které doprovázely její výstavbu. Pokud by měla splňovat dnešní kriteria, nemohla by být vůbec postavena.
V počátcích novodobé „éry“ cyklistiky v Praze, kdy o bruslařích ještě nebylo ani vidu, ani slechu, se řada lidí snažila, aby se do této oblasti začalo investovat. Byli mezi nimi příznivci cyklistiky z vedení některých městských částí, občanských sdružení atd. Velkou zásluhu měla Pracovní skupina Magistrátu hl. m. Prahy pro cyklistickou dopravu, dnes Komise Rady hl. m. Prahy pro cyklistickou dopravu.
Pokusím se shrnout, co jsem o vzniku této „slavné“ cyklostezky zjistila.
Úsek, který vede po ulici Vltavanů na území Prahy 4 a Prahy 12 byl vyznačen jako cyklotrasa už před rokem 2000. Tato komunikace byla postavena v rámci výstavby tzv. KOMOKO, tj. komunikace Modřanská, Komořanská, avšak ani po mnoha letech po svém vybudování není zkolaudována. Investorem bylo hlavní město Praha.
Městská část Praha 12 připravila tzv. pasport vlastníků pozemků, na kterých komunikace Vltavanů leží, což je základem pro majetkové vypořádání a zapsání komunikace do katastru nemovitostí a následně také pro určení, kdo bude správcem dané komunikace. Tyto náležitosti souvisely s přípravou pokračování trasy na území Prahy 12. Osobně jsem pasport přinesla na jednání Pracovní skupiny MHMP pro cyklistickou dopravu, jejíž jsem byla členkou v období 2002 až 2006, aby byl problém přednostně vyřešen. Členem komise byl v té době i pan Steiner, radní hlavního města pro dopravu. Přesto se dodnes nestalo nic!
Úsek od ulice U Kina k ulici U Soutoku byl připravován městskou částí Praha 12 okolo roku 2000 (za místostarostování JUDr. Heleny Chudomelové, kandidátky TOP 09 do Zastupitelstva hl. m. Prahy, Ing. Labíka a po něm následně Ing. Marcely Staňkové, nezávislé kandidátky TOP 09 do Zastupitelstva městské části Praha 12 a posléze i mé osoby).
Najít vhodnou trasu nebylo jednoduché, protože většina pozemků byla ve vlastnictví jiných subjektů než Prahy 12 nebo hlavního města. Bylo nutné dojednat věcné břemeno s tehdejším vlastníkem cukrovaru, společností Eastern Sugar, a.s, která vlastnila pozemek, na jehož velké části zmíněný úsek cyklostezky leží. Hlavním problémem však bylo nejužší místo cyklostezky – prostor u starého modřanského nádraží, kde pozemky patří Českým drahám. Tady nastalo zdlouhavé jednání, jak velkou část pozemku je možné pro výstavbu cyklostezky využít, a zda tedy vůbec cyklostezku stavět, když v této části nebude dostatečně široká.
V nezpevněné části jsou uloženy kabely Českých drah, které nepovolily, aby se povrch nad nimi vyasfaltoval. Do budoucna je naděje, že při rekonstrukci kolejí a zmenšení prostoru nádraží bude cyklostezka rozšířena.
Po vyřešení problémů s pozemky pod budoucí trasou předala městská část stavební povolení a další přípravu Technické správě komunikací Praha (TSK), která provedla i výběr zhotovitele.
Úsek od ulice U Soutoku k mostu Závodu míru, tedy nejnovější úsek, byl uveden do provozu v roce 2006. Přípravu i realizaci již prováděla TSK. Na první pohled se zdálo pokračování cyklostezky jednoduché: využije se existující cesta (od ulice U skladu k psímu cvičišti) a prověří se možnost vedení posledního úseku tak, aby nebyl zaplavován při každém zvednutí hladiny Vltavy a aby příliš nenarušoval biokoridor Vltavy.
Jednoduchý návrh vzal rychle za své a zdálo se, že pokračování je na roky neproveditelné. Existující cesta totiž nebyla oficiálně vedena jako cesta a navíc ležela na pozemcích Pozemkového fondu ČR. Původní cesta na pozemcích hlavního města zase byla již zcela zarostlá stromy a stala se součástí „nivního lesa“.
K vyřešení těchto problémů výrazně přispěla MČ Praha 12, zejména prostřednictvím dnešních kandidátek TOP 09 místostarostek Hany Jandové a Heleny Chudomelové, kterým se podařilo vyjednat schůdné řešení s Pozemkovým fondem ČR. To umožnilo dokončit projektovou dokumentaci.
Realizaci a kvalitu výstavby však již městská část ovlivnit nemohla. Cyklostezka brzy po dostavbě začala vykazovat určité nedostatky, na které byla Technická správa komunikací několikrát upozorňována. Přislíbila sice důkladnou opravu v záruční době, ale zatím k nápravě nedošlo.
Při zahájení stavby Pražského okruhu byla nová cyklostezka opět v ohrožení. Investor požadoval po dobu výstavby okruhu její uzavření, protože počítal s využitím cyklostezky pro staveništní dopravu. Nakonec se ale podařilo udržet cyklostezku v provozu i po celou dobu výstavby mostu přes Vltavu, což určitě nebylo pro stavbu jednoduché.
Další etapou by mělo být propojení cyklostezky s lávkou pro pěší a cyklisty, která je v současné době dokončována pod mostním objektem Pražského okruhu. V době přípravy projektové dokumentace pro stavbu okruhu (kolem roku 2000) nechal investor v souvislosti s touto stavbou zpracovat studii vedení cyklotras. Městská část Praha 12 se měla vyjádřit ke dvěma variantám, buď vedení pěší a cyklistické trasy lávkou pod mostem, který je součástí okruhu, anebo po lávce, která by se vybudovala v oblasti oddechové louky při ulici U skladu a U soutoku. MČ preferovala lávku pod mostem, neboť se domnívala, že stavba této lávky bude součástí celé stavby.
Po zahájení stavby Pražského okruhu na území Prahy 12 požádal investor stavby, Ředitelství silnic a dálnic, městskou část Praha 12 o pomoc při komunikaci s hlavním městem, zda zaplatí vybudování lávky pro cyklisty pod mostním objektem, protože ŘSD nemůže financovat doprovodné stavby, jako jsou cyklostezky. Oslovení zástupci hlavního města potvrdili zájem na realizaci lávky. Dopracování projektové dokumentace na lávku a zejména jejího napojení na cyklotrasu A2 včetně zajištění finančních prostředků však trvalo tak dlouho, že lávka pro pěší a cyklisty nebude otevřena současně se spuštěním provozu na Pražském okruhu.
