Tak jako i jiná města se Praha v horkých letních dnech potýká s jevem zvaným „městský tepelný ostrov“, tedy se situací, kdy venkovní teplota díky asfaltovým, betonovým či cihlovým strukturám výrazně přesahuje teploty, jaké panují v přírodě či zemědělské krajině.
Jedno z možných řešení tohoto problému spočívá ve výsadbě zeleně, zejména stromů. Dalším možným lékem jsou vodní prvky jako kašny, fontány, jezírka apod., jejichž popularita v mnoha moderně uvažujících západoevropských městech trvale roste.
Tyto vodní prvky totiž plní celou řadu užitečných funkcí. Pomáhají zajišťovat základní hygienu a osvěžení, jsou vítanou atrakcí zejména pro děti a utvářejí reprezentativní atmosféru v dané oblasti. Často se jedná o místo, kde se lidé rádi scházejí s přáteli a tráví volný čas. Není náhodou, že značná část veřejných parků, které v okolních pražských čtvrtích nedávno vznikly či prošly rekonstrukcí, nabízí zajímavé vodní prvky (namátkou park v Dubči, park Malinová-Chrpová na Zahradním městě nebo Malešický park).
A právě v této oblasti je situace na Praze 11 zcela neuspokojivá. Pokud totiž pomineme vodní prvky instalované a udržované v soukromých objektech, Praha 11 nemá důstojné vodní prvky. Těch několik výjimek z doby výstavby našeho sídliště jsou často fontánky velmi malé, převážně na zastrčených místech a nezřídka zcela mimo provoz.
TOP 09 má proto ve svém volebním programu rozšíření nabídky fontán či jiných vodních prvků na vhodných místech v Praze 11, abychom se i my, obyvatelé Prahy 11 mohli těšit z jejich mnoha výhod. Nicméně začnu pohledem na současnost.
Stávající vodní prvky na Praze 11
Pokusů oživit naši čtvrť fontánkami nebylo před rokem 1989 mnoho a většina z nich dopadla neslavně. Některé se dokonce ani nedochovaly, například okrasné bazény v ulicích Mejstříkova a Kropáčkova.
Jiné jsou ještě k nalezení, ovšem voda z nich již netryská a to ani v letních měsících. Toto je případ fontánky resp. pítka ve tvaru raka, které se nachází na Pošepného náměstí. Jak dokládá fotografie na konci tohoto článku, vody se nedostává, navíc tento prvek se nachází na nevhodném místě. V jeho okolí totiž není jediná lavička, na kterou by bylo možné si sednout a u tohoto raka si za zvuku stékající vody odpočinout. Přitom hned vedle je poloprázdný prostor (viz další foto), kde by se nějaká fontánka uplatnila daleko lépe.
Obdobná situace panuje u prvku nazvaného Faun, který se ztrácí pod rozložitou korunou krásné lípy na Jírovcově náměstí (viz foto). Ani zde tekoucí vodu nenajdeme a opět se jedná o naprosto nevhodné umístění - o co lépe by se vodní Faun vyjímal o pár metrů vedle na holém prostranství (viz foto).
Již zmíněná ulice Kropáčkova sice přišla o bazénky, alespoň však získala malý hezký parčík s drobným pítkem (voda teče jen při zmačknutí tlačítka). Droboučké jezírko pod ním však vodu nemá a tak se jedná primárně o pítko a nikoliv fontánku.
Z nedaleké kulovité fontánky (Mendelova ul.) sice voda teče, ale ani zde o vodní prvek v pravém slova smyslu nejde, jedná se o slaboučký pramínek, který náhodný procházející ani nezaregistruje (viz další foto).
Naopak úplně na suchu je fontána Rodina, umístěná uprostřed nádržky na prostranství mezi ulicemi Matúškova a Hekrova. Jak ukazují fotky, celé místo je bohužel zanedbané a tak není divu, že v době focení na zdejších lavičkách neseděl jediný člověk.
Závěrem lze tedy pouze konstatovat, že veřejných vodních prvků na Praze 11 bylo a je málo, některé zanikly, další jsou nefunkční. A i u těch funkčních je vody tak málo, že se nejedná o vodní prvky v pravém slova smyslu a tudíž nijak nepomáhají řešit v úvodu zmíněný problém „městského tepelného ostrova“.
Tuto první a to neveselou část svého pojednání zakončím tipem na alespoň jedno příjemné místo, kterým je malé jezírko uvnitř KC Zahrada na Jižním Městě II. A jaká jsou možná zlepšení stávající situace? O těch více příště v druhé části tohoto článku.
FOTO archiv autora
