V první části tohoto článku (viz zde: http://goo.gl/JdToXP) jsem popsal neutěšený stav veřejných fontán a dalších vodních prvků na Praze 11. To ovšem neznamená, že v naší čtvrti nemáme šanci užít si vodní prvky, jen se nenacházejí v prostorách spravovaných naší radnicí. A též mají svá „ale“.
Začněme jezírkem u hotelu Globus v Gregorově ulici. Vodní zákoutí je to poměrně hezké, ač svá nejupravenější léta má již za sebou, přítomných kachnám to však nijak nevadí. Důležité je, že se jedná o dostatečně rozlehlou vodní plochu, aby zejména v letních dnech poskytla příjemně osvěžující posezení. Ono „ale“? Přímo u jezírka není kde posedět a tak jeho okolí zeje prázdnotou, hosté hotelu či i my jihoměstští občané jsme daleko spíše k nalezení na druhé straně hotelu u kávy či sklenice piva.
Pokračujeme dvěma jezírky v japonském stylu v areálu Top Hotelu Praha. Klidné prostředí (při poslední návštěvě dokonce ozvláštněné jemnou klasickou hudbou z reproduktorů ukrytých v keřích), uprostřed horního jezírka navíc vodotrysk a dokonce i ostrůvek s altánkem, opravdu nádhera. Nicméně jedná se o plotem ohrazený areál, zahrada je přístupná pouze skrz hotel a i proto se nejedná o místo, kam bychom se my občané mohli běžně vydat.
A do třetice zmíním ráj fontán a jezírek, kterým je chodovské business centrum „The Park“. Doslova desítky perfektně udržovaných vodních prvků, od stojatých jezírek opět s kachnami přes menší nádrže s drobnými „pramínky“ vody až po nádherné vodotrysky. Kde je „ale“ v tomto případě?
„The Park“ do Prahy 11 prostě nezapadl a nebyl námi občany přijat za svůj, a to nejenom díky své částečně izolované poloze. Ač je areál volně přístupný, zůstává v zásadě ghettem pro zaměstnance zde působících firem, ve kterém najdeme život pouze během pracovní doby. Přítomné kavárny a další gastronomické provozovny jsou tudíž mimo pracovní dobu zavřené a náhodnému návštěvníkovi se proto např. o víkendu naskytne značně absurdní obraz evokující město po zániku lidské civilizace. Voda z vodotrysků prýští a stříká, židličky u kavárny zvou k posezení, hřiště láká k volejbalu, jen ti lidé tu chybí.
Jak tedy stávající situaci zlepšit? Za sebe navrhuji, aby Praha 11 postupovala jako jiné pražské čtvrti či česká města a do vodních prvků na vhodných veřejných místech konečně investovala. Zde uvedu jen čtyři z mnoha dostupných příkladů:
1) Srovnejme si např. náš jihoměstský Centrální park s tím pankráckým. V tom na Pankráci najdeme jak vodní prvek (nijak velký, ale i tak díky za něj), tak příjemnou kavárnu a oba tyto faktory z tohoto místa dělají daleko příjemnější cíl procházky.
2) Malešický park je rájem zejména pro děti, které se sem s rodiči sjíždějí i z vzdálených koutů Prahy. Nabízí totiž ještě jiný typ vodních prvků než ty dosud zmíněné: konkrétně různé důmyslné vodní „hračky“ pro pobavení i poučení. Nebudu celý areál rozvláčně popisovat, přikládám alespoň dvě fotografie a jednoznačně doporučuji návštěvu.
3) Překrásný park v Poděbradech, kde je díky fontánám a květinovým záhonům radost trávit volný čas.
4) Zajímavá fontána poblíž vstupu do zámeckého parku ve Vlašimi.
Je zřejmé, že velké a technicky sofistikované vodní prvky nejsou levné - jak na pořízení, tak na provoz. Nicméně i s menším rozpočtem lze realizovat vodní prvky, které splní svůj účel, jak jsem ho popsal v úvodu celého textu: potěší naše smysly, pobaví děti i dospělé, zvlhčí a zchladí horký letní vzduch a vytvoří prostředí, kde je radost trávit volný čas. Proto doufám, že se podaří nastartovat debatu na Praze 11 o tom, kam by se v našem veřejném prostoru vodní prvky nejlépe hodily a kde na ně získat finanční prostředky.
foto: archiv autora + Ivan Lepš
