Glosa: Přešlapy jihoměstských přešlapů aneb o veřejné zeleni na Praze 11
Svoji krátkou glosu začnu pohledem na tzv. přešlapy, kterými se radnice Prahy 11 tak ráda chlubí. Jedná se o stezky, které jsme my občané Prahy 11 za ta léta postupně vyšlapali a které se následně pokryjí nějakým pevným povrchem, nejčastěji betonovými dlaždicemi.
Tyto přešlapy podle mě perfektně ilustrují přístup naší současné politické reprezentace k zeleni. Na papíru (např. v radničním Klíči) vše vypadá bezchybně. Místo abychom po dešti chodili bahnem tak si pohodlně jdeme po betonovém chodníčku, že? Ano, tento bod platí. Avšak:
- Značná část těchto přešlapů sestává pouze z jedné řady dlaždic (viz foto), takže nejsou použitelné pro kočárky či občany na vozíku a těžko umožňují, aby se na ně vešli chodci jdoucí proti sobě.
- Většina těchto přešlapů je sice pro chodce funkční, avšak hyzdí okolí. Najděte schválně přešlap, který nevypadá jako provizorní stezka pro dělníky někam na staveniště (pár takových sice je, většinou však z let již dávno minulých).
Já si nejen praktický, ale i pro oko přitažlivý prostor veřejné zeleně, tedy představuji zcela jinak.
A v zásadě to samé platí pro naši veřejnou zeleň jako celek. Na papíru a v předvolebních letácích vypadá vše výborně – statisticky jsme jedna z nejzelenějších pražských čtvrtí. Pokud však pomineme prostory Milíčovského, Kunratického a Hostivařského (leso)parku a několik málo výjimek, kvalita zelených ploch na Praze 11 je nevalná. Schválně – kam byste v naší čtvrti vzali zahraničního hosta, abyste mu s hrdostí ukázali hezký kousek parku, veřejnou fontánu či zajímavý květinový záhon? Kolik takových míst na Praze 11 máme?
A teď co s tím:
Za základ považuji, aby naši čtvrť spravovali lidé, kterým na zeleni a obecně veřejném prostoru záleží. Lidé, kteří naší veřejnou zelení po chodnících a zmiňovaných přešlapech pravidelně chodí a chtějí jejich nevalnou úroveň pozvednout - a to nejen statisticky na papíře.
Konkrétně:
- Stávající i nové přešlapy jednoznačně ano, ale kromě praktické funkce musí splňovat i určitá estetická kritéria. Veškeré přešlapy či nové chodníky je nutné důkladně naplánovat a to nikoliv od stolu, ale přímo na místě. Ideálně ve spolupráci s místními občany a pod dohledem odborníka typu zahradního architekta. Přešlapy též musí vhodně navazovat na stávající chodníky a zejména přechody – ani to není v současnosti vždy pravidlem. Jinými slovy přešlapy je nutné dělat pořádně. Je to sice dražší, ale správné řešení, které přispěje ke kvalitě našeho prostředí.
- „Více stromů, o něco méně keřů“. Na mnoha místech Prahy 11 najdeme keřové skupiny, které nadměrně zasahují do chodníků, vypadají neuspořádaně, hemží se těžko odstranitelnými odpadky a vytvářejí temná místa. Ta pak nahrávají jak subjektivnímu pocitu nebezpečí, zejména v noci, tak jsou faktorem, který objektivně usnadňuje páchat zločin. Takové případy jsou doloženy, jako např. přepadení tak krádeže z automobilů. I u stromů však má platit, že méně je někdy více. Stromy musí být vysazovány s rozumem, pod dohledem odborníků, aby jejich přínos byl opravdu zcela pozitivní. Na mnoha místech naší zeleně najdeme stromy, které jsou zcela nevhodně vysazeny (např. zasahují do jiných stromů) či se jedná o nevhodné druhy, které živoří.
- A podobně jako se stromy to je např. s lavičkami. Daleko víc než o jejich počet se musíme starat o to, zda jsou umístěny na vhodných místech, kde je my občané oceníme. A dále je nutné je pravidelně udržovat, aby opravdu lákaly k posezení. Komu se chce usednout na lavičku v novém parku, pokud již po dvou letech vypadá tak neudržovaně, jak ukazuje přiložené foto?
- Kdy jste naposledy viděli, že by městská část někde vyčistila kraje chodníků, kam z trávníků či od obrubníků zarůstá tráva a plevel? Zcela výjimečně, naopak jihoměstským standardem je bohužel pohled, jaký ukazuje další foto.
- Naše veřejné plochy by si vedle trávníků, keřů a stromů zasloužily daleko více oživení. Ano, nemáme zahradnickou/parkovou tradici jako Francouzi či Japonci ani nafukovací rozpočet, ale alespoň někde bychom si mohli dovolit hezký květinový záhon, který by např. mohli levně pomáhat udržovat studenti zahradnických škol. A podobně bych byl velmi rád, abychom se konečně dočkali hezkých vodních prvků, v současnosti zcela chybějících (o nich jsem se podrobně rozepsal zde: http://goo.gl/fWQSAS).
Těmito body jsem téma naší veřejné zeleně samozřejmě zdaleka nevyčerpal, ale snad se mi alespoň podařilo naznačit, kde vidím hlavní nedostatky a jakým způsobem by se měly řešit. Stávající radnice totiž péči o zeleň zredukovala převážně na sekání trávy (více viz např. http://goo.gl/cHFoyL) a již zmíněné přešlapy, to však pro vytvoření kvalitní zeleně ani omylem nestačí.
foto archiv autora