Zrovna je ve středu zájmu. Karlovarský kraj žije svou událostí roku – Mezinárodním filmovým festivalem –, díky čemuž je o něm slyšet mnohem více než obvykle. A právě v této chvíli přišel místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09) s odvážným nápadem: tento podle počtu obyvatel nejmenší kraj Česka zrušit.
„Územněsprávní podoba Česka se 14 kraji je jedna z oblastí, kde vidím obrovský prostor k úsporám. Třeba Karlovarský kraj má stejný počet obyvatel jako Ostrava. Je smysluplné, aby tak velký kraj vůbec existoval?“ pokládá řečnický dotaz Nový.
S myšlenkou přepracovat podobu krajů přišel poslanec při dotazu HN na první výhled státního rozpočtu pro příští rok, který počítá s deficitem 235 až 270 miliard korun. Jde tak spíše o námět k diskusi než o reálný plán. Koaliční i opoziční politici o návrhu mluví jako o neprůchozím. Paradoxně ale někteří místní tvrdí, že vůbec nejde o špatný nápad a obyvatelé by na něm vydělali.
„Nápad je to dobrý, ale asi už nerealizovatelný. Takhle se mělo přemýšlet v době, kdy se Západočeský kraj rozděloval na Plzeňský a Karlovarský, a například vše, co bylo spojené s vysokoškolským vzděláním, zůstalo v Plzeňském,“ říká poslanec STAN Jan Kuchař, který je posledních sedm let také starostou Františkových Lázní.
V parlamentu naráží na to, že kvůli nízkému počtu obyvatel kraje, necelých 300 tisíc, má v dvousetčlenné sněmovně jen čtyři krajské kolegy. „Dva jsme z koalice, tři z opozice, už tady je těžké najít shodu. Když k tomu navrhnete něco, co jde na úkor Prahy nebo Středočeského kraje, tak to neprosadíte ani proti svým,“ mrzí Kuchaře. „Když si sečteme voličskou základnu, kterou bychom dali dohromady s Plzeňským krajem, měli bychom ve sněmovně mnohem silnější slovo,“ líčí Kuchař.
Na fakt, že je obtížnější se prosadit, narážejí politici z menších krajů prakticky od reformy krajských samospráv v roce 2000. Až u soudu skončil v roce 2006 případ Zelených, kteří v druhém nejméně lidnatém kraji Česka – Libereckém – získali skoro 10 procent hlasů, přesto zde nedosáhli na jediného poslance. I velké strany kvůli tomu mají potíže hledat lídry kandidátek. Byť od té doby došlo ke změně přepočtu hlasů, problém nezmizel.
Politici z menších krajů si podle Nového ale často nedokážou získat silnější jméno ani ve vlastním regionu. „Máte tam obrovské náklady – hejtmana, jeho náměstky, zastupitelstvo, ze zákona minimálně tři výbory, komise, samotný úřednický aparát. A když se pak lidí na chodníku zeptáte, kdo jim dělá hejtmana, tak to vlastně ani nevědí. Což také svědčí o důležitosti takových institucí,“ říká.
Mnohým Karlovarským pak utkvěl v paměti skoro tři roky starý omyl tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO), který dvakrát chybně zařadil druhé největší město regionu – Cheb – do kraje Královéhradeckého. Babiš se za svoje pochybení Karlovarským později omluvil, současně si ale v jiné diskusi v té době neodpustil poznámku, že „je to nejhorší kraj historicky ve všem“.
Poslankyně jeho hnutí a bývalá hejtmanka tohoto regionu Jana Mračková Vildumetzová nápad zrušit Karlovarský kraj označuje za pitomost. „Absolutně nechápu, proč se každý pořád naváží do nejmenšího a nejpostiženějšího kraje. Místo toho, aby mu politici pomáhali, řeší úspory na jeho úkor.“
Zároveň připouští, že debata o smyslu krajů fungujících 23 let by nemusela být od věci. „Bylo by to na velkou debatu a široký politický konsenzus.“ S koaličním Kuchařem se shodují v tom, že rychlá změna „od stolu“ by mohla kraji spíš uškodit.
„Jedním z důvodů změny v roce 2000 bylo i to, že velké kraje na spoustu věcí nedohlédly. Je třeba otázka, jak by se Plzni chtělo starat o odlehlé cesty v Krušných horách, když má svoji Šumavu,“ říká Kuchař.
Politici se však shodují, že byť by menší kraje mohly na změně vydělat, reforma je v tomto volebním období skoro vyloučena. „Za mě je to zcela nereálné a neuskutečnitelné,“ míní předseda Svazu měst a obcí František Lukl, který je za STAN náměstkem jihomoravského hejtmana. Právě větší kraje by změnou přišly o část svého vlivu i peněz z rozpočtového určení daní – musely by se víc dělit s menšími.
Karlovarský kraj letos hospodaří s deficitním rozpočtem, v němž počítá s příjmy ve výši 9,02 miliardy korun a s výdaji 11,54 miliardy korun. Kolik by se ušetřilo jeho zrušením, je podle poslanců obtížné určit. Může jít o desítky milionů korun ročně, pokud by se měl jen zrušit kraj a přesunout jeho vedení pod sousední Plzeňský. Šlo by odhadem ušetřit i miliardy, pokud by změnu provázelo hlubší předělání rozpočtového určení daní.
„Teď navrhujeme jen lehkou reorganizaci senátních obvodů – a už to je velký problém. Pokud bychom se pustili do proměny krajů, vzniklo by jen další nekonečné politické téma,“ popisuje Kuchař.
Zdroj: Hospodářské noviny, 7. 7. 2023
