Poslední léta byla bohatá na události, které podle mnohých představují největší výzvu nejen pro ČR od listopadu 89. Nejprve Ukrajina, válka v Sýrii a teď migrační krize. Co nám tato poslední léta řekla o naší demokracii, o tom, kam jsme se od listopadu 89 dostali, o nás samých?
Že život ve svobodě a demokracii není zadarmo, že se hodnoty jako demokracie a svoboda samy bránit neumějí a že je to vždy na lidech, jestli si tyto hodnoty udrží.
Tato vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL ukrajuje svobodu kousek po kousku, zato systematicky. Jednou je to pomocí nákladné elektronické evidence účtenek, kdy chce mít kontrolu nad těmi, kteří nejsou na státu závislí, snaží se živit vlastním přičiněním a vytvářejí pracovní místa pro ostatní. Jindy chce zase pomocí finančních úřadů selektivně ukazovat na občany, kteří budou muset i zpětně dokazovat, jak nabyli svého majetku a absurdita je v tom, že takový návrh navrhuje ministr, který dodnes nevysvětlil, jak on sám ke svým miliardám přišel. Nebo je to snaha o to, určovat rodičům, co je pro jejich děti nejlepší a kdy mají začít chodit do školky a tak dále. V kombinaci s tím, kdo dnes sedí na Hradě, jak se chová a co říká a jak je velká část mediálního prostoru v rukou jednoho člověka, kterému snad dnes už nikdo nevěří, že si média pořídil a do politiky vstoupil jen kvůli tomu, aby pomohl ostatním, ale aby pomohl sám sobě a svému podnikatelskému impériu, se jedná o skutečné ohrožení svobody, jak jsme ji znali doposud.
Zaznívají alarmující hlasy, že se blíží téměř konec světa. Václav Cílek varuje až před miliardou běženců, prezident Zeman považuje migrační vlnu za organizovanou. Jak se vám to poslouchá? Jsme skutečně v takovém nebezpečí?
Myslím, že vše to, o čem hovoří, se klidně může stát. Ale nemyslím si, že to znamená konec. Podíváme-li se na historii, zjistíme, že teď žijeme v době, která je ve srovnání s jinými etapami v dějinách evropské civilizace zvládnutelná. Evropa zažila v minulosti mnoho válek a rozbrojů, vygenerovala řadu destruktivních diktatur, a přesto to přežila a je tu dodnes.
Zásadní figurou je již zmíněný prezident Miloš Zeman. Tomáš Klvaňa nedávno uvedl, že loni proti němu byly nasazeny červené karty a Zeman se od té doby ještě viditelně zhoršil. Letos by se prý tudíž mělo přitvrdit. Zasloužil by si to Zeman? Jak hodnotit jeho výkony od loňského listopadu?
Z mého pohledu je Miloš Zeman nejhorším prezidentem v novodobé historii České republiky. Dělá České republice ostudu a ještě mu to dělá radost. V Evropě s ním už nikdo nemluví, jezdí už jen za diktátory v Číně, Rusku či Ázerbájdžánu. Nezbývá než věřit, že tato ostuda za dva roky a kousek skončí.
Někdo se bojí Zemana, jiný zase Babiše. Je důvod bát se místopředsedy vlády a ministra financí? Lidé z okolí Pavla Šafra i pravicová opozice ho považují za nebezpečí pro demokracii. Jeho politické návrhy za buzeraci, jeho styl za autoritativní a obviňují ho z toho, že chce okrádat stát. Co z toho je podle vás pravda?
Obávám se, že všechno.
Jak jsme si zvykli uvažovat o 17. listopadu? Jak kvalitní je debata jak o zločinech komunismu, tak o temnějších stránkách polistopadového vývoje? A co StB, vypořádali jsme se s ní tak jako třeba v sousedním východním Německu se Stasi?
Především nesouhlasím s tím, že když se udělá za něčím tlustá čára a už se o tom nebude vést debata, tak že je to nejlepší způsob vyrovnat se s minulostí. Naopak. Je zapotřebí, abychom se o minulosti bavili a ptali se i na nepříjemné věci. Jenom tak se můžete vyrovnat s minulostí. Vzpomeňme, jak dlouho to trvalo v Německu či jak to trvá dodnes ve Španělsku. Je to proces na více generací.
Jak se podle vás v naší zemi žije? Patříme k bohatší části planety, nicméně máme mezi sebou samoživitelky nebo bezdomovce. Nerozvírá se tu nebezpečně rozdíl mezi chudými a bohatými, nebo jsou tyto rozdíly poměrně nevýznamné? Bude se to podle vás zhoršovat?
Žijeme v období, které po materiální stránce nebylo v naší zemi nikdy tak dobré. To nemůže popřít ani největší skeptik. Dokonce výhledy naznačují pokračování ekonomického růstu i v následujících letech. Ve srovnání s většinou zemí světa patříme k těm bohatým. Obavy mám ale o hodnoty, jako jsou svoboda a demokracie, a o směřování naší země.
Zavzpomínejte, které politické garnitury, které vlády, kteří prezidenti za dobu od listopadu 89 naší zemi spíše prospěli a kteří ji spíše poškodili a čím?
Prezidenty jsem okomentoval na začátku tohoto rozhovoru, když jsem ohodnotil prezidenta Zemana za nejhoršího prezidenta. Naopak Václava Havla považuji za toho nejlepšího z těch tří, co naše republika zatím měla. Nedávno jsme si připomenuli jeho úmrtí před čtyřmi lety. Bohužel až s jeho odchodem si lidé uvědomují, jak výrazná to byla osobnost a jak moc teď chybí.
V posledních letech se rozvíjí debata o správnosti našeho geopolitického směřování a stejně tak o ruské propagandě a agentech ruských zájmů. Co byste k tomu řekl vy?
Bohužel v naší společnosti je to tak, že každá generace musí svést svůj vlastní boj za směřování země. Stejně tak je tomu i dnes, kdy musíme připomínat něco, co jsme považovali za vyřešené a stálé, ale ono to tak není. Mám na mysli to, že po čtyřiceti letech období, kdy v této zemi rozhodovala Moskva, jsme se rozhodli vydat na cestu do společenství států, kde je nám určitě lépe; a po dvaceti šesti letech se najednou objevují názory, že bychom to kormidlo měli možná otočit, a my musíme připomínat, že v žádném případě. O ruské propagandě u nás lze říct snad jen to, že tu je, že je sofistikovaná a cílená a že někteří její nosiči jsou placení a jiní to dělají dobrovolně a s láskou. O narůstajícím počtu agentů z Ruské federace nás každý rok upozorňuje zpráva BIS, kde je to černé na bílém.
Co byste přál české demokracii do dalšího 17. listopadu? Čemu bychom se měli naopak vyhnout?
Přeji jí zdraví a aby se dožila co nejúctyhodnějšího věku.
Václav Fiala
Zdroj: parlamentnilisty.cz, 20. 11. 2015
