Kandidát na ministra pro vědu Marek Ženíšek věří, že se mu podaří pomoci jak české vědě, tak upadajícím preferencím TOP 09. Novinkám poskytl rozhovor.
Proč jste kývl na nabídku stát se ministrem pro vědu, nebál jste se stát součástí od začátku nepovedené akce?
V politice působím už skoro dvě dekády a za tu dobu jsem poznal řadu skvělých lidí. Jedním z nich byl i Karel Schwarzenberg, který politiku vnímal hlavně jako službu. Tenhle přístup jsem na něm vždy obdivoval a snažím se jím řídit i já. Chyby patří k životu i politice, ale důležité je vždy pokračovat v rozdělané práci. To se mi vždy osvědčilo. Kromě toho si uvědomuji, jak moc je věda pro Česko, naši ekonomiku a budoucnost důležitá.
Ztotožňujete se s důvody, proč musela odejít Helena Langšádlová, která podle vedení TOP 09 špatně prezentovala své výsledky?
TOP 09 je demokratická strana a má své demokraticky zvolené orgány, které rezignaci Heleny Langšádlové přijaly. Následně moji nominaci navrhlo předsednictvo a výkonný výbor ji jednoznačně schválil. Snažím se hledět do budoucna a věřím, že ostatní se vyříká a vysvětlí interně na vnitrostranických fórech. Já si vážím dlouhodobé práce Heleny Langšádlové, což jsem jí ostatně řekl, a děkuji za podporu, kterou mi veřejně vyjádřila.
Nebylo to vůči Langšádlové nespravedlivé, když se jí posléze zastala akademická obec, že to dělala dobře? Budete s ní nějak spolupracovat?
S Helenou Langšádlovou a jejím týmem jsem se kvůli předání agendy už několikrát sešel, kontinuita je pro mě důležitá. Nikdy jsem nepochyboval o její pracovitosti a reakce akademické obce můj názor potvrzuje.
Jak to budete dělat lépe? A jde skloubit péči o český výzkum a zároveň o stranické preference?
Jsem přesvědčený, že jde o spojené nádoby. Když svoji práci děláte dobře a dokážete ji vysvětlovat veřejnosti, voliči to vždy dokážou ocenit. Myslím, že se mi to poměrně dobře v mé funkci předsedy zahraničního výboru daří, a pevně věřím, že v ministerské funkci na to navážu.
Do voleb je rok a půl, co za tu dobu budete chtít stihnout?
Mám tři hlavní priority. Tou první je zajištění zdrojů, které vědě umožní plně rozvinout svůj potenciál, tedy nutné navýšení jejích financí na příští rok. Druhou je místo české vědy v mezinárodním prostředí, kde je nutné prezentovat naše úspěchy a vytvářet atraktivní podmínky – jak v akademické sféře, tak v prostředí start-upů – které povzbudí české vědce k návratu domů. Vědecká diplomacie musí být branou k dalším úspěchům. Třetí prioritou je dotažení klíčových projektů, které jsou rozpracovány a čekají na úspěšné dotažení do konce. Tím hlavním je zákon o vědě, vývoji a inovacích a s ním spojená reforma přenesení poznatků z vědy do praxe.
Jak chcete přesvědčit ministra financí Stanjuru, aby dal více peněz na vědu?
Investice do vědy a výzkumu jsou především investicí, která se nám vyplatí. Stačí se podívat, jak dopředu se posunul Izrael, když do inovací výrazně investoval. Jako pravicový politik jsem vždy zastával, že stát musí šetřit tam, kde je to třeba, ale taky musí být schopen vydefinovat si své priority a oblasti, které mají potenciál se v průběhu let zhodnotit. Pana ministra financí Stanjuru znám dlouhá léta a je to velmi racionální politik, nepochybuji, že bude naslouchat mým argumentům a že se nám podaří najít dohodu.
Zdroj: Právo, 9. 5.
