Vedení Plzně uctilo památku deportovaných plzeňských Židů

V pátečních dopoledních hodinách (21. ledna) uctili primátor města Plzně Pavel Šindelář společně se svými náměstky Eliškou Bartákovou, Davidem Šloufem a Michalem Vozobule památku plzeňských Židů, kteří byli v lednu 1942 deportováni do koncentračního tábora v Terezíně. Pověsili květinový věnec na budovu sokolovny ve Štruncových sadech pod pamětní desku, která připomíná, že tam byli několik dní před nástupem do transportu internováni Židé z Plzně a okolí. Podobných shromažďovacích míst bylo v České republice celkem patnáct. Z Plzně byly do ghetta v Terezíně vypraveny tři transporty.

„V lednu roku 1942 bylo ve třech velkých skupinách deportováno z nákladového nádraží v Plzni do ghetta v Terezíně 2604 mužů, žen a dětí. Konce války se dožilo jen 204 z nich. Město Plzeň k 80. výročí transportů připravilo výstavu Čas nezapomnění, která tyto smutné historické momenty připomíná. Výstava je umístěna nejen v mázhauzu radnice na náměstí Republiky do 28. ledna, ale i ve veřejném prostoru – před radnicí a ve Smetanových a Štruncových sadech až do 3. února,“ připomněl primátor Pavel Šindelář.

Pietní shromáždění k lednovým transportům je připraveno na neděli 23. ledna od 13 hodin ve Staré synagoze. Tím také začne výstavní projekt NAVZDORY. Radovan Kodera nafotil potomky těch, kteří přežili holocaust. Snímky vznikaly v místech, která jsou s jednotlivými rodinami spojena, a budou vystavovány ve dvojicích: společná rodinná fotografie potomků pořízená klasickým způsobem velkoformátovým fotoaparátem v jejich přirozeném prostředí a fotografie pořízená ze stejného místa bez lidí. Výstava potrvá do konce dubna.

Plzeň byla po Praze a Brnu třetím českým městem, odkud byli Židé deportováni do ghetta. Nejprve byli shromážděni v sokolovně v dnešních Štruncových sadech. Stovky mužů žen a dětí se tísnily uvnitř sokolovny a spaly na slamnících na zemi. Byli tam nejen Židé z Plzně, ale také například z Manětínska, Rokycanska či Kralovicka a dalších lokalit. V určené dny museli lidé ze sokolovny odejít seřazeni ve čtyřstupech, odváděly je odtud ozbrojené strážní oddíly. Tři vlakové soupravy s označením R, S a T vyjely z plzeňského nákladového nádraží 18., 22. a 26. ledna 1942. Každý z deportovaných měl na krku cedulku s označením transportu a svým pořadovým číslem. Stejně označena byla i jejich zavazadla. Nejstarším člověkem zařazeným do deportačních transportů z Plzně byla devadesátiletá Marie Ebenová z Litohlav, která zemřela čtyři dny po příjezdu do Terezína, nejmladším osmiměsíční Eva Fischerová z Plzně, která se svou matkou válku přežila.

Oběti židovských transportů připomíná v Plzni pamětní deska umístěná na sokolovně ve Štruncových sadech a památník Zahrada vzpomínek v sousedství Staré synagogy. Město Plzeň si oběti židovských transportů připomíná také prostřednictvím kamenů zmizelých, německy Stolpersteine. Ty jsou osazovány do chodníků před domy, kde Židé před svou deportací žili. V Plzni jich už je na osm desítek. Další připomínku osudů plzeňských Židů zprostředkuje aplikace IWALK, což je celosvětový vzdělávací projekt, jehož cílem je spojit návštěvu autentické lokality s úryvky svědectví. V Plzni se lze vypravit na dvě trasy s názvem Po stopách plzeňských Židů a Židovská Plzeň v době šoa. Městská organizace Plzeň – TURISMUS pak připravila na 21. a 28. ledna komentované prohlídky s názvem Židovská Plzeň. Sraz je u infocentra na náměstí Republiky. Vstupenky lze zakoupit osobně v infocentrech nebo na webu Plzeňská vstupenka. Součástí ceny je vstup do Staré synagogy i Loosova interiéru na Klatovské 12.