Stadion? Dal bych přednost tramvaji na Borská pole

Návrhu rozpočtu, který na příští rok chystá vedení Plzně, příliš nevěří ekonom a učitel ekonomické fakulty Miloš Nový. Ten míní, že namísto prodeje majetků a uzavírání dalších úvěrů by město mělo šetřit na provozních výdajích

PLZEŇ Příjmy? Pět miliard a 42 milionů korun. Výdaje? Vyšší o 907 milionů korun. Tak vypadá návrh rozpočtu Plzně na příští rok. Vedení města hovoří o tom, že i přesto bude rozpočet vyrovnaný.

Nevěří tomu ale Miloš Nový, bývalý děkan, nyní učitel Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni a člen finančního výboru zastupitelstva Plzeň 2 za opoziční TOP 09. „Město se pustilo do investic, které si nemůže dovolit, může to skončit tak, že bude muset čerpat mnohem víc úvěrů než dnes. Za problematické považuji to, že se město do investic pustilo v době krize, kdy je fiskální politika České republiky vysoce restriktivní, a nelze tedy předpokládat, že rozpočty měst na tom budou dobře,“ říká Miloš Nový.

Myslíte tím fakt, že příspěvky z daní, které směřují do městských rozpočtů, se budou snižovat?

Navíc daňové výběry se nedaří, obyvatelstvo neutrácí tak, jak by utrácet mělo, Plzeň spadla do nového modelu rozpočtového určení daní. Začne platit příští rok a je pro čtyři největší města, která jsou na tom nově rozpočtově hůře. Nebo lépe řečeno spíš se dostávají do normálu, protože v minulosti byly příjmy těchto měst nadhodnocené. Tohle všechno ale město vědělo a mělo si vytvořit nějakou rezervu na zlé časy, což neučinilo. Město se pustilo do přestavby fotbalového stadionu, do stavby nového divadla, staví se nové depo dopravních podniků. Když to shrnu, tak to s rozpočtem Plzně nevidím růžově.

Kdybyste to mohl ovlivnit, tak byste nestavěl stadion, divadlo ani depo?

Určitě bych dal raději přednost tramvajové trati na Bory k univerzitě. Když se podívám na stadion, tak tam původně stál všefunkční stadion, byla tam atletická dráha, stadion se dal využít i pro mládež, pro nejrůznější hry, lehkoatletické závody. Teď je to pouze monofunkční stadion, kde je fotbalová plocha, na kterou nemůžeme nikoho pustit, protože trávník by se poničil. Na rozdíl od zimního stadionu, kam přijede rolba, plochu upraví a může se tam pustit i veřejnost, to u fotbalu není.

Takže chcete říci, že jsme vybudovali stadion, kam lidé chodí jen fandit, ale ne sportovat?

To byla úlitba tomu, že Viktorka v tu chvíli byla v Lize mistrů, letos výsledky také nejsou špatné, ale jak to tak bývá, sportovní klub je chvíli nahoře, chvíli dole, a až skončí některé hvězdy, jako Pavel Horváth, až se některé prodají do ciziny, tak už mužstvo nebude na špici tabulky a na stadion budou chodit tři, čtyři tisíce nejvěrnějších. My jsme si zničili všesportovní stadion ve prospěch soukromého klubu. S tím souvisí budovaný nový atletický stadion ve Skvrňanech. Pro budoucnost to totiž znamená, že zatímco dříve jsme udržovali jeden, tak teď budeme muset udržovat dva stadiony.

Dá se nějak předejít tomu, aby si město bralo další úvěry? Část politiků je stále nakloněna třeba prodeji Plzeňské teplárenské.

Prodeje jsou vždy ošemetné, na to musíte mít ekonomický rozbor. Proti mluví třeba to, že teplárna je v Plzni monopolní výrobce tepla, který nemá konkurenci. Já bych se monopolu nevzdával. Navíc prodeje jednorázově vylepší účetnictví na jeden rok, ale problémy budou v dalších letech. Spíš bych městu stejně jako státu doporučoval šetření. Já odhaduji, že na provozních výdajích města by se daly ušetřit dvě třetiny. K tomu je ale třeba změnit celostátní legislativu, protože to souvisí s celostátní agendou. Město má totiž úředníky i proto, že stát vyžaduje plnění často nesmyslné administrativy. Teď to není možné udělat, ale z pohledu celé republiky prostor pro to, aby veřejná správa zeštíhlela na třetinu, tady určitě je. I z toho důvodu, že v době počítačových sítí lze dělat věci výrazně jednodušším způsobem. Ale to je otázka výhledu pěti, deseti let, osekání nákladů na veřejnou správu obecně musí přijít ze strany vlády.

Kvůli snížení schodku padají návrhy na prodej majetku, třeba velkých bytů, které má město pro sociální účely. Musí mít podle vás město na tři a půl tisíce sociálních bytů?

Pro prodej bytů bych určitě byl. Ale je otázka, jestli o ně bude zájem.

Pak má město ještě pozemky. Je dobré je prodávat? I takové návrhy totiž padají.

Já velký příznivec prodejů pozemků nejsem, protože to opět jen jednorázově vylepší bilanci. Spíš jsem příznivcem dlouhodobých pronájmů. Klidně i pronájmů na padesát let, protože investor tam v takovém případě něco realizuje, když získá jistotu na hodně dlouhou dobu. Ale pořád je šance, že potomci, vnukové se k pozemkům dostanou a navíc dávají jistotu sice menšího, ale stálého příjmu. A hlavně je šance, že když bude město potřebovat rozvojové plochy, tak je nebude muset zase zpátky draze vykupovat.

Dalším návrhem vedení magistrátu je zdvojnásobit daň z nemovitosti. To mi připadá jako rozumný návrh, protože v Česku je daň z nemovitosti nízká.

Z pohledu magistrátu je to rozumné, protože rozpočet je potřeba nějak naplnit. A když není politická vůle osekat výdaje, pak se město může buď zadlužit, nebo navýšit příjmy. Ale když vytáhneme občanům z kapes daň z nemovitosti, tak lidé budou o to méně utrácet v obchodech. Tato daň má ale jednu velkou výhodu, v době recese se nesnižuje, protože tuto daň musíte odvést, ať práci máte nebo ne. Navíc je stabilní a dobře se vybírá. Takže kdybych tu moc měl, tak bych zvýšil tyto daně, ale snížil bych daně z příjmu fyzických a právnických osob a nalákal bych investory na nízkou zátěž. Protože investora moc nezajímá daň z nemovitosti, ale zajímá ho daň, kterou bude platit ze svého zisku a ze zaměstnanců.