Neumím si představit, že bych jako místopředseda TOP 09 pokračoval na ministerstvu zdravotnictví coby první náměstek, a proto s pádem vlády končí i moje působnost na Ministerstvu zdravotnictví.
Práci na ministerstvu hodnotím jako nejlepší pracovní období mého života. Leoš Heger je výjimečný člověk, kterého si moc vážím a považuji za nejlepšího nadřízeného, jakého jsem doposud měl. Za námi zůstala řádka úspěšných kroků spočívající v posílení pacientských práv, změny úhradového systému, zrušení některých kontroverzních zakázek sjednaných z minulých období, personální změny ve vedení VZP, zavedení nových úsporných i protikorupčních opatření jak na ministerstvu, tak ve fakultních nemocnicích.
Mrzí mě však, že se nám nepodaří dotáhnout do konce některé důležité legislativní změny. Již dnes máme vypracovány návrhy zákonů, které postačí předložit vládě. Například změna fakultních nemocnic na univerzitní by konečně vyřešila problém dnešních dvojích úvazků lékařů, kteří léčí a zároveň učí. Nemocnice by se navíc odstátnily. Ministerstvo se totiž leckdy dostává do schizofrenní situace, když je zřizovatelem některých nemocnic a zároveň má být rozhodčím na celém hřišti zdravotnictví. Například Fakultní nemocnice v Plzni má větší rozpočet než celé město, zadává i větší zakázky. Z toho důvodu si někteří politici nedovedou představit, že by pozbyli vlivu na těchto zařízeních. Dále je ve finální podobě zákon o zdravotnických prostředcích a tzv. protikuřácký zákon. Nicméně každý politik musí být připraven na náhlé zvraty a změny, které k veřejným funkcím bohužel patří.
Nyní se chci více věnovat aktivitám v TOP 09 jak na celostátní, tak krajské úrovni. Čekají nás parlamentní volby, ať už v řádném nebo mimořádném termínu, a ty vyžadují velké nasazení. Od září se více zapojím do výuky na Západočeské univerzitě, s níž spolupracuji již delší dobu. Učení pro mě znamená hlavně udržení kontaktu s normálním světem. Právě ten totiž mnoho politiků ztrácí a nereflektuje potřeby či jinou zpětnou vazbu přicházející od veřejnosti.
