Přestože návrh poslance Miloše Nového (TOP 09) o přičlenění Karlovarského kraje k Plzeňskému je zatím v rovině pouhé úvahy, argumentačně vypodložené ekonomickými úsporami, vyvolala mezi některými politiky i lidmi v karlovarském regionu velký odpor. Zrušení kraje podle nich nepřichází v úvahu. Ostře se proti němu postavili například současný hejtman Petr Kulhánek (STAN) i exhejtmankyně a poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO). V posledních letech je to téměř jediné téma, na němž se tito dva politici shodli.
Poslanec Miloš Nový ale upřesňuje, že o zrušení Karlovarského kraje nikdy izolovaně nehovořil. „Mluvil jsem o reformě celého samosprávného uspořádání České republiky. Ta by zahrnovala redukci počtu krajů a jejich sloučení do větších celků. Nejedná se tedy o iniciativu namířenou proti Karlovarskému kraji, byť je ve veřejné debatě skloňován nejčastěji. Týkala by se i dalších krajů, jako je Liberecký kraj, který by se mohl sloučit například s Ústeckým, Pardubický s Hradeckým, Vysočina s Jihočeským/Jihomoravským nebo například Zlínský s Olomouckým. Cílem mých úvah je zredukovat počet krajů zhruba o třetinu oproti současnému stavu. K tomu mne vedou především makroekonomické i mikroekonomické důvody. Sloučením by se ušetřily až miliardy korun, aniž by jakýmkoliv způsobem utrpěla kvalita života v uvažovaných krajích. Při správném provedení by se samospráva výrazným způsobem zefektivnila,“ uvedl Miloš Nový.
Počítal jste s tím, že váš návrh karlovarští politici odmítnou?
Zdůrazňuji, že by se sloučení týkalo pouze samosprávy, tedy zejména krajských zastupitelstev, netýkalo by se státní správy, takže lidé v Karlových Varech, Chebu nebo Sokolově by si stále vyřizovali vše na stejných úřadech jako doposud. Určitě jsem počítal i s tím, že pro někoho může být sounáležitost a identifikace s krajem srdeční záležitost a v takovém případě se mu nebude můj návrh líbit, ale současný velmi špatný stav veřejných financí mne bohužel nutí i k takto zásadním úvahám. Zároveň zdůrazňuji, že zdaleka ne všichni politici Karlovarského kraje tento návrh odmítají. To samé platí pro laickou veřejnost, kde má uvedená úvaha většinovou podporu.
Tím by se postavení Karlovarského kraje, který je pražskými politiky dlouhodobě přehlížen, podle vás zlepšilo?
Dalším důvodem pro slučování krajů je například to, že nejmenší kraje jsou podreprezentované v Poslanecké sněmovně. Karlovarský kraj v současné době zastupuje jen pět poslanců. Je velmi těžké, aby si občané Karlovarského kraje zvolili svého poslance. Volební klauzule je v České republice 5 procent. V Karlovarském kraji se kvůli velikosti kraje do Poslanecké sněmovny nedostali ani zástupci stran, které v kraji získaly více než 10 procent hlasů. Voliči v tomto kraji tak nemají dostatečný počet svých zástupců v Poslanecké sněmovně, což může prohlubovat problémy kraje.
Měli by se tam lidé po přičlenění k Plzeňskému kraji, ale i v těch dalších, které jmenujete, v novém uspořádání lépe?
Velmi podobná situace je i v kraji Libereckém, čímž se dostávám k odpovědi na vaši poslední otázku. že by se také našla důležitá témata, která nejsou dost hlasitě akcentována, ačkoli se současná vláda snaží pomáhat i strukturálně postiženým regionům. A právě jednou z příčin může být ono slabé zastoupení krajů v celostátních orgánech, jako je například Poslanecká sněmovna. V tomto ohledu by Karlovarsku, ale i Chebsku a Sokolovsku mohlo naopak pomoci, kdyby byly součástí většího celku.
Zdroj: Karlovarský deník, 27. 7. 2023
