Nový park Podzemník na Košutce vznikl podle přání lidí

V prostoru bývalého hřiště BMX na okraji sídliště Košutka vznikl nový park Podzemník, který rozšíří první plzeňský park na přání Zemník. Park zrealizovala Správa veřejného statku města Plzně na základě přání občanů ze setkání organizovaných ve spolupráci s Centrem pro komunitní práci západní Čechy. Na okraji jednoho z největších plzeňských sídlišť v Městském obvodě Plzeň 1 tak vznikla nová skoro 2,5 hektaru velká parková plocha. Náklady na realizaci parku Podzemník byly 18,5 milionu korun.

Návrh parkových úprav se zrodil během dvou plánovacích setkání organizovaných Centrem pro komunitní práci západní Čechy na podzim 2016. „Lidé si přáli, aby se prostor po bývalém BMX hřišti stal podobně udržovaným a přehledným, jako je stávající park na přání Zemník. Měli zájem také o posezení a piknikování, o umístění ohniště, možnost protažení těla a také o psí koutek. To vše v parku nyní najdou,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule.

V místech, kde se často objevovaly černé skládky a občas přespávali bezdomovci, vznikla nově upravená parková plocha. „Chtěli jsme, aby se toto místo stalo zelenou oázou hlavně pro ty, kteří bydlí v jeho okolí. Po dobré zkušenosti s vybudováním parku na přání Zemník v sousedství nového parku Podzemník jsme chtěli zkrášlit i sousední zelenou plochu. Pracovně byl pro nový park v místě bývalého BMX hřiště používán název Podzemník, neboť se jedná o terénní sníženinu pod parkem Zemník. Ten název mu již zůstal,“ řekla místostarostka Městského obvodu Plzeň 1 Ilona Jehličková.

„V prostoru po opuštěném BMX hřišti se podařilo zhmotnit prakticky všechna přání uživatelů parku, jako je ohniště, místo pro grilování, piknikové stoly, lavice, šachové stolky, odpočívadlo s pohyblivými fit prvky nebo rovný zatravněný plácek pro provozování jakýchkoliv míčových her. Masivní lavice byly doplněny také k oblíbené streetworkoutové sestavě,“ vysvětlila Irena Tolarová z oddělení přípravy staveb urbanistické zeleně Správy veřejného statku města Plzně, která měla projekt na starosti, a dodala: „Do vzdálenější části parku byl umístěn psí koutek s dřevěnými prvky k procvičení psí zdatnosti. Prvky pro přeskakování či slalom mohou ale sloužit i dětem. Celý nově založený park lze přehlédnout z vyhlídky pod borovicí.“

Pojetím se nová část parku podobá parku na přání Zemník, veškeré úpravy jako například kamenné zídky či mlatové cesty jsou provedeny z přírodních materiálů. V parku bylo vysazeno 64 listnatých dřevin domácích druhů převážně dubů, habrů, javorů a bříz, ale i ovocné stromy jako například hrušně, třešně či moruše a 48 jehličnatých dřevin, převážně borovic lesních. Jedná se o druhy, které jsou pro toto stanoviště na okraji borového lesa vhodné. Velká část dřevin v parku přitom pochází z původních náletů (jasany, javory, duby, hlohy), u některých z nich došlo pouze k výchovnému řezu a zapěstování koruny. Tyto dřeviny lze poznat podle toho, že nemají ochranné kotvení kmene. Ke zpomalení odtoku vody byla ve spodní části parku upravena tůň, v níž jsou po delší dobu zachytávány srážky a slouží tak zároveň i jako ptačí napajedlo.

Podzemník navazuje severním a západním směrem na park Zemník, který byl dokončen v roce 2002. Spolu tak vytvářejí téměř čtyřhektarovou parkovou plochu v těsné blízkosti jednoho z největších plzeňských sídlišť. Autorkou projektu Parku Podzemník byla Jana Kohlová, která se podílela také na návrhu Parku Zemník.

Práce na revitalizaci zeleného, avšak do té doby neudržovaného území nedaleko konečné autobusové linky číslo 30 na Košutce probíhaly od léta 2020 do podzimu 2021. Projekt za necelých 18,5 milionu korun včetně DPH realizovala podle návrhu zahradní architektky Jany Kohlové firma VYSSPA Sports Technology s.r.o. Výstavbu parku Podzemník plně hrazenou z rozpočtu města Plzně zajišťovala příspěvková organizace Správa veřejného statku města Plzně.

Správa veřejného statku města Plzně je příspěvkovou organizací města Plzně, která se dle statutu města stará o městské nemovitosti, jejich údržbu a rozvoj. V její kompetenci tedy jsou správa, údržba městských komunikací včetně některých chodníků a stezek, správa veřejného osvětlení a světelného signalizačního značení, správa a údržba lesů a rybníků.