Krajské vedení ČSSD v Plzeňském kraji bude nyní rozhodovat o přímém vládnutí s komunisty. Pravděpodobně kladně, protože při jednání s TOP 09 a Starosty nechtěli zástupci ČSSD diskutovat o rozvoji kraje a o programových záležitostech, ale pouze zástupce TOP 09 a Starostů informovali o tom, že jako nejpravděpodobnější vidí koalici s KSČM. Nevím, jestli si ČSSD uvědomuje to, že právě nyní zásadně přehazuje výhybku v Plzeňském kraji a kraj se vydává na zcela jinou trať, než po jaké jel dosud. Je škoda, že před konečným rozhodnutím nebyly nejprve podrobně prodiskutovány obě varianty směřování kraje, čili koalice demokratických stran – ČSSD, ODS, TOP 09 a Starostové pro Plzeňský kraj a koalice ČSSD s KSČM.
Co by programově znamenala koalice ČSSD, ODS a TOP 09 a Starostů pro Plzeňský kraj?
Určitě delší diskusi o prioritách. Zkusme odhadnout, je - li možný základní průnik programů.
Pro ODS a TOP a Starosty je prioritní úsporné hospodaření. Ve všech oblastech rozpočtu kraje lze najít jasné úspory např. v položkách na externí audity, právní služby, zbytné nákupy. Tyto úspory by se vůbec nedotkly služeb pro občany. Určitě by šel snížit počet pracovníků krajského úřadu a zřízených organizací. Bez revoluce, pouze tak, že práce zaměstnanců, odcházejících do důchodu, by se rozdělila mezi zaměstnance stávající. Tím by klesla režie kraje. Není nutné mít uvolněné předsedy výborů a rovněž počet komisí může být menší.
V oblasti školství panovala shoda mezi stranami na podpoře základního školství a v oblasti středních škol se strany shodly, že by nemělo pokračovat další větší slučování, ale spíše úspory provozních nákladů a větší motivace žáků ke studiu technických oborů.
Rovněž na základní prioritě TOP 09 a Starostů - na veřejném projednávání všech koncepcí, záměrů a velkých investic kraje - by byla možná shoda.
V oblasti dopravy by pravděpodobně přistoupily strany na přednostní opravy povrchů rozbitých krajských silnic.
Větší rozdíly by byly v sociální oblasti, kde TOP 09 a Starostové akcentovali hlavně domácí péči o potřebné a terénní služby a ČSSD na druhé straně investice do nových sociálních ústavů. Zde by se ale dalo dojít ke kompromisu, zohledňujícímu oba pohledy.
Určité rozdíly panovaly v oblasti zdravotnictví. Zde žádná strana nechtěla rušit stávající nemocnice, ale ODS a TOP 09 a Starostové požadovali především větší pružnost v reakci nemocnic na zájem či nezájem pacientů o jednotlivé obory.
V oblasti kultury prosazovala ODS stavbu nové galerie a TOP 09 ji podporovala s podmínkou získání investičních dotačních prostředků. Aktivita obou stran by byla v této věci určitě potřebná.
V žádné oblasti, kterou má kraj na starosti, tedy neexistují zásadní rozpory, průnik programů existuje a všechny strany by jistě do řízení kraje delegovali odborně kvalitní zástupce. Kraji by hledání optimálního řešení v každé oblasti velmi prospělo.
Je tedy jen na ČSSD, jestli bez programové diskuse s ODS a TOP 09 a Starosty nastoupí cestu spolupráce se stranou, která má velmi vyhraněné názory na mnohé oblasti v kompetenci kraje, jako je školství, kultura, sociální péče a občanská společnost, se stranou, která se dosud nezbavila mnoha svých extremistických rysů.
