Při přečtení krátkého článku hodnotícího územní plánování ve stotisícovém Hradci Králové, ve městě měřítkem podobném Plzni, jsem se musel zamyslet nad srovnáním s Plzní. Hradec Králové má svůj současný územní plán od roku 2000 a připomínkovacím řízením prošly změny pro celkem 103 lokality. Plzeň má svůj územní plán od roku 1995 a komise Koncepce a rozvoje analyzující změny územního plánu projednává změny s čísly přes 1000, kdy každá změna značí jednu změněnou lokalitu.
Připomenu jen, že územní plán je dokument skládající se z výkresů a textů určující další rozvoj města pro několik desetiletí. Rozvojem ovšem rozumějme nejen kvantitativní rozpínání města, ale také, možná především, kvalitativní změny již zastavěného území. Město kromě svého rozpočtu nemá v podstatě důležitější dokument. Nutně si tedy po přečtení těchto čísel musím položit otázku, čím vzniká tenhle markantní rozdíl k tak důležitému dokumentu. Napadají mě dvě možnosti.
První z nich je vztah a respekt k územnímu plánování a tvorbě územního plánu. Historicky navazuje územní plán Hradce Králové na kvalitní starší plány, a proto je dle mého názoru vztah plánování města a veřejnosti vřelejší než v Plzni, kde územní plánování nenachází cestu k veřejnosti dostatečně přesvědčivě. Tím může docházet k nerespektování práce na územním plánu a tak k jeho postupnému měnění a ničení jeho principů. Nutno podotknout, že všechny změny prochází pod rukama politiků a ti by měli mít k územnímu plánu ještě větší respekt. Měli by změny co nejvíce filtrovat na ty odůvodněné a koncepční na jedné straně a zbytečné, tendenční a komerční na straně druhé, které by neměly dojít k realizaci. Nekoncepční zhodnocování soukromých pozemků je z pohledu rozvoje města naprosto nežádoucí.
Druhou možností je to, že hradecký územní plán je kvalitněji zpracovaný a lépe reflektuje změny v potřebách společnosti a posuny v názorech na dopravu, veřejný prostor, přírodu a podobně. To by znamenalo, že proběhnuvší změny v Plzni bylo skutečně nutné provést, abychom dosáhli alespoň dílčí kvality. Protože jednotlivými nenavazujícími změnami nelze změnit základní kostru takto koncepční a rozsáhlé práce.
Pokud mám pravdu alespoň v jednom, nebo je to kombinace obého, pak je třeba přehodnotit způsob práce a myšlení na územním plánu a zároveň komunikovat s veřejností ve smyslu hájení kvalit města pro obyvatele na úkor obchodních zájmů jednotlivců nebo malých skupin. Nový pohled očekávám v blízké době od vyhlášené urbanistické soutěže, jejíž vítěz bude doufám nějakou formou spolupracovat na novém územním plánu. Pokud se tak nestane a ke spolupráci nedojde, je to nejen promarněná šance na případnou změnu koncepce města, ale Plzeň ztratí jakýkoliv kredit mezi odborníky na dlouhá léta.
Na závěr snad nezbývá než nabídnout návštěvu Hradce Králové a posoudit, jak toto město funguje a jak působí na návštěvníky.
