Voda, a především pak hospodaření s dešťovou vodou, bylo hlavním tématem dnešního setkání poslance Evropského parlamentu Luďka Niedermayera s náměstkem primátora Plzně pro životní prostředí Michalem Vozobule. Europoslanec, který do Plzně zavítal v předvečer Světového dne vody, se během čtvrtka ještě stačil setkat se studenty, zástupci hospodářské komory a na závěr ho čeká veřejná debata o pozici České republiky v Evropské unii.
Plzeň se, podobně jako další města, potýká především v letních měsících se suchem a s přehříváním způsobeným vysokými teplotami. Současné vedení města má již k dispozici studii mapující klima a nejsušší oblasti ve městě a rozhodlo se zahájit konkrétní kroky a opatření na zlepšení klimatu a hospodaření s dešťovou vodou. „Zásadní roli zde hraje zeleň, která funguje jako přírodní klimatizace. Proto chceme zavést obecná pravidla pro městské stavby, kdy například vždy bude muset být zvažována zelená střecha. Dnes už víme, že zelené střechy budou na parkovacích domech, které plánuje postavit město. V co největší míře chceme také prosazovat opatření ke vsakování vody do země a bránit tomu, aby dešťová voda bez užitku končila ve splaškové kanalizaci,“ sdělil na setkání Luďkovi Niedermayerovi náměstek primátora pro životní prostředí Michal Vozobule (TOP 09).
„Změna klimatu je jedním z největších problémů dnešního světa. Odborné názory i vědecké studie se shodují, že jde pravděpodobně o největší výzvu, které musí moderní společnost čelit. Čelit ji přitom nemohou izolovaně jednotlivé státy nebo dokonce kontinenty, svým dílem musíme pomoci všichni. I když bohaté části světa, jako je EU, mají více prostředků na to, aby se s problémy vypořádaly, čelí i řadě problémů. Naše země například průmyslovému zemědělství, které poškozuje krajinu a Unie jako celek pak vylidňování venkova, kdy téměř tři čtvrtiny obyvatel žijí v městských oblastech. I dosavadní změny klimatu jsou pak pro velkou část občanů již dnes citelné. S trochou nadsázky představují města jakési živé laboratoře pro inovace v boji proti omezení dopadů změn klimatu i na cestě za větší udržitelností. I proto inciativu vedení Plzně velmi vítám,“ uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Ten také upozornil, že od roku 2021 bude pravděpodobně možné získat finanční podporu z Evropské unie přímo na projekty zaměřené na zlepšení životního prostředí a klimatu. „Nyní je nejvyšší čas, aby město vypracovalo dobré projekty, na které by následně mohlo získat dotace, pokud uspěje, myslím, že to zlepší život jeho obyvatel,“ říká Niedermayer.
Jak v budoucnu EU podpoří programy na zlepšení životního prostředí a klimatu?
Evropská komise ve svém návrhu víceletého finančního rámce (dlouholetý unijní rozpočet) počítá s navýšením prostředků na klima a životní prostředí. V Unii panuje shoda na tom, že mezi roky 2021 a 2027 by na cíle v klimatické oblasti měla směřovat čtvrtina celkového unijního rozpočtu, tedy zhruba 320 miliard euro (v přepočtu necelých 8,2 bilionů korun, v součtu pro všech 27 členských států). Oproti poslednímu rozpočtovému období (2014–2020) jde o pětiprocentní nárůst.
Navýšení se bude týkat programu LIFE, z něhož čerpalo v minulém období peníze i 26 projektů organizovaných Čechy. LIFE podpořil například vývoj technologií pro zpracování komunálních odpadních vod v Brně. Další oblasti, ve kterých je možné se ucházet o podporu, jsou ochrana přírody a biodiverzity, cirkulární ekonomika, nebo přechod k využívání obnovitelných zdrojů. V novém rozpočtu je na tyto projekty vyčleněno celkem 5,4 miliardy euro (138 miliard korun), a Evropský parlament se zasazuje ještě o výraznější nárůst.
Program Horizon Europe, určený pro vědce a inovátory, by měl dostat nejméně o čtvrtinu více peněz. Záměrem je prostřednictvím výzkumu podpořit účinnost evropské legislativy, která usiluje třeba o postupný přechod k nízkoemisnímu hospodářství. Od roku 2021 by měl fungovat také program InvestEU, který poskytuje soukromým i veřejným investorům záruku na jejich projekty, pokud budou brát ohled na udržitelnost.
Pozornost ke změnám klimatu v návrhu nového rozpočtu prostupuje více oblastí: na preventivní opatření – například budování potřebné infrastruktury – poputují peníze vyčleněné na evropskou politiku soudržnosti (kohezní politiku). Na životní prostředí se bude brát ohled i při podpoře zemědělství, rozvoje venkova a zahraniční pomoci.
Eva Šafránková, krajská manažerka TOP 09
