Jehličková: Neznalost historie neomlouvá

Národ, který nezná svoji minulost, bude nucen ji znovu opakovat.

Pravda či jenom opakované klišé? Pravda. A právě z tohoto důvodu nelze ani v současné internetové době podceňovat výuku dějepisu a občanské výchovy na školách. Nechceme přece, aby školní lavice opouštěli žáci, kteří si pletou Karla Velikého s Karlem IV. Jak se může stát, že se ministryně obrany při odhalování památníku československým legionářům vyjádří o jejich hrdinném boji proti Adolfu Hitlerovi, či proč se místopředseda sněmovny domnívá, že českoslovenští letci v perutích RAF v Anglii pouze plnili rozkazy coby vojáci?

            Hrdinové jako František Fajtl, Alois Vašátko či Josef František bojovali a umírali za svoji okupovanou vlast, aby se jim po návratu domů dostalo od komunistů místo projevů úcty uvěznění. Tradiční české kličkování ve stylu „co jsme si - to jsme si“ po roce 1989 vedlo k tomu, že jsme se reálně proti komunismu nevymezili. Debolševizace neproběhla. Neřekli jsme, že Komunistická strana Československa, zejména v období, kdy se chopila moci, vraždila, křivě soudila, věznila a kradla majetek občanů Československa. Zásadní neznalost novodobé historie Evropy a naší země tak nahrává extrémistům. A náš zmiňovaný dějepis? Jede podle scénáře pravěk - starověk - novověk -moderní dějiny. Až v devátém ročníku základní školy se probírají obě světové války a poválečný vývoj světa. Posledním probíraným učivem těsně před koncem školního roku je vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa, sametová revoluce a rozpad Československa.

Tak to totiž předepisuje Rámcový vzdělávací program, vydaný ministerstvem školství. Nerozumím tomu. Že by historie Langobardů, Vandalů a Kvádů či výboje velkého Čingischána byly důležitějším učivem? To určitě ne. Svět je potřeba chápat v souvislostech a dějepis k tomu přímo vybízí. Ale je třeba stejně statečně jako trojskou válku vyprávět žákům naše moderní dějiny po roce 1945. Mnoho učitelů dějepisu to už dělá. Ministerstvo školství však tuto stránku výuky neřeší, o moderních dějinách se uctivě mlčí. Chybí vůle nebo odvaha? Jsem ráda, že se jako připomenutí historických událostí našich poválečných dějin každoročně uděluje v Plzni Cena 1. června. Tato tradice začala v roce 1993 při výročí plzeňské revolty proti komunistickému režimu v roce 1953. Ocenění patří osobnostem, které pomohly šíření ideálů demokracie. Letošním laureátem tohoto významného ocenění se stal český politik, vysokoškolský učitel, autor odborných publikací, filosof a signatář Charty 77 Mgr. Daniel Kroupa, Ph. D.