Skalický: Máme velmi dobře propracovaný systém zdravotní péče

Jiří Skalický připomněl, že péče o zdraví není zadarmo: „České zdravotnictví spotřebuje ročně 300 miliard korun. Tyto prostředky nejsou součástí státního rozpočtu. Hospodaří s nimi zdravotní pojišťovny.“ Dále hovořil o lékové politice a potřebě vytváření podmínek pro lékaře. Těch je často, zejména mimo velká města, nedostatek.

   Místopředseda Správní rady VZP se vyjádřil i k regulačním poplatkům: „Ztráta na poplatcích cca 5,5 miliardy korun. Určitá forma takovéto spoluúčasti pacientů by měla být a nastane.“

   Dr. Skalický dále hovořil např. o lékové politice: „V Česku jsou léky relativně levné, což je dobré pro pacienty. Problém však díky tomu nastává s jejich reexportem do zemí, kdy jsou výrazně dražší, např. do Německa. Také malé lékárny mimo velká města pak mohou mít problém se uživit, čímž se dále snižuje jejich dostupnost.“ A pokračoval na téma plýtvání: „ Za léky se v Česku vydá cca 50 miliard korun ročně. Podle Státního úřadu pro kontrolu léčiv se jich za 2 až 4 miliardy korun nespotřebuje a vyhodí.“

   Leoš Heger mj. hovořil o problematice odchodu lékařů do ciziny. Učinil tak v jiné rovině, než na jakou jsme zvyklí z rétoriky zdravotnických odborů. Lékaři odcházející do zahraničí se vracejí, získanými zkušenostmi posouvají společnost dopředu. Z jeho úst např. zaznělo: „Lékařů, kteří zůstanou venku, jsou procenta. Západním zemím, kde odchody na zkušenou už delší dobu fungují, to přináší obrovský prospěch.“

   Doc. Heger také připomněl stav z devadesátých let: „Ano, začínáme pociťovat nedostatek lékařů, kterých máme v současnosti cca 36 tisíc. Problémem je mj. nedostatečný zájem o studium. V devadesátých letech se ale naopak řešil jejich přebytek. Tzn., vše má svůj vývoj. Řešením může být poskytnutí větší pravomoci praktikům a sestrám.“ Možná ještě větší je nedostatek sestřiček: „Vždycky bylo dost sester ambulantních a málo ve třísměnném provozu. Jde o stanovení atraktivity. Zákony nevyřeší vše. Mnoho je dáno kulturou společnosti.“

   Také historicky nejdéle sloužící ministr zdravotnictví pohovořil o poplatcích: „Regulační poplatky bylo před časem žhavé politické téma. Sociální demokracie s ním vyhrála volby. Tehdejší ministr Julínek je sice zavedl neobratně, měly být možná sociálně citlivější, ale reakce byla hysterická. Poplatky byly, kromě pohotovosti, nedávno zrušeny. Dost lidí se však chytá za hlavu. Fenomén švédského stolu se projevuje plýtváním. Poplatky měly tlumivý efekt, teď se zase čekárny, často zbytečně, zaplnily.“

   Aktuální stav zdravotnických zařízení ve Vysokém Mýtě popsala radní města Jiřina Šafrová: „Čtyř oborová nemocnice je již minulostí. Nyní v nemocnici zůstala lůžka následné péče a jednodenní chirurgie, laboratoř, radiodiagnostika. Dobře fungují praktičtí lékaři a ambulance odborných lékařů. Dopravní zdravotní služba je řízena z Litomyšlské nemocnice.“

   V širších společenských souvislostech vidí problematiku zdravotnictví bývalý dlouholetý místostarosta Vysokého Mýta Stratílek: “ Nadšení devadesátých let vyprchalo ze všech profesí. Nastala „otrávená atmosféra“. Nálada je podporovaná populistickými politiky a bulvárními médii. Plivou jeden na druhého. Problém není ve zdravotnictví, ale v náladě a nezájmu veřejnosti.“

   Do diskuse s občany se zapojil i starosta Jiraský: „Nasmlouvání zdravotních výkonů je otázkou lékaře a zdravotní pojišťovny, nikoli samosprávy“. Dále také popsal stav přípravy dialyzační jednotky ve Vysokomýtské nemocnici: „Je podepsána smlouva s Fresenius Medical Care. Nemocnice nejprve dobuduje operační sál pro jednodenní chirurgii, pak začnou práce v prostorách pro dialýzu. Za rok by měla být dialýza v provozu.“