Primář oddělení klinické biochemie pardubické nemocnice a lídr TOP 09 v krajských volbách v Pardubickém kraji JIŘÍ SKALICKÝ v exkluzivním rozhovoru pro Deník:
Pardubický kraj – Pokud bychom v krajských volbách uspěli a dostali se do koalice, nechtěl bych žádnou jinou gesci než radního pro zdravotnictví, říká lídr TOP 09 do říjnových krajských voleb Jiří Skalický. „Některé kroky při transformaci krajských nemocnic bych ale dělal jinak,“
* Asi se shodneme, že moc šancí na vítězství a tedy post hejtmana nemáte. Přesto byste žádnou jinou oblast radního nevzal?
Ne.
* Proč?
Zdravotnictví rozumím, žiji tady v Pardubicích, pracuji tady, znám nemocnice v kraji, jejich vývoj... Vím, oč jde.
* Jak byste vůbec zhodnotil vývoj krajského zdravotnictví v uplynulých letech? Ubírá se dobrým směrem?
Ano, ale některé věci bych dělal jinak. Základní problém vznikl už před lety, když vznikly nemocnice jako akciové společnosti, které ale byly samostatné. Takže bojovaly proti sobě, ačkoliv měly jednoho vlastníka.
* To se však fúzí eliminovalo...
Ano, ale postup fúze bych zvolil obráceně. Kraj provedl nejprve administrativní fúzi a teprve pak za pochodu řeší fungování, spolupráci a optimalizaci jednotlivých nemocnic, což přináší řadu problémů. Šlo postupovat obráceně: Řada procesů, administrativních změn a podobně se měla nastavit už před fúzí.
* Jak je třeba v transformaci pokračovat teď?
Příští čtyři roky budou hlavní otázkou lidské zdroje. Vše ostatní seženete, ale když nemáte lidi, je to špatné. Bude problém zajistit dostatek lékařů a sester. A kraj, ačkoliv v tom není hlavní hráč, může toto pomoci ovlivňovat.
* Mluví se restrukturalizaci péče. Je nutné mít v kraji pět porodnic? Nestačí jen jedna či dvě, proč nenechat v každé nemocnici jednu hlavní specializaci?
U dílčích specializací, například urologie nebo ortopedie, určitě, ale nejsem přesvědčen, že by z nemocnic měly zmizet základní obory.
* Jako například?
Interna, chirurgie, dětské... Můžeme se bavit o tom, jestli mít v kraji dvě nebo tři porodnice. Je třeba nejprve zjistit, co vše je možné přesunout, protože je to podmíněné ekonomicky a hlavně nedostatkem lékařů. V příštích deseti letech bude toto hlavní karta. Kraje i celkově české zdravotnictví se budou muset přizpůsobit struktuře a nabídce lékařů, protože vznikne časová díra, kdy lékaři prostě nebudou. A to nezměníte za rok.
* Kraj se chlubí, že nemocnice vykázaly zisk, ačkoliv to bylo opět jen díky vyrovnávacím platbám. Má vůbec zdravotnictví šanci dostat se dostat na nulu?
Domnívám se, že ano. Jde jen o to, do jaké míry tu optimalizaci či restrukturalizaci chcete provést, kam až to bude z hlediska dostupnosti péče pro pacienty udržitelné. Je to vždy o hledání té hranice.
* Sám jste načal otázku lidských zdrojů. Nemyslíte si, že české školství neuvěřitelně devalvuje? Že vysokoškoláci nejsou to, co před 20 lety?
Ano, je to tak, mám ten pocit. Od roku 1994, kdy jsme v nemocnici budovali obor biochemie, učil jsem na VŠCHT klinickou biochemii. A jestliže tenkrát bych si z 10 studentů vybral do laboratoře šest, tak od roku 2005 a později možná jednoho či dva. Tehdy jsem ten problém vnímal hlavně ve struktuře středního školství, kdy se na univerzity dostávali lidé, kteří neměli odborný základ. Absolvent cestovního ruchu nemůže na biochemii dohnat deficit, i kdyby byl sebechytřejší. Máme tu mraky právníků, manažerů, ekonomů a každý chce radit. Jenže málokdo tomu rozumí.
* Není chyba v tom, že školy dostávají peníze na žáka? Pak se logicky snaží nabrat co nejvíc studentů a vysokoškolský titul má tak dnes skoro každý...
Do jisté míry ano, ale není to vše. Kdyby univerzity měly i jiné zdroje, byl by větší tlak na to, aby se uchazeči prosívali. Viděl bych proto řešení v kombinaci, kdy by školy měly dostávat základní budget, a k tomu v nějakém procentu částku na počet žáků.
* Začátek konce je ale už na základním a středním školství. Karavana je tak rychlá, jak její nejpomalejší článek... Co říkáte inkluzi?
Není to úplně špatně, je však předčasná, moc najednou, nikdo na ni není připraven, ani finančně. Z řady příkladů se jasně ukazuje, že když je ve třídě víc dětí, které jsou handicapovány, tak ta třída se evidentně zpožďuje jako celek. Proto bych nezrušil všechny speciální školy, ale udělal bych síto, kdy od určitého stupně postižení je možné děti dát v určitém počtu do normálních tříd. Je to opět ale o té rozumné hranici.
* A co víceletá gymnázia, limitoval byste počet tamních studentů vysokou laťkou pro přijetí?
Ano. V 90. letech byl trend, aby všichni měli vysokou školu, obdobně jako v USA. Ale tam většina univerzit má úroveň jako naše střední školy. Takže to celé bylo české pojetí amerického modelu.
* Nemáte tento špatný pocit z řady českých vysokých škol v regionech?
Myslím si, že vysokých škol je v Česku hodně, čímž došlo i k devalvaci školství. Je pravdou, že vysokoškolští pedagogové se půjčují, pak kvalita některých regionálních škol skutečně není nic moc. Ten tlak na kvalitu přijde. Dokud ale absolventi těchto univerzit seženou tu a tam práci, pak nemáte šanci tyto školy zrušit. Bohužel.
* Byl jste ještě před dvěma roky šéfem pardubického mezinárodního letiště EBA. Líbí se Vám projekt na nový terminál?
Ano, vychází z toho, co bylo dlouhodobě připravováno a jsem rád, že se to pohnulo, i když v okleštěné podobě. Regionální letiště do Pardubic patří.
* Mohu trochu osobněji?Jste odborníkem na farmacii. Není byznys s léky, který se na nás valí všude z reklam, sprostý?
Nemá cenu cenu zastírat, že farmabyznys je je jeden z nejlukrativnějších na světě: zbraně, drogy, bílé maso a léky. Je pravdou, že mnohé reklamy jsou za hranici vkusu, avšak je řada léků, bez nichž by byl skutečně velký problém. Jde spíše o míru zneužívání a nadužívání léků. Na tom se podílejí jak farmaceutické firmy, tak i někteří zdravotníci. Nadužívána je třeba celá řada antibiotik. Na druhou stranu farmafirmy nechávají dost peněz na výzkum – přes miliardu ročně, které končí ve zdravotnictví. Je to jako o všem – o rozumné míře ze všech stran. To, že tato míra chyběla často ze strany zdravotníků i farmafirem, je evidentní.
* Z pohledu laického konzumenta – kolikrát se těm reklamám smějete, kolik z nich jsou škváry, placeba a čistý byznys?
To se strašně špatně říká. Z voleje, bez konzultace se svým lékařem, bych si nekoupil nic. A odpověď na to, co jsou škváry a co ne? Řeknu to šalamounsky – 50 procent toho, co se prezentuje, nemá takový účinek, jaký je předkládán. Vitamíny ze stravy jsou dlouhodobě lepší než jakékoliv prášky.
***
Volební seriál Deníku Za půl roku budeme volit reprezentaci Pardubického kraje: Kdo chce usednout do hejtmanského křesla? Co kraji chce přinést a jaké jsou jeho názory? Deník přináší každou sobotu od 9. dubna do 21. května sérii rozhovorů se sedmi lídry, kteří by se hejtmany mohli stát. Proč zrovna tito? Jejich strany se buď na vedení krajské samosprávy podílejí nebo mají podle průzkumů šanci uspět ve volbách.
Prim. PharmDr. Jiří Skalický, Ph. D. • Narozen 3. 8. 1954, Ústí nad Orlicí, od dětství ale žije v Pardubicích. • Je ženatý, má dvě děti. • Vystudoval Farmaceutickou fakultu UK Karlovy v Hradci Králové a postgraduální studium na Fak. chemickotechnologické Univerzity Pardubice. • Od roku 1978 pracuje v Pardubické krajské nemocnici, od roku 1991 ve funkci primáře. Vyučuje na Univerzitě Pardubice. Je členem řady lékařských spolků a odborných komisí. • Od roku 1998 je zastupitelem města Pardubice. V roce 2010 se stal jako nezávislý za TOP 09 poslancem Parlamentu ČR, o tři roky později mandát obhájil už v barvách strany. V Parlamentu je členem Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro obranu. • Letos vede TOP 09 v Pardubickém kraji do krajských voleb. TOP 09 je v tomto volebním období v opozici, v 45členném zastupitelstvu má jen tři mandáty. Volební priority: Jiří Skalický chce, aby Pardubický kraj byl pro jeho obyvatele „bezpečným, prosperujícím a gentlemanským“. Zaměřit se chce na posilování bezpečnosti občanů a ochranu jejich majetku a zdraví. Zlepšovat chce podmínky pro fungování Integrovaného záchranného systému (policii, hasiče a ZZS) a podpořit chce činnost dobrovolných hasičů. Chce urychlit stavby dopravní infrastruktury (železnic a silnic).
Deník
