Rád bych přispěl do diskuze o obvodech v Pardubicích. Byl jsem zvolen jako radní šestého obvodu už při jejich vzniku v roce 1992. Od té doby pracuji s různými přestávkami v radách velké i malé radnice. Svůj názor, který níže vysvětluji, mám tedy podepřený zkušeností z obou stran hřiště.
Historicky první tři obvody vznikly v hektické době nástupu demokracie, nebo aspoň toho, co si mnozí pod tímto pojmem představovali. Tehdy se osvědčilo v boji proti primátorovi Stránskému rozjet úspěšně referenda o odtržení. Výsledek najdeme dodnes na mapě Pardubic, jsou to Srnojedy a Spojil. Jedna obec je obklopena městem a řekou bez mostu, druhá ze všech stran městem. Proto vznikly první tři (venkovské) obvody v roce 1992. Měly svoji logiku a fungovalo to. Myslím, že město se tehdy k obvodům chovalo celkem slušně a vztahy byly korektní.
Pak se ovšem ukázalo, že na obvodech je možno najít i nové pracovní příležitosti v platových tabulkách shodných s ekvivalentními pozicemi v samostatných obcích. Zodpovědnost však již tak ekvivalentní není. Tehdy vznikly obvody další kocourkovským dělením souvisle zastavěných území.
Proces však pokračoval zbytněním státní správy, která dublovala někdy i nekvalitně a kontraproduktivně státní správu vykonávanou z velké radnice a hlavně vznikem míst dalších tajemníků. Jako by nestačil jeden na velké radnici. Tajemníci jsou nevolení úředníci na vysokých tabulkových místech přežívající několik volebních období, znalí jak zákonů, tak i zákulisních metod v politice a to je soupeř neobyčejně silný. Posledního primátora Demla to stálo politickou kariéru. Když jej starostové z ODS nedokázali vystřelit do parlamentu, tak s ním učinili krátký stranický proces.
TOP 09 má ve svém volebním programu zrušení obvodů, jsme však přístupni jakékoliv diskuzi ve smyslu rekonfigurace jejich funkce nebo územního vymezení ve smyslu dalšího zkvalitnění a zefektivnění veřejné správy. Jako vhodný kompromis vidíme „Opavský model“, kde statut obvodu mají jen stavebně oddělené vesnické zástavby. Zde je zastupitelstvo a starosta, ale výkon státní správy, což není politika, ale naopak vyžaduje zkušené vyškolené profesionály, zajišťuje centrálně město.
Jde i o peníze. Čím menší obec, tím méně daní na hlavu od státu dostane. Čím více malých obcí na území města vznikne, tím méně peněz do regionu přijde. TOP 09 sice požaduje na vládní úrovni zmírnění tohoto rozdílu, ale jeho úplné odstranění je nemožné a asi by nemělo logiku. Větší města přece jen zajišťují některé služby pro občany menších sídel jak ve státní správě, tak v občanské vybavenosti.
Osobně si nejsem jist, jestli referendum vůbec je ten správný institut ke všem problémům správy věcí veřejných. Například v otázkách daňových či bezpečnostních jej ani rozvinuté demokracie nepřipouští. Nejsme ve Švýcarsku, kde referendum je běžnou součástí rozhodovacích procesů, ale kde například neprošel návrh na zubařskou péči hrazenou pojištěním či na prodloužení dovolené o týden.
