Odměnu za práci ve výboru pro zdravotnictví, sociální věci a neziskový sektor Zastupitelstva Pardubického kraje za rok 2011 věnoval poslanec Jiří Skalický stejně jako vloni Kojeneckému ústavu ve Svitavách. Deset tisíc korun předal 12. dubna do rukou vrchní sestry Bohuslavy Krásové, která tak zastoupila nemocnou ředitelku Zoru Hammerovou.
„Dar nás moc těší, každá koruna se nám hodí. Rádi bychom dětem letos vylepšili zahradu. Plánujeme vybudovat hřiště plné herních prvků, a to nás bude stát spoustu peněz,“ uvedla Bohuslava Krásová a dodala, že ústav šetří, kde se dá.
V současně době je v zařízení 25 dětí a také 3 maminky, z toho jedna před porodem, další krátce po porodu. Při svitavském kojeneckém ústavu a dětském domově je zřízeno tzv. Resocializační centrum pro matky s dětmi, které vyrostlo před třemi lety v areálu. Dočasně zde poskytují prostory a péči matkám, které z nejrůznějších důvodů selhávají jak v péči o dítě, tak v běžném životě. Smyslem je zabránit předčasné ústavní výchově dětí, dát matkám příležitost vytvořit si citové vazby k dítěti a pod odborným vedením jim pomoci v resocializaci. Důvodem umístění maminek je jejich špatná sociální situace a nefunkčnost rodin, ve kterých žijí.
Děti jsou v Kojeneckém ústavu ve Svitavách umisťovány ze zdravotních, sociálních či ze zdravotně-sociálních důvodů. Problémem, který se nejvíce podepisuje na zdraví těchto dětí, je alkoholismus či drogová závislost matky. „Naše děti si nesou zátěž v podobě zdravotního či rodinného problému. Mnoho dětí je postiženo tzv. Fetálním alkoholovým syndromem. Ty pak potřebují specifickou a hodně náročnou péči a těžko se umísťují do rodin,“ říká vrchní sestra Bohuslava Krásová. Sociální pracovnice Petra Kovářová přiznává známý fakt, totiž že zájem je hlavně o děti zdravé. „Nejvíce žadatelů je o adopci, o pěstounskou jich jeví zájem méně.“
Rozhovory se dotkly i budoucnosti kojeneckých ústavů v souvislosti s diskutovanou novelou zákona o pěstounské péči. „Během uplynulých dvou let se postupně objevil názor, že kojenecké ústavy jsou zbytečné, přispěl k tomu i postoj Světové zdravotnické organizace. Ministerstvo práce a sociálních věcí poněkud předčasně hovořilo o rušení kojeneckých ústavů do roku 2014, a tento záměr se teď koriguje,“ uvedl poslanec Jiří Skalický. „Jsem v pravidelném kontaktu s ředitelkami obou zařízení v kraji. Zákon se jim jevil velmi kontroverzní a hlavně se necítily být partnery v připravovaných změnách.“ Jiří Skalický připomněl, že počet dětí v ústavech se rok od roku snižuje a i během následujících let se bude snižovat. „Po čase praxe zjistíme, jakou budou tato zařízení hrát roli dál. Je však jisté, že těžce nemocné děti se bez nich a odborné péče v nich poskytované neobejdou. Je též snaha využívat některá zařízení jako denní stacionáře, konzultuje se, jaký to má být model.“ Jiří Skalický uvedl, že je pravděpodobné, že v každém kraji bude takové zařízení, kde se postarají zejména o děti s těžkým zdravotním problémem, které nepůjdou do pěstounské péče. „Tato zdravotní péče by měla i nadále zůstat v gesci ministerstva zdravotnictví,“ zdůraznil Jiří Skalický. Nyní se dolaďuje zákon i v oblasti výše odměn, které budou profesionální pěstouni pobírat, když splní příslušná kritéria.
Diskutovalo se také o tom, že ve Velké Británii, projdou děti do dovršení 16 let věku i několika pěstounskými rodinami, což je špatné. V připravovaném zákonu by měla být jasná minimální doba, po kterou dítě musí být umístěno v jedné rodině. Měl by být také uveden maximální počet dětí na jednu pěstounskou rodinu. „Náš názor je, že to jsou maximálně 4 děti, aby byla rodina schopna pokrýt nejen jejich materiální, ale i citové potřeby,“ řekla vrchní sestra Krásová, k tomuto názoru se připojil i Jiří Skalický.
