Jiří Skalický odměnil studentku Univerzity Pardubice za její diplomovou práci
![Jiří Skalický odměnil studentku Univerzity Pardubice za její diplomovou práci](/files/photos/large/20120716091549.jpg?max-width=1000)
Také letos na konci akademického roku, který pro mnohé vysokoškoláky pardubické univerzity znamenal završení studia, věnoval poslanec Jiří Skalický Cenu za nejlepší diplomovou práci spojenou s pětitisícovou finanční odměnou. Oboje na začátku července převzala z jeho rukou čerstvá absolventka magistra Aneta Kochová, studentka Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice za diplomovou práci v oboru Analýza biologických materiálů.
Oceněná práce studuje vztah plazmatických mastných kyselin, zánětu a aterosklerózy. „Studentka v ní porovnává obsah jednotlivých mastných kyselin u pacientů s významným zúžením koronárních tepen (tzv. ateroskleróza) a u zdravých dárců krve. Současně hodnotí vztah mezi mastnými kyselinami a velikostí zánětlivé reakce,“ vysvětluje Jiří Skalický.
„Jsem rád, že pardubická univerzita vychovává nadějné profesionály v daném oboru. Aneta si zvolila téma, které je pro současnou populaci velmi podstatné. Onemocnění srdce a cév je stále považováno za typickou civilizační chorobu,“ uvedl Jiří Skalický. Dodal, že úmrtnost na kardiovaskulární choroby v České republice je stále vysoká a pohybuje se okolo 500 úmrtí ročně na 100 000 obyvatel. Je významně vyšší než v ostatních státech západní Evropy. Více než 50 % úmrtí v naší republice připadá právě na choroby srdce a cév. „Jednou z hlavních příčin tohoto onemocnění je právě ateroskleróza, která je do velké míry ovlivnitelná stravovacími návyky a životním stylem,“ zdůraznil Jiří Skalický význam Anetiny práce.
Vznik aterosklerózy a její průběh je velmi složitý proces. „Jedním z důležitých faktorů tohoto procesu, o kterých se na veřejnosti méně ví a mluví, je tzv. systémová zánětlivá reakce. Pro její průběh jsou důležité také některé mastné kyseliny. Právě jejich nadbytek může významně podpořit tuto zánětlivou reakci a přispívá tedy k rozvoji aterosklerózy. Platí tedy, že úpravou stravovacích návyků lze ovlivnit riziko vzniku a průběhu aterosklerózy,“ uzavírá Jiří Skalický.
Zdenka Hanyšová Celá