Poslanec Václav Cempírek na tradičním králickém karnevalu
Jana Ponocná, starostka města Králíky za TOP09, zahájila v podvečer dne 18.2.2011 již 51. králický karneval. Karneval jako tradičně otevíraly mýtické postavy vládce Orlických hor Rampušák a Rozvodnice, která ztělesňuje nejvyšší horu Králický Sněžník. Na Velkém náměstí se uskutečnila řada akcí jako např. vepřové hody nebo vyhlášení nejlepší masky.
Karnevalu se zúčastnil také poslanec Cempírek a využil tak možnost projednat se starostkou města otázky týkající se problematiky regionu, jako např. jsou dopravní obslužnost, dostupnost záchranné služby a nezaměstnanost.
Králíky je malé městečko obklopené malebnými horami a panensky čistou přírodou. Nachází se v severní části králické brázdy v nadmořské výšce 560 m. V současné době žije v tomto podhorském městečku i v přilehlých obcích kolem 4820 obyvatel. Nejstarší věrohodný údaj o tomto místě pochází z r. 1367.
Karneval má svůj vlastní význam a je začátkem masopustního období. Masopust byl vždy oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kteří se slávy nezúčastnili, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar a škvarky.
Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice nebo pečené brambory.