Vysoké Mýto je živé město.

Vysoké Mýto je živé město. Toto prohlášení můžeme považovat za pravdivé, protože je podpořeno statistickými hodnotami. Například počet jeho obyvatel se výrazně nemění (neklesá), počet narozených dětí je zde mírně nadprůměrný. Z tohoto pohledu je tedy naše město úspěšné a žije.

Zamýšlím se, proč tomu tak je, a především jaká je šance, že to tak bude i nadále. V následujících řádcích zauvažuji nad možnostmi města (ve smyslu radnice, která může činit rozhodnutí), aby setrvalo živým i v budoucnu.

Město je pro obyvatele místem, kde žijí, tj. bydlí, pracují a tráví svůj volný čas. Pokud nám dokáže nabídnout přívětivé prostředí k životu, budeme ho mít rádi a bude to „naše“ město, které zůstane stále živé.

Začnu možností práce, protože ta je zdrojem obživy člověka a zároveň ji město může přímo ovlivnit nejméně ze všech jmenovaných eventualit. Většina pracovních příležitostí je dnes v soukromých rukou, a tak město spíše napomáhá a vychází vstříc případným požadavkům zaměstnavatelů a živnostníků, aby pro ně zůstávalo atraktivní lokalitou. Bezpochyby jsou stabilní pracovní příležitosti podstatným důvodem pro to, aby město žilo – výroba zde má tradici a daří se ji úspěšně udržovat. Protože jsou však dnešní strategická rozhodnutí v této oblasti již většinou činěna mimo naše město i republiku, nezbývá, než aby zdejší lidé sami svou pracovitostí a šikovností zajistili její pokračování.

Druhým bodem je bydlení – tedy bydlet ve městě podle představ a možností tak, aby byl člověk spokojený. Bydlet ovšem neznamená jen vlastnit nebo si pronajímat byt či dům. Musíme se mít také kde setkávat, bezpečně se po městě pohybovat pěšky, na kole, autem nebo i vlakem. Z toho kde a jak žijeme, vychází i naše požadavky. Někdo například může chtít vrátit pravidelný svoz odpadu ze zahrady, někdo opravit chodník před domem, jiný zase lépe pečovat o dětské hřiště. Každý má jiné představy a každý chce být spokojený. Důležité je tedy občanům naslouchat.

Ve svém volném čase si chceme odpočinout, relaxovat třeba při sportu, při kultuře, na zahrádce, každý po svém. Jarmarky, hudební vystoupení, Sodomkovo Vysoké Mýto a spousta dalších akcí dokáží zaplnit náměstí. Je třeba se o tyto akce starat a udržovat je živé. Ale zároveň udržovat a rozvíjet i další místa pro trávení volného času. Děti chtějí jezdit bezpečně na kole, kolečkových bruslích, běhat a hrát si u domu na upraveném a čistém hřišti. Mládež si hledá prostor, kde by ji nikdo neobtěžoval, a kde by také ona nikoho nerušila. Jiní potřebují k odpočinku klidné prostředí plné zeleně. Potřeby nás všech jsou různé. Jsem přesvědčena, že Mýto by mohlo uspokojit každého. Dosud volné prostory, kterých je ale omezené množství, by se měly využít smysluplně a s rozvahou.

K městu se nesmí přistupovat pouze po částech, ani se zcela podřizovat přání jednotlivce. Je nutné uvažovat v širších souvislostech. Mít představu, čeho chceme dosáhnout. Jistou naději ve mně vzbudil projekt „Strategie rozvoje a efektivní řízení města Vysokého Mýta“, na který byly vynaloženy milionové částky (část i z vlastních prostředků města). Výsledky práce, které byly prezentovány již na třech seminářích, mě však přesvědčují, že si město nedokázalo najít žádný konkrétní cíl, snad kromě úspěšného vyčerpání všech přidělených prostředků. Obecné závěry z projektu by bylo možné použít pro většinu stejně velkých sídel v České republice. Myslím, že je to škoda. Mýto si zaslouží jasnou budoucnost a na jejím vytyčení by bylo dobré spolupracovat s opravdovými odborníky.

Občan má omezené možnosti, kterými je schopen ovlivnit chod města. Může vyjádřit své názory, svá přání, svůj souhlas i nesouhlas. Jakým způsobem se město k jeho postojům postaví, to je věc jiná. Pokud si budeme vzájemně naslouchat, pravdivě a dostatečně se informovat – občané, městský úřad a patřiční odborníci najdou konsensus při řešení problémů – dopracujeme se dobrých výsledků. Vysoké Mýto se bude dále rozvíjet a my občané budeme pyšní na to, že zde žijeme.