Pro TOP 09 jako pravicovou stranu je výše daní z nemovitostí otázka principiální, neboť míru přerozdělování v naší společnosti považujeme za příliš vysokou (a v Pardubicích navíc s ohledem na aktuální výši daně z nemovitostí za jednu z nejvyšších v ČR). Naši členové jsou dlouhodobě přesvědčeni, že oproti současnému stavu se má více prostředků a zodpovědnosti nechat jednotlivci a jeho rodině a méně se má naopak přenechat celé komunitě prostřednictvím pomyslné husitské kádě. Jak víme ze zkušenosti a jak trefně popsal Orwell, některá zvířátka jsou si pak u té kádě rovnější než jiná.
Opravdu zásadní snížení daní aspoň na polovinu letošní hodnoty (což je stále dvojnásobek hodnoty z roku 2008) je dnes bohužel práce pro Don Quijota. Proto pardubičtí zastupitelé TOP 09 alespoň konstruktivně podpořili určitý kompromis na menší snížení daní pro drtivou většinu občanů, bydlící v oblasti centra a velkých sídlišť, kteří v současnosti platí daně nejvyšší. Jak ale dopadlo hlasování o tomto návrhu na poslední schůzi Rady města Pardubic? TOP 09 – pro, ČSSD – pro, Sdružení pro Pardubice – proti, Pardubáci – proti.
ČSSD je nutno připsat k dobru, že dodržela vlastní volební program. Bohužel ale při hlasování jeden radní za ČSSD náhodou chyběl, a tím byl návrh o jeden hlas smeten se stolu.
Argumenty proti snížení daní padaly bezelstně pravdivé. Potřebujeme přece peníze. Řekněte, kde máme ušetřit.
Pravda je, že potřeby města jako každé komunity (a nakonec i většiny jednotlivců) jsou neomezené a nevyčíslitelné. Doufat, že nejdříve město samo začne šetřit a pak teprve snížíme daně, je naivní. Je lepší volit opačnou cestu - snížit daně, a tím donutit město šetřit. Šetřit je možno třeba na nákladech správy města, přebujelé a zbytečně nákladné i kvůli jejímu násobení prostřednictvím městských obvodů. Daňový poplatník také musí vyjít s tím, co si vlastním úsilím vydělá a co mu zbude po odevzdání daní. On si výši daně, na rozdíl od města, zvolit nemůže. Jedině tak, že zvolí takové zastupitele, kteří více krotí touhu přerozdělovat cizí peníze.
