Jitka Svobodová: Co udělat se vzděláváním?
Většina lidí potvrdí, že vzdělání je velmi důležité. Ale jak zařídit, aby na kvalitní vzdělání dosáhli všichni žáci? Opakujícím se tématem je naplněnost škol. Kapacity škol se stanovovaly před desítkami let, jenže situace ve školství nezůstala stejná, naopak se od té doby výuka neuvěřitelně změnila. Ve školách se vybudovaly odborné učebny – laboratoře, počítačové či multimediální učebny, učebny praktických činností atd. Pro efektivní výuku se třídy dělí na menší skupiny. Z tohoto důvodu se snižuje počet tříd, které se dají využít jako kmenové třídy. Tento argument bývá někdy zneužíván pro debaty, proč je nutné některé školy slučovat a tím hospodařit efektivněji. Nejprve je však potřeba určit smysluplné kapacity škol s ohledem na potřeby výuky a teprve potom se vracet k naplněnosti škol. Další otázkou je, zda se úspora „platu jednoho ředitele či několika učitelů“ dá vyvážit těžkostmi, která splynutí přinášejí. Největším problémem je ohrožení kvality vzdělávání. Proč se plány na slučování škol připravují za zavřenými dveřmi?
Deklarace všech vlád o důležitosti vzdělávání by měla znamenat také opravdovou velkou podporu a vytvoření nabídky a pobídky pro jednotlivé profese. Rodiče, ale hlavně sám žák je odpovědný za svoji přípravu do života. Musí mít přehled o situaci a představu, jaký typ vzdělání je nejvhodnější. Společnost předkládá nabídku a zákazník (žák, rodina) si vybere. Doby, kdy platila směrná čísla (navíc i pro počty chlapců a dívek v jednotlivých oborech) jsou za námi.
V dnešní době je také téměř nutností ovládat cizí světový jazyk. Je normou, aby každý po absolvování školy uměl cizí jazyk. Co pro to ale děláme? Dle mého názoru by měla mít každá škola k dispozici rodilého mluvčího a zavádět nové formy výuky (vhodná je metoda CLIL, časem výuka některého předmětu v cizím jazyce). Dozvídáme se, že neumíme využít peníze z EU. Snažme se je využít jako investici do vzdělávání našich dětí.
Když ministr říká, že má za vzor vzdělávání ve Finsku a má finského poradce, je potřeba poučit se z celé koncepce. Ve Finsku se školy věnují dětem i odpoledne, aby zvládly to, co jim nejde a co potřebují vysvětlit. Je to služba rodičům a investice do budoucna. Jsme i na to připraveni? Každý začátek je těžký, naráží na pesimismus, někdy na pohodlnost. Ale jiná cesta než trpělivá podpora a práce nezbývá. Kvalitně vzdělaný žák se společnosti vyplatí.
V případě úspěchu v komunálních volbách bych se chtěla zabývat právě tematikou školství.