"Ve Slatiňanech je řešením okamžitě začít budovat silnici a poldr", říká poslanec Skalický
Při nedávných povodních bylo v Pardubickém kraji nejvíce postižené Chrudimsko. Vy jste hned po záplavách jednal se starostou Slatiňan a byl jste se na místě podívat. Co bylo příčinou škod takového rozsahu a co nejvíce by teď městu pomohlo?
„Jednalo se o bleskovou povodeň. Během dvou hodin spadlo nad oblastí Slatiňan (obec Orel) více než 1 milion m3 vody na devíti kilometrech čtverečných. V otevřeném prostoru mírně svažité krajiny stekla voda do Slatiňan, kde vytopila 70 obytných domů a poškodila komunikace, na kterých způsobila škodu asi za 1,5 milionu Kč.
Ukázalo se, že krajina (a nejen tato) v podobě hladkých ploch polí, neudržovaných, zanesených a zarostlých příkopů a propustek pod silnicemi a kolejemi nemůže takové množství vody v krátkém čase pojmout.
Řešením je vybudování obchvatu města a suchého poldru, který bude v určitém místě ke komunikaci přiléhat. Těleso nové komunikace bude tvořit přirozenou hráz, která vodu zadrží. Stavba je zařazena v územním plánu města a je na ni vydáno stavební povolení. Ředitelství silnic a dálnic stavbu opakovaně odsouvalo, přesto, že již mohlo začít budovat.
Starosta Ivan Jeník je přesvědčen, že i v dnešní úsporné době lze této připravenosti využít a výstavbu tělesa komunikace a současně záchytného poldru zajistit.
Pro rychlou nápravu škod potřebují teď Slatiňany co nejrychleji dosáhnout na peníze připravené na povodňovém účtu, aby mohly být opraveny komunikace. Zkrátka, aby se na ně ve srovnání s daleko dramatičtějšími událostmi na severu Čech nezapomnělo.“
Jak se podle vás má zachovat současná vláda, aby v územích, kde se velká voda objevuje nejčastěji, byli lidé ochráněni?
„Vláda by měla smysluplně kombinovat všechny možné varianty opatření, a to podle místa, kde jsou povodně nejpravděpodobnější. Měla by přehodnotit „klasická“ protipovodňová opatření na místa, kde má smysl je realizovat a kde je možné problém řešit jednodušším a méně nákladným způsobem. A v neposlední řadě podporovat úpravy v krajině, aby se zvýšila její retenční schopnost, a to i takovými úpravami a stavbami, které nejsou finančně nákladné.