Digitální výzvy se staly digitálními potřebami

Nejpalčivější problém, který dnešní krizi provází ve světě i u nás, je náročná obnova oslabené ekonomiky. Ekonomické důsledky vzniklé epidemiologickou situací na nás dopadly poměrně znatelně. Podle předběžných výstupů studie Život během pandemie (Prokop et al., 2020) měla až čtvrtina původně aktivních lidí již koncem března zkrácenou pracovní dobu a téměř 16% respondentů deklarovalo, že příjmy jejich domácností klesly na polovinu. Po klidnějších letních měsících nás nyní provází další omezení.

Obrázek 1 - Populace zasažená kombinací nízkých úspor a výpadky (Prokop et al., 2020)

Podle vyjádření Českého statistického úřadu (Míry zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity, 2020), nebyly dopady protiinfekčních opatření na dubnovou nezaměstnanost výrazné. Došlo ale k poklesu skutečně odpracovaných hodin průměrně o 10% v březnu a o 22% v dubnu. Největší propad, o 31%, zaznamenali sebezaměstnaní.

Nejen střední třída je krizí nepochybně silně zasažena, spolu s velkou částí domácností, jak naznačuje obrázek výše. Mnoho odvětví bude dlouhodobě oslabeno. Některé obory byly úplně zastaveny a ještě dlouho po krizi budou pociťovat silné oslabení zájmu klientů - například pracovníci v cestovním ruchu nebo pořadatelé konferencí a společenských akcí. Tito lidé se budou muset často rekvalifikovat nebo hledat nové příležitosti.

V našem kraji bude důležité podpořit obnovu ekonomiky, pomoci s vytvářením nových míst a případnými rekvalifikacemi. Důležitá bude spolupráce firem i vzdělávacích institucí, které se musí rychle vyrovnat s výzvami aktuální situace i následujícího období.

Změny v přístupu k práci, rozvoj home office

Během karantény si téměř každý zkusil home office (práci na dálku) a mnoho společností s přechodem na „remote“ počítá i do budoucna. Pokud přijdou budoucí podobné krize, naše možnost přizpůsobit se díky moderním technologiím, může být klíčová. Mnoho zaměstnání vzdáleně dělat nelze, ale řadu ostatních pracovních míst může větší flexibilita v budoucnu zachránit. Propad naznačený v předchozím odstavci by mohl být výrazně nižší, pokud se firmy, pracovníci, ale i státní sektor dokáže na situaci v nadcházejících měsících připravit.

Není to ale jen o tom, že si zapneme počítač a začneme pracovat. Přístup k práci s moderními technologiemi, podpora vzdělávání, zlepšování infrastruktury, přizpůsobení legislativy, lepší nástroje nabízené státní správou. V minulých letech pro nás tyto pojmy byly výzvou. Nově se staly potřebami, které by se neměly dále odkládat.

Vzdělávání

Během krize nebyla samozřejmě možná školní docházka. Mnoho učitelů se k situaci postavilo čelem a pokusili se navázat na výuku s využitím moderních technologií, se kterými se museli často naučit ze dne na den. V obdobné situaci byli i rodiče, kteří s těmito technologiemi museli ze dne na den pracovat také a navíc být oporou pro své děti, kterým s výukou pomáhali.

Obrázek 2 - Celková frekvence a způsob komunikace (Prokop et al., 2020)

Bylo využíváno zadávání úkolů po e-mailech nebo přes webové stránky škol, ale často školy přistoupily i k využívání specializovaných prostředí, které se využívají i ve velkých společnostech a dalších vzdělávacích institucích. Modernizace vzdělávání ve školách ale i ve firmách a dalších institucích můžeme přiřadit k pozitivním dopadům nastalé krize. Je to šance k posunutí vzdělávání do nového věku, přiblížit se konkurenci úspěšných škol v zahraničí. Vedle zapojení moderních technologií můžeme inovovat i samotnou náplň výuky, způsob výuky a zaměření na nové obory, které se rozvíjí v posledních letech. Budeme podporovateli a iniciátory těchto změn.

Digitalizace a eGovernment

Digitální ekonomika v soukromém sektoru není novým pojmem. Využívání moderních technologií šetří čas i peníze, pomáhá zvyšovat kvalitu výrobků a dostupnost služeb. Státní správa ale dlouhodobě zaostává. Představte si, že by místo navštěvování 10 úředníků bylo možné například stavební povolení získat za zlomek času a po několika málo návštěvách úřadu. Úředníci by měli čas na komunikaci s veřejností a mohli by jen zlomek času řešit byrokratické úkony, kterých je stále ve státní správě mnoho a jsou často redundantní. 

Během restrikcí spojených s protiinfekčními opatřeními bychom jistě ocenili, kdyby fyzické osoby i firmy mohly veškerou komunikaci s úřady zvládnout online. Po letech se konečně rýsují první koncepty, které by již mohly jednotlivé státní agendy spojit a usnadnit i připojení přes Portál občana nebo prostřednictvím digitálních identit. Potřeby v oblasti digitalizace zajímavě shrnuje například nedávný průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (79. průzkum AMSP ČR, 2020), který hovoří především o potřebě rychle, přehledně a jednoduše přistupovat k informacím, zlepšit produktivitu práce a nebo umožnit již zmíněnou práci na dálku.

Obrázek 3- Průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků (79. průzkum AMSP ČR, 2020)

Výzvou pro nás všechny je především celoživotní vzdělávání, protože bez nových znalostí budeme v dnešním světě zaostávat. Měli bychom ale podporu moderních přístupů a technologií požadovat i od státu. O digitalizaci už nelze jen mluvit, je potřeba začít bojovat s brzdami, které jsou spojené se zastaralými systémy, často uzavřenými řešeními dodávanými jednou firmou nebo neochotou ministerstev pracovat na sdílení informací a agend.

Výroba s vysokou přidanou hodnotou

Je důležité podporovat zasažené obory a zmírnit dopady krize na domácnosti, které přišly o příjmy ze dne na den. Jsou ale obory, které nejsou dlouhodobě udržitelné, případně zájem o jejich služby a produkty klesne. Uvolní se tak příležitost pro nové firmy a produkty, které je ale potřeba nyní podpořit - například zjednodušením podnikatelského prostředí, podporou start-upů a inovativních technologií, investic do vědy a výzkumu.

Obrázek 4 - Jak vidí malé firmy budoucnost (AČMP ČR, 2020)

Především střední třída je důležitým pilířem ekonomiky. Vláda bohužel podle všeho nebere dostatečně její podporu jako svoji prioritu. Malé a střední firmy či živnostníky nelze přehlížet nebo dokonce brát jako přítěž. Abychom toto změnili, musí o sobě nechat střední třída více slyšet, například za podpory opozičních stran - protože oproti velkým korporacím nemá k dispozici lobbisty, kteří by její zájmy u vlády mohli posouvat.

Potvrzuje se, že úzké zaměření naší ekonomiky je velkým rizikem. Podle Českého statistického úřadu (Průmysl - duben 2020, 2020) byl v dubnu zaznamenán znatelný propad naší ekonomiky (o celou třetinu) a více než polovina tohoto propadu byla způsobena automobilovým průmyslem.

Obrázek 5 - Index průmyslové produkce (Průmysl - duben 2020, 2020)

Změny, které nedávná krize vyvolala jsou obrovskou příležitostí pro změnu orientace naší ekonomiky. Řadu let ekonomové hovoří o potřeba přeorientovat naši výrobu a zaměřit se na vývoj, finální produkci a nikoli například na subdodávky pro automobilový průmysl a další odvětví, které většinu zisku nechávají v zahraničí. Nebuďme nadále montovnou Evropy, ale podpořme naše vědce, inovátory a kvalitní výrobce.

Kvalitní infrastruktura

Všechny nové služby a nástroje, o kterých se tato kapitola zmiňuje, závisí na kvalitní a silné infrastruktuře. Je tak potřeba rozvíjet páteřní sítě a zlepšovat dostupnost komunikačních technologií. Především urychlit zavádění 5G sítě, která nabídne teoreticky až 10x vyšší zrychlení a sníží doby odezvy.

Možná by se zdálo, že je předchozí odstavec hodně vzdálený tématu aktuální krize, ale již před začátkem pandemie a s ní spojených komplikací došlo k velkým zdržením při zavádění 5G sítí v lednu 2020, kdy došlo k odložení aukce potřebných kmitočtů. (Vláda odložila aukci kmitočtů pro 5G a vyměnila předsedu ČTÚ, 2020). Nastalá krize může zavádění těchto síti ještě více oddálit.

Pokud dojde ke zdržení zavádění moderních sítí, vznikne pro naše firmy obrovská konkurenční nevýhoda, protože mohou být až o několik let pozadu oproti zahraniční konkurenci, která bude moci zrychlit zavádění Průmyslu 4.0, podporu IoT (internetu věcí) a nových služeb pro firmy i zákazníky, podporu cloudových služeb a další. Tvorba 5G sítí a rozvoj infrastruktury v České republice je zásadní pro výše popsanou potřebou hledat nové a inovativní cesty a příležitosti našich firem i pracovníků.

Závěrem

V TOP 09 se dlouhodobě snažíme jít příkladem v zavádění moderních technologií do běžného života. Digitalizace nám pomáhá v každodenní práci již mnoho let. Máme vlastní informační systém pro členy a pracovníky strany, zvládáme komunikaci i práci na dálku, jednání a hlasování výborů online.

S kolegy ve sněmovně i krajských a obecních zastupitelstvech jsme často lídry v zavádění eGovernmentu, podpoře Průmyslu 4.0 a nových přístupů jako Smart Cities / Smart Regions. Díky podpoře aktivního a vzdělaného obyvatelstva budeme mít šanci dokázat, že Česko může dohnat ztracený čas a nasměrovat svůj průmysl novým, konkurenceschopným směrem. Můžeme zlepšit náš přístup ke vzdělávání. Na krajské i celostátní úrovni musíme pro občany zajistit služby na úrovni - bezpečné, dostupné, ale nikoli předražené. A vybudujeme co nejrychleji moderní a kvalitní datovou infrastrukturu v Česku. Výzvy, které nastolila celosvětová krize v minulých měsících, můžeme proměnit v nové příležitosti.