Venkov: Došli jste k závěru, že v dohledné době budou v zemědělství chybět kvalifikovaní odborníci. Nakolik je situace vážná?
Z našeho průzkumu, který byl prováděn podle jednotlivých krajů, vyplývá, že v současné době končí ročně na zemědělských školách necelých 3500 absolventů. Vezmeme-li v úvahu počty pracovníků v zemědělském provozu a jejich věkovou a vzdělanostní strukturu, pak zjistíme, že v následujících dvaceti letech by do provozu mělo nastupovat ročně přes 1600 pracovníků. Z těchto dvou čísel to vypadá, že absolventů je dost. Kolik z nich ale skutečně do provozu půjde? Řada z nich nastupuje na nejrůznější vysoké školy, další jdou do zaměstnání mimo obor. Kdyby jich do provozu nastoupila polovina, pak by byly potřeby praxe naplněny. Učitelé zemědělských škol vám ale namítnou, že toto číslo je optimistické, realita je spíše 30 %. V tomto scénáři bude každoročně chybět více než třetina potřebných pracovníků. Situace je vážná ve většině krajů.
Venkov: Proč se mladým lidem do zemědělství nechce?
Mladí lidé mají málo informací o zemědělském provozu a v současné době je jim nabízena řada studijních oborů, jejichž názvy jsou pro ně atraktivnější. Pro mladého člověka zní lépe management, cestovní ruch, informační technologie než agropodnikání. Málokdo z nich v patnácti letech uvažuje o tom, jestli za další čtyři roky najde uplatnění na trhu práce nebo rozšíří zájemce o místo na úřadech práce.
Venkov: Jak je podle vás možné tento trend zastavit?
Je důležité o problémech urychleně diskutovat a hledat řešení. Informace a představování zemědělství začíná již na základních školách, kde by měli žáci získat více informací o hospodaření v krajině a o produkci potravin. Aby mohli získat relevantní informace, musejí být informováni i jejich pedagogové a výchovní poradci. Byl jsem svědkem nekompetentního jednání ředitele jedné venkovské školy, který prohlašoval, že práce v zemědělství není perspektivní! Zvláště ve venkovské oblasti k tomu není co dodat. Aktivní by měly být i střední školy, jež by se měly snažit přitáhnout žáky základních škol vedením různých biologických či třeba včelařských kroužků nebo organizováním prohlídek školních statků a školních závodů. Velmi důležitou roli hrají samozřejmě zřizovatelé středních škol, kterými jsou kraje. Ty by měly mít jasnou koncepci sítě škol, která by v zemědělské oblasti vycházela z analýzy potřeb a z diskusí s Agrární komorou i dalšími odbornými organizacemi.
ZÁKLADNÍ VÝSTUPY Z REALIZOVANÉHO VÝZKUMU
