Obdivuji jak jsou stále na zemi státečky či národy , které navzdory globální ekonomice jsou soběstační, mají práci, neničí si přírodu, mají kvalitní potraviny, tím dobré zdraví, zachovávají si své tradice předků , které předávají svým dětem , mají v sobě hrdost a radost ze života.
Kam jsme se ztratili my? Kde jsou ty spousty našich českých výrobků - dobrých ,oblíbených , kvalitních, které jsme vyváželi do světa, které nám chutnaly, byly praktické, vydržely a zajišťovaly nám práci – prostě živobytí ve svém bydlišti nebo okolí. Kam se ta spousta věcí poděla? Vždyť to našim dětem už jen vyprávíme jak to chutnalo a vypadalo.
Chyťme se za srdce , kdo z vás kupuje a vyhledává české výrobky? A v jakém množství? Kdo za ně jakkoliv bojuje? A tak podporuje naši ekonomiku. Jejich nákupem dává lidem práci. O to méně ničí planetu zemi svým dětem a vnoučatům. Jak prostá otázka? A jak těžká odpověď. Jen se podívejme kolik německých , rakouských, polských, slovenských či holandských občanů je hrdých na své výrobky. Při nákupu je vždy upřednostní. A my? Jen cena a zase cena rozhoduje co budeme jíst a mít . Kam jsme se to dostali ? Už jen návštěva a nákup v obyčejném zelném trhu se zeleninou , ovocem, vajíčky, květinami pomáhá člověk svým nákupem těmto lidem , jež vše pěstují či chovají , aby měli práci během roku. A nestáli někde na úřadě práce či ve frontě na soc. dávky. Chápu , že je cena důležitá , ale ne za každou takovouto cenu. Pak se nemůžeme divit, že např. nekoupíme dobré české potraviny, že nemáme kvalitní zdravé spodní prádlo, boty, nářadí, spotřebiče atd. Že nás tyto a další věci dovážené především z Asie ohrožují na zdraví i životě. A hlavně , že přestáváme mít práci!!! Proč nenaléháme na obchodníky? Na naše politiky?
Již poslední červnové průzkumy asociace malých podniků a živnostníků letošního r.2012 ukazují , že se situace začíná mírně obracet k lepšímu. Přesto tu chybí politická vůle, aby se podporoval český průmysl, čeští výrobci. Je to i na našich politicích , aby navštěvovali české podniky, aby je prezentovali v médiích či na svých služebních cestách . Aby naše země , náš stát měl práci pro své lidi a občany. Vždyť náš Olomoucký kraj je na tom se zaměstnaností velmi špatně. A přesto má své regionální a české výrobce. I změna legislativy – zákonů mohou hodně pomoci. A to při zakládání soukromých či rodinných firem nebo při vzniku malých řemeslníků či ve službách a tak pomoci lidem a následně českému státu . Aby nemusel jen vyplácet dávky a učit tak některé lidi jen natahovat ruku celý život a nic pro to nemuset udělat. Vždyť toto je cesta do záhuby!
A tak si myslím a sama za tuto věc bojuji od r. 2006 , aby český výrobek byl opět na našem trhu , aby i sami čeští výrobci pochopili, že když se budou prezentovat společně , tak je v tom velká síle. Aby netříštili své síly.
Máme v republice ještě nějaké pěkné a schopné české firmy. A snaží se vznikat i další. Ale musíme jim pomoci a to změnou v myšlení a chování nás spotřebitelů . A já pevně věřím , že to půjde k lepšímu, že naše česká země bude opět vzkvétat. Je to na každém z nás jak se k tomu sami postavíme. A stěžovat si pak můžeme jen na sebe a na své chování , pokud to nepůjde. A ne hledat viníka jinde. Sami sobě musíme pomáhat. Jen slova nestačí – skutky jsou potřeba. A já se o to věru snažím a není to lehké , ale cítím tu naději a postupné krůčky vpřed.
Víte jsem starostkou obce Držovice už druhé volební období a vím moc dobře , že slova nestačí ,ale činy lidi táhnou a posunují nás dál a věřte mi - funguje to. A je to bezva pocit , když se daří. Budeme pak možná stejně spokojení se životem jako ty národy a státy na světě, kteří tak stále žijí. A jak jednou už i naši předkové napsali větu na své velké dílo „ Národ sobě“.
