Kritika zamýšleného zákazu umísťování dětí do sedmi let do ústavů a apel na větší podporu pěstounských rodin dominovaly veřejnému slyšení, které se konalo ve čtvrtek v Senátu. Tématem byla dostatečnost sociálněprávní ochrany dětí.
Případný zákaz posílání malých dětí do ústavů kritizovali jak lidé z praxe nebo zástupci krajů, tak například poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09). Podle nich návrh neodpovídá realitě, neboť v Česku není dostatek náhradních rodin, do kterých by se malé děti mohly umístit.
Podle údajů Asociace krajů z konce loňského roku bylo do náhradní rodinné péče možné umístit 356 dětí, zatímco pěstounů bylo jen 215. Z nich 168 chtělo jen dívky, 11 bylo ochotno přijmout romské dítě a 13 dítě zdravotně postižené.
Jana Hlaváčová z vládního výboru pro práva dítěte argumentovala tím, že Česko je poslední ze zemí EU, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. Podle ní je cílem podpořit náhradní rodinnou péči, systémová řešení a sjednocení péče o ohrožené děti.
Rada žádá, aby vláda do konce listopadu dostala návrh změn zákonů, které možnost posílat mladší než sedmileté děti do ústavů omezí. Upřesnit by se měly i podmínky, za kterých by umístění bylo přípustné. Zákaz by měl začít platit postupně. Nejdřív by se týkal dětí do jednoho roku, později do tří let a nakonec do sedmi let. Prosadit by se měl ale maximálně do šesti let od začátku platnosti normy.
Počet dětí v ústavní péči se podle Kateřiny Šlesingerové, která je ředitelkou odboru ochrany práv dětí na ministerstvu práce a sociálních věcí, už daří omezovat. V roce 2011 bylo podle ní v ústavní péči zhruba 10 400 dětí, zatímco loni tento počet klesl pod 9000. Šlesingerová hájila rovněž pěstounskou péči na přechodnou dobu, tedy maximálně na jeden rok, než se pro dítě podaří najít trvalé řešení.
Proti tomu měla výhrady jak senátorka Zuzana Baudyšová (ANO), tak bývalá šéfka Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková nebo psycholog Václav Mertin. Podle nich si děti během prvního roku v náhradní rodině vytvářejí citové vazby.
Pěstounka Magda Zemanová si stěžovala mimo jiné zase na to, že dlouhodobí pěstouni jsou proti krátkodobým finančně znevýhodněni a dostávají na dítě odměnu jen 8000 korun hrubého, což je pod úrovní minimální mzdy.
Zdroj: Právo, 17.6.2016
