„Upřímnou soustrast“ to byla slova kolegy, po té co jsem vzal zvonící mobil s jeho jménem na displeji. Myslel jsem, že jde o „hloupý vtip“, který mi však k jeho osobě neseděl a nechápavě jsem pronášel slova o tom, že nevím, o co jde. Než k mým uším dozněla poprvé ta zpráva, že Sir Nicholas Winton umřel.
Věděl jsem, že již své 106 narozeniny Nicky neprožíval úplně v nejlepší kondici, ale toto jsme přičítali spíše únavě ze setkání s tolika gratulanty a únavě z pozornosti médií.
Bohužel se však událo něco, co jsem neměl ani v nejtemnějších myšlenkách, a sice to, že můj přítel Nicky byl povolán na cestu poslední. Nuž stalo, se a jak sem měl možnost Nicka poznat, určitě by nechtěl, abychom pro něj tesknili. A tak budu s úsměvem vzpomínat jeho suchý humor typu“ „Olomouc, nevím kde je Olomouc, budu se muset zeptat svých učitelů proč mě to nenaučili“
Co napsat nového o člověku o kterém toho již tolik napsáno bylo, co ještě říci co vyřčeno nebylo. Snad jen jediné: „Nicky byl jsi a pro mě stále budeš velká osobnost.“ Dnes řešíme otázku, zda přijímat nebo nepřijímat uprchlíky, jak těžké muselo být pro Tebe prosadit, aby československé převážně židovské děti byly přijaty v tvé domovině, tj. Anglii. No a Ty jsi prostě šel a udělal to! Bez ohledu na řeči o tom jak to nejde a že je to nemožné.
Nicky jsem strašně rád, že jsem tě mohl potkat a prožít s tebou ty pro mě nezapomenutelné okamžiky. Přeji Ti aby sis na onom světě užil jen ty nejúžasnější chvíle ve společnosti Tvé milované manželky Grete s kterou se setkáš po téměř 16 letech, a vašeho syna Robina.
Osobně se zavazuji že budu konat v duchu tvého hesla: Nikoliv co svět může udělat pro mě, ale co já mohu udělat pro to aby byl svět lepší…
S úctou
Jan Krejčí, člen TOP 09
