Všechna moje zaměstnání měla vždy společný základ – budování
Rozhovor s lídryní Martou Novotnou
Pětačtyřicetiletá Marta Novotná pracuje sedm let jako manažerka investic v Komerční bance. Náplní její práce jsou rekonstrukce poboček banky na Moravě, ale také v celých východních a jižních Čechách. Je vdaná, má dvě děti, dceru a syna a letos se rozhodla vstoupit do šumperské komunální politiky.
Proč jste se rozhodla kandidovat do Zastupitelstva města Šumperk?
„Z důvodů, které nejsou ve volebních programech zrovna moc frekventované. Na rozdíl od většiny politických konkurentů nemám zájem špinit a pomlouvat práci svých předchůdců nebo se kasat vizí převratných změn. Mám zájem navázat na to dobré a užitečné, co již bylo ve městě vybudováno a pokračovat s rozumem a úsilím v budování krásného a bezpečného místa pro život. Chtěla bych malými krůčky kráčet k velkým cílům. Využít všech dostupných prostředků k oživení a zvýšení prosperity města.“
Jen proto?
„A taky cítím svůj dluh vůči společnosti. Doposud jsem jako matka dětí pouze využívala zařízení infrastruktury města. Nyní, když děti odrostly a jsou samostatné, mohu se věnovat splácení svého dluhu. Se samosprávou jsem se setkala při práci pro obec. Práce pro veřejnost mi tehdy přinášela obrovské uspokojení, proto bych chtěla navázat na tuto svoji zkušenost a službou společnosti přinášet užitek.“
Takže jste již ve veřejné sféře pracovala?
„Ano. Poté co jsem na VUT v Brně vystudovala stavební fakultu, obor konstrukce a doprava, jsem nastoupila mateřskou. Po mateřské jsem nějakou dobu pracovala jako projektantka pro MDZ Šumperk. Následně v roce 2001 jsem nastoupila na stavební odbor obce Rapotín, jako vedoucí oddělení a investiční technik. V době mého působení proběhla výstavba domu s pečovatelskou službou, revitalizace panelového sídliště, přestavba školy s výstavbou tělocvičny. Také jsme rekonstruovali komunikace po povodni a dělali řadu dalších investic. Souběžně probíhala projekční příprava dalších projektů. Díky tomu znám problematiku zajišťování financí pro projekty samosprávy, umím zpracovávat podklady pro žádosti o dotace. Orientuji se ve struktuře fondů pro řízení dotačních titulů.
V roce 2005 jsem pak přestoupila na odbor dopravy a silničního hospodářství Olomouckého kraje. Mám tedy zkušenosti i s rozhodováním v oblasti státní správy. Co se týče dopravy v regionu, tu vnímám jako jedno z nejdůležitějších témat.“
Posledních sedm let pracujete v soukromém sektoru. Co z vašich zkušeností chcete přenést na šumperskou radnici?
„Všechna moje zaměstnání měla vždy společný základ – budování. V zastupitelstvu se chci především věnovat čtyřem tématům: silniční a železniční doprava v regionu, rozvoj infrastruktury města, podpora podnikání, věda a výzkum. Ta jsou pro mne klíčová a zajímám se o ně i mimo práci. Podle mne jsou klíčová i pro rozvoj Šumperka.“
Marto, Vy ale nepocházíte ze Šumperka, že?
„Ano, narodila jsem se ve Zlíně. Původně jsme se s manželem rozhodli pro život v Šumperku čistě z pragmatických důvodů – on pracoval v Šumperku a já se starala o dítě. Tak trochu jsem si chvíli snila o návratu na rodné Valašsko, ale brzy jsem v Šumperku našla spoustu přátel, obrovskou podporu rodičů manžela, zajímavou práci, možnost kulturního a sportovního vyžití. Šumperk je nádherné město v podhůří kouzelných Jeseníků. Má výhodu malého klidného města, dobře vybaveného infrastrukturou, ideální místo pro rodinný život. Za skutečnost, že se do Šumperku se mnou přestěhovalo i moje srdíčko, vděčím jak horám, kde se cítím doma, tak i lidem, kteří sem v minulosti přinesli práci a kulturu a vytvořili tak, za historicky velmi krátkou dobu, místo pro život, kde mohou naše děti cítit svoje kořeny.“
Ale něco se Vám v Šumperku také nelíbí?
„Nejvíc mne samozřejmě trápí vysoká nezaměstnanost, architektura sídlišť, společnosti s monopolním postavením, absence celodenního ubytování pro lidi bez přístřeší, dopravní ostrůvky omezující plynulost dopravy, neosvětlené přechody, železniční přejezd na Lidické, MHD… Ano pár věcí bych změnit chtěla, proto se angažuji.“
Ale kdybyste měla moc změnit jen jednu věc, která by to byla?
„Chtěla bych odstranit závist a nenávist mezi lidmi. Takovou moc ale nikdy mít nebudu, takže konkrétně. Udělám vše pro to, aby se v Šumperku snížila nezaměstnanost. Bez práce nejsou koláče, společnost bez práce zápasí s chudobou, kriminalitou… Se zaměstnaností jde ruku v ruce prosperita celého města, zajištění prostředků pro péči o občany, bezpečnost, zajištění kvalitních volnočasových aktivit a další požitky života známé z ekonomicky silných lokalit. Snížení nezaměstnanosti docílíme pouze a jen podporou podnikání.“
Proč by Vás Šumperáci měli volit? Pokuste se, prosím, sama sebe popsat v několika větách.
„K mým výrazným vlastnostem patří vytrvalost, představivost, sociální cítění a tvořivost.
Miluji vše živé – lidi, zvířata, stromy, květiny. Obdivuji vše smysluplné a moudré. Baví mě hledat pravdu, zkoumat přetvářku, nastavit zrcadlo lži a podvodu. Baví mě hledat řád a pořádek v prostředí chaosu. Mám ráda sport, kulturu, tanec, muziku a cestování, ale mými největšími koníčky jsou rodina a práce.“
A na závěr: tři věci, které si s sebou vezmete na pustý ostrov.
„Růžová kabelka, růžové lodičky a lak na nehty.
Nebo raději něco praktičtějšího: fotku rodiny, fotku města Šumperk, vrtulník s plnou nádrží.
Pokud by se to ale mělo vejít do příručního zavazadla tak: mobil, nabíječku na solární energii a kanystr s vodou.
Zřejmě by tam ale nebyl signál, tak pro jistotu něco pro přežití: destilační přístroj, pšeničný klas, střelnou zbraň.
Je to ale zbytečná otázka. Až jednou vlny vyplaví na pobřeží pustého ostrova moje tělo, budu ráda, když na mně zůstanou alespoň plavky, aby se supi před večeří nepolekali.“