Na fakultách ekonomie a byznys školách v Evropě je čím dál oblíbenější specializace na byznys neziskového sektoru. V kosmopolitních dotačních kruzích je rozšířenější anglická zkratka NGO (non government organizations). Třeba prestižní London School of Economic dává přímo magisterský titul (M.Sc., master of science) z oboru NGO and Development. Z dobývání dotačních miliard je v celém vyspělém světě, ale v Evropě zvlášť, velký byznys a dost složitý a sofistikovaný přerozdělovací systém, v němž se živí miliony lidí. Takže si přirozeně žádá i samostatný magisterský titul.
Ta zkratka nevládní je ale dost zavádějící. Velká část peněz, které specialisté na NGO dobývají, totiž pochází od daňových poplatníků. Jen se na té cestě protočí přes několik veřejných přerozděloven a dost často skončí u čerpačů neziskových zdrojů v úplně jiných zemích. Je to byznys velmi výnosný. Nabízí totiž možnost prosazovat svou ideologii za cizí peníze.
Jsou to peníze, přes něž se stále více formuje směřování společnosti. Příjemci dotací a grantů totiž na rozdíl od jiných zájmových a vlivových skupin nemají na práci nic jiného než za ty dotace a granty společnost podle svých představ ovlivňovat. Přesně na to ty dotace a granty dostávají.
Při nakládání s penězi těch druhých je potřeba rozlišovat několik kategorií dotačního byznysu. První jsou „tvrdé“ dotace, za něž se staví silnice, školy, prasečáky nebo se něco pěstuje. To jsou ty, v jejichž kasírování vyniká majitel Agrofertu Andrej Babiš. Pak je několik kategorií měkkých dotací. Z těch ještě relativně tvrdých mezi měkkými se financuje věda nebo školy. Pak jsou ty vůbec nejměkčí peníze, z nichž se platí šíření představ o světě. Často ne těch, kdo peníze dodávají (daňoví poplatníci), ale těch NGO manažerů, kteří je rozdělují. Čerpači těchto měkkých peněz se mnohdy snaží budit dojem, že dělají charitu. Charita je ale pomoc potřebným, nikoliv prosazování vlastních idejí o světě za cizí peníze. Proto je potřeba ji od ideologického dotačního byznysu důsledně oddělovat a nepodlehnout tomuto záměrnému matení.
Poslankyni opoziční TOP 09, lékařce Jitce Chalánkové se až přes využití populárního zákona 106 o svobodném přístupu k informacím podařilo získat detailní přehled příjemců peněz z norských fondů. Bez tlaku „stošestky“ jí ho úředníci, kteří čerpání norských peněz spravují, odmítli vydat. V seznamu je hodně investic do památek, čisté neoddiskutovatelné charity nebo vědecké granty pro „tvrdé“ lékařské, přírodovědné a technické obory na univerzitách. Jsou v něm ale také desítky milionů na čistou ideologii – od ekologismu (Hnutí DUHA, Nezávislé sociálně ekologické hnutí – Nesehnutí) přes gender (ProFem, Fórum 50 %, Gender Studies) po aktivisty různých sexuálních identit (Prague Pride), potlačování svobody ve veřejné debatě (kampaň Hate Free) či antikorupční aktivisty (Frank Bold).
Celý článek o tom, komu jdou dotace a kolik NGO dostávají, si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo zde
http://echo24.cz/a/i9aTT
Týdeník ECHO, autor: Lenka Zlámalová
