Včelaři na Moravě se zatím nepotýkají s masivními plošnými úhyny včelstev. Zda to znamená začátek dobré sezony, je však předčasné hodnotit. Stejně jako předpovídat cenu medu.
I včelaři se nicméně musí vypořádat s rostoucími náklady na léčiva či cukr.
Předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska Václava Sciskaly plošné úhyny nezaznamenal.
„U nás na severní Moravě někde větší úhyny jsou, ale je to spíše místní záležitost. Horší situace bude možná na jižní Moravě a Vysočině. Zajímavé je, třeba v Čeladné jednomu včelaři z dvanácti včelstev zůstaly dvě, soused měl deset a zůstaly mu všechny. Ještě ale není vyhráno, počkejme na konec dubna, květen,“ řekl.
Spolek, kterému předsedá, sdružuje 170 včelařů z různých koutů republiky, nejvíce z Karvinska, Ostravska, Opavska a Bruntálska.
Předseda olomoucké okresní organizace Českého svazu včelařů Leo Czabe má zatím zprávy ze Šternberska, a to o lokálních uhynech. „Co se týká Šternberku, máme na dvou místech také nález moru včelího plodu,“ doplnil.
Masivní úhyny se po dvou problémových letech vyhnuly Javornickému výběžku.
„Měli jsme je loni a předloni, letos to zatím tak strašné není. Pořád zjišťujeme informace, úhyny se svádí na varroázu (nemoc způsobená napadením kleštíkem včelím, pozn. red.) a viry, které varrou doprovází, ale pořád hledáme ještě jiné spouštěče, které zatím nejsou vědecky prokázané. Periody padání včelstev se objevují třeba jednou za tři roky a zatím ani vědci nedovedou říct, co za tím přesně stojí,“ řekl místopředseda Českého svazu včelařů, základní organizace Javorník Petr Dvořák.
Podle Václava Sciskaly může za úhyny stát celá škála vlivů, od přemnožení parazitického roztoče kleštíka včelího až po používání chemie v přírodě.
„V první řadě jsme přechemizovaní. Co kvete, stříkáme, aby dlouho kvetlo, co nekvete, stříkáme, aby to už ani nerostlo. Včely nemají pestrou ani bohatou snůšku. Varroáza (nemoc způsobená napadením kleštíkem, pozn. red.) působí na včely od května. Některé to dají, jiné ne. Nelze říci, že by některý včelař byl horší, protože má úhyny,“ řekl.
Včelám kromě přívětivého přístupu včelaře svědčí pestrá a bohatá strava po celý rok. „Už teď kvetou sasanky, krokusy, lísky mají krásný bohatý pyl. Je třeba aby průběžně celý rok něco kvetlo. Někteří chudáci mají okolo sebe stovky hektarů řepky a jak odkvete, pak už je tam hladomor,“ poznamenal.
O vyhlídkách na letošní sezonu, natož o cenách medu, je v půli března předčasné hovořit.
„Může být škaredě, pak se náhle oteplí a než se včely vzpamatují, bude po jaru. Hodně bude záležet na počasí,“ podotkl Leo Czabe.
I včelaři se nicméně potýkají s rostoucími náklady. Zatímco pořízení úlů a dalšího vybavení mohou zejména ti začínající alespoň částečně pokrýt z dotací, růst cen léčiv, voskových mezistěn nebo cukru jde na jejich vrub.
„Většina včelařů bude spíš řešit cenu cukru. Na druhou stranu řada jich prodává kilo medu pořád za 120 nebo 150 korun, ale dnešní ceny jsou už jiné. Nelíbí se jim, že se zvedá cena cukru, na druhou stranu nejsou ochotni třeba o desetikorunu zdražit kilo medu, což by jim náklady bohatě vynahradilo,“ doplnil Leo Czabe.
Zdroj: www.denik.cz
