Vzácnou zásilku obdržel před nedávnem předseda Šumperského okrašlovacího spolku Radovan Auer. Velká bedna skrývá část pozůstalosti po Leu Slezakovi. Světově nejslavnějším šumperském rodákovi, jehož jméno ve městě samotném znal až donedávna málokdo.
Radovan Auer vynáší pod zahradní pergolu kartonovou krabici. „Přiznám se, že jsem ji stihl zatím jen jednou lehce projít, takže ji můžeme probrat spolu,“ říká novinářské návštěvě a z bedny vytahuje velký sešit v tvrdých deskách.
„To si podle mě nechala rodina zpracovat příběh Lea Slezaka. Myslím, že to bude hodně nosné. Viděl jsem tam spoustu věcí, které jsem doteď neznal. Těším se, až to budu louskat,“ poznamenává předseda Šumperského okrašlovacího spolku.
Artefakty v krabici mají souvislost s Leo Slezakem. Šumperským rodákem, který v první třetině 20. století působil ve Vídeňské státní i newyorské Metropolitní opeře. Po konci operní kariéry se ve 30. letech věnoval filmu.
Většinu položek v krabici tvoří fotografie. Leo Slezak je na nich zachycen s rodinou nebo v různých divadelních rolích.
„Tady je se svými dětmi. Z Waltera se stal slavný hollywoodský herec, Margarete měla kariéru hodně dobře nastartovanou, ale brzy umřela, už někdy v 50. letech,“ vypráví Radovan Auer.
Šumperský okrašlovací spolek získal část pozůstalosti slavného rodáka Lea Slezaka. Zdroj: Deník/Petr Krňávek Právě od jednoho z potomků Lea Slezaka krabice pochází. „Poslala ji Erika Davies Slezak. Je to jeho vnučka, žije nedaleko New Yorku. Pátral jsem po historii Lea Slezaka. Narazil jsem na to, že jeho vnučka je herečka. Našel webovou stránku, kterou spravuje její fanklub. Desítky let hrála v americkém seriálu One Life to Live. Byl tam kontakt na její herecké agenty, napsal jsem jim a ona se obratem, asi za tři dny ozvala,“ líčí Radovan Auer.
Slezakovi potomci mají zájem, aby se o jejich předkovi v jeho rodné zemi vědělo. „Je to pro ně zakladatel rodu. Předchůdci Leo Slezaka byli normální řemeslníci a všechny generace po něm se nějak pohybovaly kolem umění. Erika Davies Slezak mi dokonce psala, že byla v Čechách a jela do Šumperka. Protože tu ale nikoho neznala, nenašla ani Slezakův rodný dům,“ vypráví Radovan Auer a rozbaluje další předmět pečlivě chráněný bublinkovou folií.
„A tady je slavný nůž, kterým Othello vraždí Desdemonu. Pochází z metropolitní opery, byla to Slezakova rekvizita,“ líčí Radovan Auer.
Leo Slezak je známý zejména v německy mluvících zemích. V Šumperku jeho známost upadla po druhé světové válce a odsunu zdejších Němců. „Tím, jak se zařadil do německé kultury, v níž udělal obrovskou kariéru, se v tu chvíli stal pro českou kulturu nevýznamný. Objevujeme ho až teď, kdy se vztahy narovnávají. V německojazyčném světě o něm vědí a znají ho. Hrál ve 46 filmech, Vlasta Burian hrál ve 42. A to Slezak začal hrát až v hodně pozdním věku,“ srovnává Radovan Auer kariéru šumperského rodáka s ikoickým českým komikem.
Na cestě mezi Českem a zámořím je krabice s další částí Slezakovy pozůstalosti, kterou do Šumperku poslal Slezakův vnuk. Bedny Radovanu Auerovi ve sklepě nezůstanou. Předměty hodlá předat do vlastivědného muzea.
„Až to do muzea donesu, rád bych se s nimi pobavil, jestli by Slezakovi nevytvořili stálou expozici. Ideální by také bylo pravidelně konat nějaký Slezakovský koncert nebo jeho dny, využít tuto osobnost v cestovním ruchu. Ve světě je známý a bylo by dobré ho takto každý rok připomínat,“ uvažuje šumperský radní.
Na jeho návrh byla nedávno po Leu Slezakovi přejmenována ulice, v níž stojí jeho rodný dům. Naproti němu se nachází velká ošklivá zeď.
„Rádi bychom tam udělali velkou nástěnnou malbu. Není to drahá věc, stojí kolem padesáti tisíc korun. Byl by to hezký tahák pro turisty. V Olomouci se koná Street art festival, každý rok pořádají akce i v okolních městech. V rámci tohoto festivalu by příští rok mohla malba vzniknout,“ uzavírá Radovan Auer.
