Ač se nachází na dohled od vlakového nádraží, kudy denně projdou tisíce lidí, za poslední desítky let do ní nahlédl málokdo. Řeč je o šumperské Robotárně. Areál před nedávnem získal Olomoucký kraj, sloužit by měl Vlastivědnému muzeu Olomouc. V sobotu 7. října do něj mohla zavítat veřejnost.
„Celý areál se sjednotí a využitý bude primárně pro potřeby muzea. To dostane poměrně solidní pracoviště,“ řekl k budoucnosti Robotárny radní Olomouckého kraje Petr Lysek.
Robotárna byla vybudována na konci 19. století jako Zemská donucovací pracovna. Svému účelu začala sloužit v roce 1899. „Byla to v podstatě lehčí věznice. Byli zde umísťováni lidé, kteří měli problém začlenit se do společnosti, žít spořádaný život, kteří mívali drobnější problémy se zákonem. Mohli to být různí tuláci, žebráci, prostitutky. V tomto nápravném zařízení měli být napraveni k řádnému životu prací,“ popsala historička Vlastivědného muzea Šumperk Michaela Kollerová.
Robotárna s kapacitou 200 mužů a 60 žen začala svému účelu sloužit v roce 1889. Hlavní budova byla ubikací pro kárance, v budově ve dvoře fungovaly dílny. „Nejvíce prostoru zabíraly tkalcovské dílny, dále tu byla dílna krejčovská, zámečnická, truhlářská. Jedna místnost byla vyhrazena pro pracovní zařazení mladistvých,“ vyjmenovala historička.
Zatímco hlavní budova u silnice prošla v minulosti opravami, objekt někdejších dílen vypadá jako za rakouského mocnářství. „Když jsem do něj před pár týdny vkročila, říkala jsem si, že opravdu musí pamatovat císaře pána. Nejsem takový expert, že bych poznala, z jakého období je podlaha nebo dveře, ale myslím, že po roce 1945 se tu nic nehnulo,“ odhadla Michaela Kollerová.
Po roce 1918 část prostor Robotárny sloužila pro českou reálku. České školství nemělo po vzniku první československé republiky v německém Šumperku rozhodně na růžích ustláno.
„Jít tu do školy znamenalo skoro jak jít do basy. Ve dveřích byly stále špehýrky, v oknech mříže. Ze sčítacích operátů z roku 1921 víme, že tu někteří profesoři i bydleli,“ zmínila Michaela Kollerová.
V době nacistické okupace areál převzalo Gestapo a zřídilo zde vyšetřovací věznici. Vězněni zde byli mnozí čeští odbojáři a vlastenci.
Po skončení války byli v Robotárně internováni Němci, kteří si zadali s nacistickým režimem. V roce 1946 díky své velikosti a blízkosti nádraží sloužila jako odsunové středisko.
Ve druhé polovině 20. století se využití pro areál hledalo. Zařazen byl pod vojenskou správu, v 60. letech v hlavní budově vzniklo osm bytů. V 70. letech bylo v Robotárně středisko civilní obrany. V současnosti část hlavního traktu a dvě menší budovy využívá Vlastivědné muzeum Šumperk pro depozitáře, sklady a dílny. Najít je zde možné nejrůznější artefakty. V jedné z kójí na zadním dvoře je na tři díly rozložená socha komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, u zdi protější budovy pod provizorním přístřeškem odpočívá generalissimus Josif Vissarionovič Stalin. Obě sochy byly z veřejného prostoru v Šumperku odstraněny po roce 1989. Druhé jmenované není v současnosti téměř možné pohlédnout do tváře, zakrývá ji šípkový keř.
Areál Robotárny si mohli v sobotu 7. října prohlédnout návštěvníci jubilejní 20. šumperské PechaKucha Night. Samotná akce se ve městě uskutečnila již podvacáté. Během let na ní vystoupilo dohromady kolem 190 účinkujících. PechaKucha je se svižný formát původem z Japonska. Každý účinkující dodá prezentaci s dvaceti obrázky. Na okomentování každého má dvacet vteřin.
„Návštěvník dostane ochutnávku z mnoha oborů, o které se pak může zajímat hlouběji. V klasických PechaKucha vystupují lidé z kreativních průmyslů, architekti, tanečníci, muzikanti, výtvarníci. My máme koncept rozkročenější, naším hlavním zadáním je inspirace. Zveme i podnikatele nebo sportovce. Vím, že z našich šumperských akcí vznikla řada dalších podnětů a spoluprací,“ řekl předseda pořádajícího Šumperského okrašlovacího spolku Radovan Auer.
PROHLÍDKA. Areál Robotárny si mohli minulou sobotu prohlédnout návštěvníci PechaKucha Night.
Zdroj: Šumperský a Jesenický deník
Vydavatel: VLTAVA LABE MEDIA a.s.
