Protesty proti způsobu, jakým Norsko prostřednictvím své sociální služby Barnevern zachází s dětmi a rodinami, přeskočily z Evropy na americký kontinent. Jen za uplynulý víkend proběhly demonstrace před norskými konzuláty v kanadském Torontu (cca 400 lidí) a americkém San Francisku (2800 lidí). Lidé se na protest proti postupům Barnevernu sešli v uplynulých týdnech i v dalších amerických a evropských městech a protesty proběhly také před norskými konzulárními úřady v Austrálii. Momentálně nejsilnější protesty probíhají na podporu rumunsko-norské rodiny Bodnariových, kterým Barnevern na podzim loňského roku odebral 5 dětí, včetně kojeného miminka, a děti následně rozdělil do několika různých pěstounských rodin. O uplynulém víkendu se v Rumunsku na podporu rodiny sešlo 2500 lidí a protesty tu pokračují.
Místa konání akcí a počet lidí, kteří se jich účastní, jsou průběžně aktualizovány na několika facebookových stránkách založených postiženými rodinami, právníky a lidmi, kteří praktiky Barnevernu na vlastní kůži zažili. Provozovatelé těchto stránek navzájem spolupracují a vyměňují si informace.
To potvrzuje i Jordanka Jirásková, která je do těchto mezinárodních uskupení zapojená. „Všichni jsme zaskočeni zejména ohromným nasazením Rumunů, kteří prostřednictvím svých krajanů dokázali rozšířit povědomí o nelidských způsobech norské sociálky do celého světa. Každým dnem přitom na světlo vyplouvají nové případy, které potvrzují obavy ze systematického porušování práv dětí v Norsku a ukazují, že zejména v některých oblastech se Barnevern a jeho úřednice ve snaze udržet děti v pěstounských rodinách neštítí ani lhaní, falšování důkazů a křivých výpovědí.“
Podle evropského poslance Tomáše Zdechovského, který rodinám dlouhodobě pomáhá a angažuje se v jejich prospěch na půdě Evropského parlamentu, už přesto některé rodiny hlásí drobný posun v chování úředníků, který přičítají rostoucímu mezinárodnímu tlaku. „Bodnariovým například umožnili po několika měsících setkání s nejstaršími dětmi. Přestože už po několika dnech po odebrání úředníci tvrdili, že se děti po rodičích neshánějí a v nových rodinách si zvykly, emotivní setkání s rodiči ukázalo, že se především chtějí vrátit domů. Bodnariovi ale stejně jako další rodiny zdaleka nemají vyhráno,“ doplňuje Zdechovský.
Skupina rodin už podle jeho informací také obdržela odpověď Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, na kterého se začátkem roku obrátila oficiálním dopisem s prosbou o pomoc. „Úřad se podle očekávání vymluvil na nedostatek informací a nutnost vyčerpat domácí opravné prostředky. Je to absurdní argument, protože odvolávat se rodiče v Norsku mohou až do osmnáctin svých dětí. A čím častěji to dělají, tím menší šanci uspět mají, protože je to vydáváno za znejišťování pěstounských rodin. Přesto podle mých informací rodiny s pomocí svých právních zástupců dávají dohromady detailní materiály ke svým případům a na zástupce OSN se obrátí znovu, stejně jako na další instituce, které se zaštiťují ochranou práv dětí a rodin.“
Nejbližší demonstrace proběhnou v sobotu 20. února v německém Hamburku, v norském Oslu a v rumunských městech Targoviste a Galati.
