Interpelace na premiéra Bohuslava Sobotku:
Poslankyně Jitka Chalánková: Vážený pane předsedo vlády, koncem května zaslal prezident České republiky Poslanecké sněmovně svůj návrh smlouvy s Norskem o spolupráci v řízeních ve věcech ochrany dětí. Druhého června jsem se obrátila na ministryni Marksovou, jejíž resort je podle Ministerstva zahraničních věcí gestorem této smlouvy, s dotazem, jak hodlá postupovat. Nicméně z odpovědi paní ministryně ze dne 1. července je zřejmé, že se k návrhu nehlásí a domnívá se, že gestorem by mělo být Ministerstvo spravedlnosti.
Ponechám nyní stranou, že paní ministryně, která se snaží pod svá ochranná křídla stáhnout agendu týkající se dětí, najednou dává od dětí ruce pryč, a táži se vás, pane předsedo jako nadřízeného ministrů zahraničních věcí, spravedlnosti i práce a sociálních věcí, kdo je či kdo má být gestorem této smlouvy.
Vážený pane předsedo vlády, budete se tedy tímto návrhem prezidenta republiky zabývat, nebo jste jej uložili k ledu a doufáte, že se na něj už nikdo nikdy nebude ptát? A pokud jde o mrtvý dokument, může jej vláda zveřejnit?
Interpelace na ministryni Michaelu Marksovou:
Poslankyně Jitka Chalánková: Vážená paní ministryně. Koncem června jste společně s ředitelem Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí pracovně navštívili Norsko a jednali zde s norskou ministryní pro děti a rovné příležitosti Solveig Horne a se zástupci Bufdiru, to jest norského ředitelství pro děti a rodinu. O této skutečnosti jsem se bohužel nedozvěděla ani od vás, ani od doktora Kapitána, ale od norské ministryně Horne, která zjevně vůbec nevidí důvod vaši schůzku tajit.
Chci se vás tedy zeptat za prvé: O čem jste jednala s norskou ministryní? Za druhé: Využila jste této příležitosti a zmínila jste se jí, popřípadě po dohodě se svými ostatními vládními kolegy, o možnosti sjednat bilaterální smlouvu o spolupráci ve věcech péče o děti, jak ji navrhl prezident České republiky? Za třetí: O čem jednal doktor Kapitán s představiteli Bufdiru? A za čtvrté: Nakolik se jednání týkalo případu sourozenců Michalákových?
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za vaši otázku a požádám paní ministryni o odpověď. Prosím.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Tak já opět děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, ano, tato návštěva byla stejná jako jiné moje oficiální návštěvy. To není žádné tajemství, a rozhodně to tajemství opravdu být nemělo. Samozřejmě že předmětem toho jednání byla i kauza rodiny Michalákových.
Co se týče té smlouvy s Norskem, jak jste se vlastně už ptala, nebo jste interpelovala pana premiéra, my se domníváme, že tato smlouva je naprosto nadbytečná, protože nezapomeňte, že Norsko - teď se nepamatuji, jestli od června, nebo od července - přistoupilo k Haagské úmluvě, a tím pádem podle našeho názoru je to dostatečné. A ta bilaterální smlouva, tak jak byla navržena, neměla obdoby s jinou zemí. Je opravdu nadbytečná a to jsme takto i řekli na jednání s panem ministrem Zaorálkem panu prezidentovi.
My jsme se dohodli na tom, že norská strana nám (zprávy?) o případech, které se týkají rodičů, kteří jsou občany České republiky, případně dětí, které jsou občany České republiky, že nám je bude zasílat, což z té norské strany byl pokrok a my jsme to kvitovali jako dobrý základ budoucí spolupráce. Dále jsme znovu zopakovali naše pozice k případu dětí Michalákových a zopakovali jsme tu pozici, která je již obsažena v písemném stanovisku, kterým Česká republika vstoupila do řízení v tomto případě v Norsku. Tam jsme především zdůraznili, že česká strana za prvé nemá relevantní informace o tom, že byla dostatečná práce s biologickou rodinou, a také jsme tam vyjádřili nesouhlas s tím, že rodiče byli zbaveni svých práv.
Já se domnívám, že to je to nejdůležitější. A ty informace nejsou vůbec nové. Myslím, že paní poslankyni Chalánkové jsou dávno známé. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní poslankyně se chystá na doplňující otázku. Prosím.
Poslankyně Jitka Chalánková: Chtěla bych paní ministryni poděkovat. Určitě částečně ty odpovědi jsou přínosné. Chtěla bych jenom upozornit, že ta Haagská úmluva, o které jste hovořila, se nevztahuje zpětně na tyto případy, což by byl právě rozdíl od té prezidentské smlouvy. A stejně jako pana premiéra se vás chci zeptat, jestli je tedy možné tento prezidentský návrh smlouvy bez všeho dalšího zveřejnit. To je jedna věc.
Co jste mi pověděla o případu kauzy Michalákových, ano, četla jsem pozici České republiky. Odpověď norské strany u soudu byla, že právo na rodinný život - které se domnívám, že je v tomto případě porušeno - je plně vyřešeno tím, že děti žijí v pěstounských rodinách. To opravdu odporuje mezinárodněprávním úmluvám, kterými je Norsko vázáno. Uvidíme tedy dál. Ten nesouhlas jste vyjádřili pouze ústně, těch možností je víc.
Já chci věřit tomu, že se Česká republika připojí k Evě Michalákové při dalším projednávání tohoto případu u Evropského soudu pro lidská práva, kam bezpochyby tento případ doputuje. (Předsedající: Vás čas.) Děkuji.
Interpelace na ministra Roberta Pelikána:
Poslankyně Jitka Chalánková: Vážený pane ministře, dne 27. května loňského roku dala Sněmovna svůj souhlas k ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování. Tato takzvaná Lanzarotská úmluva vstoupila pro Českou republiku v platnost letos od 1. září, tedy před šesti týdny. Během prvního i druhého čtení jste výslovně ujistil Sněmovnu, že úmluva je - cituji - již dnes plně plněna, její ratifikací tedy České republice nevzniknou žádné nové povinnosti, které by musela splnit tím, že by něco promítala do svého právního řádu. Obdobné ujištění dal zahraničnímu výboru váš náměstek Petr Jäger. Nyní byl Sněmovně předložen pozměňovací návrh číslo 4506 k návrhu novely trestního zákoníku, sněmovní tisk 588, který s odvoláním právě na nutnost provést ustanovení Lanzarotské úmluvy v českém právním řádu prolamuje povinnou lékařskou mlčenlivost a nově kriminalizuje pouhé neoznámení trestného činu pohlavního zneužívání. Mezi tímto pozměňovacím návrhem a vašimi vyjádřeními je zjevný rozpor a já bych ráda měla ve věci zcela jasno.
Vážený pane ministře, můžete mně i celou Sněmovnu ještě jednou výslovně ujistit, že Lanzarotská úmluva nevyžaduje žádné další změny českých zákonů a že uvedený pozměňovací návrh jde nad rámec jejich požadavků? Mimochodem nestačilo by, aby lékaři měli pouze možnost, ale nikoliv povinnost oznamovat trestné činy na dětech? Jsem připravena předložit návrh novely zákona o zdravotních službách, který by toto umožnil. Ale nutit lékaře oznamovat pouhé podezření a neoznámení dokonce kriminalizovat považuji za silně přehnané. Tento návrh, o kterém jsem hovořila, mám k dispozici.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, mohl bych odpovědět jediným slovem: ano. Skutečně jsme přesvědčeni o tom, že úmluva nevyžaduje, aby došlo k zavedení této povinnosti, či dokonce ke kriminalizaci jejího nesplnění, a z tohoto důvodu také ten pozměňovací návrh nikterak nepodporujeme. Domníváme se, že nejenže se neopírá ve skutečnosti o Lanzarotskou úmluvu, ale zároveň jej považujeme i za věcně nesprávný, neboť se obáváme, že by mohl vést k tomu, že se těm poškozeným nedostane ani lékařské pomoci, a to proto, že tu bude obava právě z nahlášení takového chování. Domníváme se, že pro trestněprávní ochranu zcela dostačuje, že lékař v rámci svého uvážení bude moci doporučit buď zákonnému zástupci, nebo dítěti samému, aby se samo obrátilo na policii, popřípadě mu s tím nějak pomoci. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím.
Poslankyně Jitka Chalánková: Velmi děkuji, pane ministře. Hovoříme stejnou řečí. Mám doplňující otázku. Vážený pane ministře, Sněmovna loni na jaře maximálně urychlila projednávání úmluvy. Uvedl jste tehdy, že prodléváme s ratifikací, tak je velice důležité z hlediska naší mezinárodní image, abychom co nejdříve konečně tuto smlouvu ratifikovali.
A k tomu dvě otázky. Za prvé: Proč Úmluva do dnešního dne nebyla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv? A za druhé: Má Ministerstvo spravedlnosti nějaké poznatky, zda se tuto velmi důležitou úmluvu v dohledné době konečně chystají ratifikovat i Norsko a Velká Británie, respektive znáte důvody, proč tak Norsko a Velká Británie dosud neučinily? Je v tomto směru vyvíjen na Norsko a Velkou Británii nějaký tlak obdobný tlaku, který byl před ratifikací vyvíjen na Českou republiku?
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Nejprve poznamenám, že ratifikační listina byla uložena u depozitáře 2. 5. 2016, to znamená, na té mezinárodní scéně již je známo a zřejmé, že jsme úmluvu ratifikovali. Přiznám se, že v tuto chvíli nevím, proč dosud nebyla publikována ve Sbírce. Zjistím to a dodatečně vás budu informovat. Zrovna tak osobně nevím, proč oba zmíněné státy dosud úmluvu nepodepsaly. Zase zjistím, zda o tom něco neví Ministerstvo, a s nadhledem a morálním kreditem země, která již ratifikovala tuto úmluvu, zajisté budeme tlačit i na tyto země. (Poslankyně Chalánková mimo mikrofon: Děkuji.)
