Konec března a listopadu. To jsou klíčové termíny druhého pokusu o obnovu historické Rudolfovy aleje v novodobých dějinách Olomouce. Na jaře tu kvůli zákeřné nemoci půjdou k zemi nedávno vysazené kaštany, na podzim pak místo nich město vysadí odolnější lípy. Kvůli větším rozestupům ale bude stromů méně.
V jednom ze symbolů hojně navštěvovaných olomouckých parků půjde k zemi všech 206 kaštanů vysazených při velké obnově aleje v letech 2010 a 2012. Stát tu přitom podle původních plánů měly desítky let. Napadla je ovšem smrtelná choroba decimující jírovce v celé Evropě - takzvaná slizotoková nekróza.
Na hledání řešení pro nemocnou alej, kterou je nutné vykácet, pracovala komise odborníků. Mimo jiné řešila, jaké rozestupy budou stromy mít, což má vliv na jejich počet. Přes dvě stovky kaštanů od sebe teď dělí pět metrů, mezi lípami však budou mezery deseti- až dvanáctimetrové. Tento týden výsledek práce komise projednali radní.
„Návrh komise byl odstup deset anebo patnáct metrů. V případě patnácti metrů by se nové stromy nestříhaly. Po sedmdesáti až devadesáti letech by došlo k úplnému zastínění aleje. To se nám nelíbilo. Proto chceme desetimetrové odstupy, kdy by třicet let od výsadby měl proběhnout první řez. Necháme na našich potomcích, jak budou vzhled aleje řešit,“ doplňuje náměstek olomouckého primátora Aleš Jakubec.
Fakt, že známé stromořadí půjde kompletně k zemi, je znám od konce loňského roku. Kvůli prozatím nevyléčitelné nemoci kaštanů tak neslavně skončila roky trvající snaha o jeho obnovu, na které město pracovalo v letech 2009 až 2012.
Vedle oprav chodníků a výměny laviček, lamp i odpadkových košů pokácelo všechny staré vzrostlé stromy. Mnohdy už byly ve špatném zdravotním stavu. Nahradily je opět - nyní nakažené - kaštany. Nebezpečná slizotoková nekróza však tehdy nebyla tak rozšířená a vysázení kaštanů prosazovali i památkáři. Vykácené stromy čeká spálení
Nemocné stromy musejí zmizet do konce března. Povolení odstranit 206 jírovců už Olomouc získala.
„Stromy budou vytrhány. Kvůli slizotokové nekróze je třeba je spálit,“ upřesňuje Jiří Uhlíř, ředitel Výstaviště Flora, jež olomoucké parky spravuje. Přesný termín město ještě určený nemá. Náklady se předběžně pohybují kolem milionu.
Kromě vítězných lip odborníci vybírali také mezi javory a platany. „Platany se ale potýkají s rakovinou, ve Francii se kácejí kilometry platanových alejí. A pokud jde o javor, je náchylný na klíněnku,“ dodává Jakubec.
Lípu velkolistou tak vedení města zvolilo jako nejodolnější variantu. Navíc má na Rudolfovu alej historickou vazbu, v 19. století v ní lípy rostly spolu s kaštany. Šéf Flory navíc u lip vyzdvihuje jejich odolnost při případném tvarování.
„V budoucnu bude možné alej upravit řezem do podoby vysokých zelených stěn a obnovit tím koncepci starou sto let, anebo alej ponechat volnému růstu,“ popisuje Uhlíř.
Zdůrazňuje, že kromě samotných stromů čeká letos u aleje obnova také záhony. Příští rok na jaře uplyne 150 let od založení Rudolfovy aleje. Uhlíř si tak přeje, aby stromořadí bylo při oslavách v co nejlepší kondici. Město musí zachovat počet stromů, do aleje se však nevejdou
Alej musí město znovu vysázet do konce listopadu. Ze zákona o ochraně přírody má ovšem povinnost za vykácené stromy do parku doplnit takzvanou náhradní výsadbu. Zajímá vás dění v krajích?
Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.
V praxi to zjednodušeně řečeno znamená, že za každý pokácený kaštan, by radnice měla vysadit nový strom. Dvě stě mladých lip se však do aleje kvůli větším rozestupům už nevleze.
„V parku proto musíme najít vhodná místa pro další stovku stromů,“ dodává Jakubec.
Počítá s tím, že i tentokrát se do obnovy známé aleje částečně zapojí coby dobrovolníci sami Olomoučané. Přednost by ovšem podle něj měli dostat ti, kteří se účastnili výsadby v letech 2010 a 2012.
