Vedle hlavy státu zahynula rovněž polovina vedení hlavní opoziční strany Právo a spravedlonost, stejně jako špičky dvou menších parlamentních stran. S těmito lidmi odešla léta zkušeností, jejich vize a myšlenky.
Politici však tvořili jen část obětí neštěstí, je vhodné si připomenout i ostatní. V Polsku se prominentnímu postavení těší církev a armáda. Zatímco dopad tragédie na církev není nijak dramatický, ozbrojené síly byly doslova dekapitovány a obrazně řečeno přišly vedle své hlavy i o svoji duši (zahynuly špičky vojenského kléru, stejně jako další vojenští představitelé spjatí s hrdou válečnou tradicí Polska).
Mnohé z jmen obětí v našem prostředí postrádají na důležitosti, ale ve skutečnosti se jedná o výrazné osobnosti symbolizující hořký, ale vítězný zápas s komunistickým režimem 80. let. Pro naše sousedy symbolizují boj za svobodu a demokracii, ještě za života se stali pevnou součástí velkolepé polské historie.
Zmínku si zaslouží i oběti z řad organizací, které pečují o odkaz polské minulosti, aby z něj mohly čerpat i budoucí generace.
Pro polský veřejný život znamená sobotní neštěstí ránu, která se bude hojit dlouho. Pro občany České republiky je složité plně pochopit strašlivou hloubku tragédie, kterou pro Polsko znamená tato katastrofa jen kousek od „prokleté" Katyně. Poláci jsou však našimi přímými sousedy, důstojným vyjádřením účasti dokážeme, že uznáváme hodnoty, které překračují hranice a překonávají ideové či politické rozpory. Současně využijme této příležitosti k hlubšímu zamyšlení nad naší společností, naší minulostí a právě i nad našimi hodnotami. A věnujme i myšlenku velkému národu, který byl opět, tak jako tolikrát v minulosti, stižen velkou a nečekanou tragédií.
