Norská sociálka v Česku

Sociální služba z Norska má u nás pověst asi jako StB. Teď se ukázalo, že se v Česku podílí na přípravě zákona o podpoře ohrožených rodin. Kritici se obávají hromadného odebírání dětí rodičům.

Důvodem špatné reputace je odebrání dvou chlapců v Norsku žijící Češce Evě Michalákové, které v posledních dvou letech plní stránky novin. Podle Michalákové a jejích obhájců byl krok neodůvodněný, navíc Norové znemožňují matce kontakt s dětmi (viz Případ Evy Michalákové). Prezident Miloš Zeman činnost norské sociálky dokonce neváhal přirovnat k nacistickému programu na převýchovu dětí Lebensborn. „Ty děti jsou odnárodňovány,“ konstatoval Zeman.

Jenom se inspirujeme

České odpovědné úřady však na norský systém zastávají zcela jiný názor. Podle zjištění TÝDNE se totiž norští sociální pracovníci podílejí na přípravě českého zákona o podpoře ohrožených rodin, který má stanovit nová pravidla odebírání a péče o ohrožené děti. Formou školení seznamují Norové úředníky z českého ministerstva práce a sociálních věcí se svým systémem. 
Podle ministerského webu Pravonadetstvi. cz se jedná i o paragrafované znění. „Jde zejména o vypracovávání analýz na aktuální témata, které budou podkladem pro připravovaný věcný záměr nového zákona,“ odůvodňuje setkání českých úředníků s Nory mluvčí ministerstva Petr Habáň. Ministerstvo se podle něho při přípravě zákona inspiruje i jinde, nejenom v Norsku. Na otázku, zda podobné setkání proběhlo i se sociálními pracovníky z jiných zemí, však do uzávěrky čísla neodpověděl.

Svatý zájem dítěte

„Je to naprosto nepřijatelné,“ říká poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09). Norská sociálka má podle ní práva, která jdou za hranu toho, co je přijatelné. Například vstoupit v noci do bytů kontrolovaných rodin a sledovat tam kojení matky v praxi. „Vytipovávají si rodiny, které jsou jakýmkoli způsobem napadnutelné třeba proto, že jsou chudší nebo že jsou rodiče zdravotně handicapovaní, a pak jim děti seberou,“ říká Chalánková s poukazem na osud slovenské holčičky Maxine. Tu měli rodině odebrat proto, že matka je neslyšící a neudržuje s dítětem dostatečný oční kontakt. Norská sociálka se však k tomuto případu (stejně jako k dalším) odmítá vyjadřovat s tím, že to je proti zájmům dítěte. 
Chalánková, ale i další kritici se obávají, že přílišná inspirace Norskem by vedla v Česku k neodůvodněnému odebírání dětí rodičům. Zastánci severské země ovšem tvrdí, že ji média i kritici vykreslují v příliš černých barvách. „V Norsku jsou prostě úplně jiné standardy ochrany dětí, kde je zájem dítěte brán jako něco úplně svatého,“ konstatovala například ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). 
Jinými slovy, Norové reagují už při sebemenším náznaku, že dítě může v rodině trpět. S podrobnostmi chystaného zákona ministerstvo veřejnost ani časopis TÝDEN na přímý dotaz neseznámilo.

***

Případ Evy Michalákové Synové Denis a David byli manželům Michalákovým odebráni v únoru 2012 kvůli podezření, že je otec sexuálně zneužívá. Policie začala prošetřovat jeho i matku, ale podezření se nepotvrdilo. Manželé se později rozvedli. V roce 2014 se případem začal zabývat český parlament, ministerstvo zahraničí poslalo do Norska dvě nóty. Letos zahájilo Norsko řízení o adopci mladšího ze synů. Vadí mu mimo jiné medializace případu. Minulý týden se proto kvůli tomu obrátil na norského krále Haralda V. prezident Miloš Zeman.