Nadšenců, kteří pečlivě zapisují údaje o dění v obcích Olomouckého kraje, rok od roku ubývá. Přesné statistiky sice neexistují, ale pobočky Státního okresního archivu v regionu uvádějí, že už řada obcí v regionu kroniku nevede. Přitom jde o zákonnou povinnost platící nepřetržitě už od roku 1920.
„Šance najít u nás psavého člověka, který je ochotný obětovat nějaký volný čas za víceméně symbolickou odměnu a vést obecní kroniku, je mizivá,“ shrnul starosta Bílé Vody na Jesenicku Miroslav Kocián. Obec marně hledá kronikáře už téměř deset let.
Je to pro nás klíčový informační pramen. Pokud kronika není, je velmi složité dopátrat se v obcích potřebných informací.
Miroslav Koudela olomoucký archivář
Z velkých měst teď nemá kronikáře zábřežská radnice. „Předchozí kronikář skončil, teď už nějakou dobu hledáme vhodného člověka, ale zatím nikoho nemáme,“ posteskl si starosta Zábřehu František John.
Město už připravuje záložní variantu. „Pokud v dohledné době nikoho neseženeme, zkusíme se domluvit s někým z úřadu, nejlépe z odboru školství a kultury, jestli by tuto práci alespoň dočasně nevykonával. Ale nutit nikoho nemůžeme,“ připustil John.
Olomoucký archivář Miroslav Koudela připomíná, že role obecních kronik v pátrání historií je nezastupitelná. „Je to úžasný zdroj poznání pro budoucnost. A pro nás klíčový informační pramen. Pokud kronika není, je velmi složité dopátrat se v obcích potřebných informací,“ upozornil Koudela.
Starostka kronikářkou
Zatímco v řadě obcí a měst kronikář chybí, jiné mají štěstí a kroniky mohou vést tak, jak je potřeba. I když například v Rohli na Zábřežsku píše kroniku starostka Eva Petrášová, která je povoláním knihovnice. Kronikářkou v obci je od roku 2004, v čele obce osm let.
Rohelská starostka ani neměla možnost zjistit, zda by bylo možné sehnat pro obec jiného kronikáře.
„Práce starosty na obci je hodně časově náročná a vedení kroniky bere další čas. Musím však přiznat, že mě ani nenapadlo, že budu hledat místo sebe někoho jiného. Mě život na vesnici vždy zajímal a ráda jej dokumentuji,“ svěřila se Petrášová.
Podobně zařízené to má šumperská radnice. Kronikářem už deset let sice není starosta, ale rovněž člověk spjatý dlouhodobě s radnicí: šéf oddělení kultury a vnějších vztahů Bohuslav Vondruška.
„Vedení města tehdy chtělo, aby kroniku psal někdo z radnice, protože to bude i z pohledu informovanosti nejlepší. Když se mě starosta zeptal, zda bych nedělal kronikáře, hned jsem kývl, protože to úzce souvisí s mou prací a mám taky vzdělání v oblasti památkové péče,“ sdělil Vondruška.
Jediný problém, který teď s kronikou v Šumperku má, je technického rázu. „Kronika se vede v počítači a tiskne na tiskárně. Město na ni dlouhodobě používá ruční papír z losinské papírny. Jenže na nové tiskárně je s ním potíž, protože je pro ni příliš hrubý,“ vysvětlil Vondruška.
Kronikářem ve dvou obcích, možná přibude třetí
Jako kronikář se nenudí Martin Kašpar, jenž má na starost Těšetice na Olomoucku. Obec má navíc dvě osady: Rataje a Vojnici.
Teď mu přibude ještě práce na kronice v nedalekém Ústíně. „Tam ji vedl i můj předchůdce v Těšeticích, protože Ústín byl dlouho součástí Těšetic,“ připomenul Kašpar.
Podle něj je to dobré kvůli dalším shodám. „Jde o stejnou farnost, obce mají stejnou školu a kdysi měly taky stejného majitele. Tím pádem zdroj informací je vlastně pořád v místě,“ popsal.
Kroniku začal psát před čtyřmi roky, v pouhých třicet letech. Ke psaní se dostal přes svého předchůdce. Ten zpracovával obecní kroniku dlouhých 43 let.
„Už pět let předtím, než jsem se stal kronikářem, mi říkal, že to jednou budu dělat. Věděl o mém zájmu o historii a dění v obci a okolí. Tehdy jsem mu nevěřil,“ přiblížil Kašpar.
„Když musel před čtyřmi lety skončit a zeptal se mě, jestli bych kronikářství nevzal, tak jsem hned kývl,“ přiblížil Kašpar. Vášeň pro historii částečně koresponduje s jeho podnikáním. Zabývá se totiž genealogií.
Teď se ozvala ještě další obec, která je bez kronikáře a má o jeho služby zájem. „To místo nebudu prozrazovat. Ale je pravděpodobné, že mi přibude další kronika,“ odhaduje.
Kronika má i facebookovou stránku
Do kronikaření vložil moderní prvky. „Založil jsem facebookovou stránku, kam dávám získané materiály pro kroniku. Už se párkrát stalo, že jsem přes Facebook získal jména lidí na fotkách, která bych jinak hodně obtížně sháněl,“ popsal Kašpar.
Kroniku vede v počítačové podobě, stejně jako další vesnice a města. „Už můj předchůdce přešel na počítačovou verzi. Já se však chci časem vrátit k ručně psané kronice. Víc se mi to líbí,“ svěřil se.
Jedinou otázkou je, zda bude kronikářem v Těšeticích déle než jeho předchůdce. „On začínal s kronikařením v sedmatřiceti letech, já už ve třiceti, takže mám náskok. Je čistě v mých rukou, zda ho překonám,“ doplnil Kašpar.
