Česko se při předsednictví ukázalo jako týmový hráč. S jeho koncem zájem o EU nesmí pohasnout
Konec českého předsednictví v Radě Evropské unie se nezvratně blíží ke konci. Je tak na čase, aby se Česko zamyslelo nejen nad svým dalším směřováním v rámci EU, ale také nad otázkou, jak nejlépe využít nově nabyté kontakty a zkušenosti z předsednictví.
Minulému předsednictví experti a komentátoři vyčítali hned několik problémů. Kromě pádu vlády zmiňovali pozorovatelé také velký odliv diplomatů a úředníků, což se ukázalo být kritické i před stávajícím předsednictvím. Jeho nízký rozpočet vedl k tomu, že část pozic museli pokrýt stážisté a studenti vysokých škol.
Ačkoli je přirozené, že s každým předsednictvím diplomatický personál narůstá čistě pro potřeby předsednictví, je nutné zajistit personální kontinuitu a ponechat si kvalitní diplomaty a úředníky ve státní správě. I to bylo tématem diskuse Evropa – naše budoucnost, kterou uspořádal Institut pro křesťansko-demokratickou stranu a institut TOPAZ.
Předsednictvím splácí Česko dluh svým partnerům
„Heslo minulého předsednictví ‚Evropě to osladíme‘ mi přišlo až nabubřelé, a špatně to dopadlo. Proto jsem rád, že jsme si letos dali heslo ‚Evropa jako úkol‘, a to aniž jsme věděli, co vše nás čeká,“ prohlásil během debaty místopředseda české vlády Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Bývalý slovenský premiér a prezident Wilfried Martens Centre for European Studies Mikuláš Dzurinda upozornil, že v EU existuje celá řada odstředivých sil, které mimo jiné přispěly například k brexitu a lze je nyní pozorovat v evropských debatách o energetice. „Ovšem české předsednictví výrazně přispělo k těm dostředivým silám EU, které státy semkly,“ uvedl Dzurinda.
Předsednictví se podílí na utváření budoucnosti EU, a to české není výjimkou. Navíc přišlo v nelehké době a čeští zástupci se musí vypořádávat s celou řadou krizí společně s obvyklou agendou evropských institucí. Zatímco se dokončují dlouhodobé návrhy EU, jako například balíček klimatických opatření či legislativa týkající se digitalizace, politici a diplomaté musí aktivně reagovat také na situaci kolem energetické krize a ruské invaze na Ukrajinu.
„Velký podíl na úspěchu českého předsednictví má i politická povaha předsedy vlády Petra Fialy. Ten totiž klade velký důraz na prosazování evropských řešení při hledání odpovědí na strategické otázky a globální výzvy,“ dodal Dzurinda. A právě společná evropská řešení české předsednictví hledá například při řešení energetické krize, kdy ukázalo, že je schopné hledat kompromisy.
„Češi konečně splácejí dluh zemím, které nám do EU pomohly. Navíc jsme ukázali, že umíme být týmovým hráčem, což mohlo překvapit celou řadu našich evropských partnerů,“ vyzdvihl Jurečka současnou roli Česka.
Evropské země nyní čelí největší výzvě v oblasti energií od dob plynové krize v roce 2009. Řešení leží nejen na bedrech EU, ale i na jednotlivých členských státech, včetně Česka.
A co bude po předsednictví?
Jaké úkoly tedy Českou republiku po konci předsednictví čekají? Lucie Tungul, politoložka z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, upozornila na to, že Česko musí nadále pracovat na evropských záležitostech. „Jedním z největších hrdinů jsou ti, kteří předsednictví odpracovali přímo na místě. Přála bych si, aby bylo Česko schopné si tyto lidi udržet.“
Naráží tím na již zmiňovaný odliv diplomatického personálu po prvním předsednictví. Přitom odliv lidských zdrojů s sebou nese i ztrátu potřebných kontaktů na ostatní partnery v EU.
A nejde jen o diplomatické posty. Jurečka upozornil také na roli ministrů, kteří se hned zkraje svého funkčního období stali významnými evropskými hráči. „Naši ministři byli v centru dění a mají výborné kontakty na ostatní unijní lídry i na zástupce z (Evropské) Komise a Parlamentu. Mohou si tak udržet poměrně velký vliv i po konci předsednictví.“
Lidské zdroje nejsou tím jediným, co musí podle Tungul po předsednictví zůstat. Na debatě apelovala, aby po konci předsednictví evropská témata nevymizela z každodenního politického života a aby jim politici i nadále věnovali dostatečnou pozornost. To je podle ní způsob, jak problematiku přiblížit běžným občanům. „Zvýší se tak české povědomí o Unii, čímž se nám podaří vybudovat plnohodnotnou diskuzi o EU. Díky tomu si ujasníme, co od EU chceme a co od ní očekáváme.“
Blíž než se může zdát
Současné krize budou dříve či později minulostí, a Česko se tak musí připravit i na dlouhodobější výzvy. V horizontu příštích deseti let se například z Česka stane čistý plátce do rozpočtu EU, podobně jako je dnes například Německo. To v praxi znamená, že Česká republika bude do rozpočtu EU přispívat více peněz, než z něj potom sama na dotacích získá.
Momentálně je Česko čistým příjemcem. V loňském roce například získalo o 88,8 miliardy korun více, než do společného rozpočtu odvedlo.
„Až se překlopí období, kdy se z čistého příjemce staneme čistým plátcem, bude to velkou výzvou. A bude nutné voličům vysvětloval, jaké přínosy nám EU nabízí kromě dotačních fondů,“ upozornila během debaty Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), předsedkyně Poslanecké sněmovny.
Čistými plátci se přitom Česko může stát dříve, než se na první pohled zdá. Podle dat evropského statistického úřadu Eurostat se v roce 2019 stala Praha třetím nejbohatším regionem v EU, a zařadila se tak po bok Lucemburska či Bruselu. Kromě toho, že Česko bohatne, má na platby do EU vliv i brexit a nižší ochota bohatších členských států přerozdělovat finanční částky současným způsobem.
Další dlouhodobou výzvou je i často diskutované rozšiřování EU. V současnosti jsou nejžhavějšími kandidáty na členství Severní Makedonie, Černá Hora či Albánie. Některé státy však další rozšiřování odmítají a argumentují tím, že je nejdříve nutné upravit základní smlouvy a EU na rozšíření institucionálně připravit.
Česko si v minulosti rozšiřování stanovilo jako jednu ze svých priorit. V poslední době se tento akcent začal znovu objevovat v kontextu ruské invaze na Ukrajinu. „Vstup těchto zemí by měla být pro Česko priorita. A nejde o žádný zrychlený přístup. Tyto země do Unie patří a chybí tu. A Česko jim musí být schopno s přístupem opravdu reálně pomoci,“ zdůraznila politoložka Tungul možnou roli Česka v rámci rozšiřování EU.
EU přitahuje západní Balkán k sobě. Roamingem i penězi na energetiku
Prezidenti a premiéři zemí EU přijeli do Albánie potvrdil své závazky vůči celému regionu západního Balkánu, na který se v uplynulých letech zapomínalo.
Autor: Kateřina Horáková, Mikuláš Dzurinda, Kateřina Horáková, Lucie Tungul, Marian Jurečka
