Vizualizace proměny prostoru olomoucké tržniceAutor: knesl + kynčl architekti
Jako příklady dává návrhy na proměnu tržnice nebo vodáckého kanálu.
Vedení města se kritice diví. Co je nám vytýkáno, už děláme, brání se. Problematika se nejspíš objeví na březnovém jednání zastupitelstva.
Lokalita tržnice a bývalého autobusového nádraží je podle opozičního ProOlomouc ukázkovým příkladem.
Hnutí reprezentované architekty Pavlem Grassem a Tomášem Pejpkem na něm ilustruje nedostatky, které plánování města chybí.
„Podoba tržnice je dlouhodobě nehotová, přitom je to důležité místo. Kdo kreslil záměr na novou tržnici, vůbec se nestaral, jestli je například potřeba zabývat se propojením Bezručových a Smetanových sadů. A ani nemohl, protože mu to územní plán neukládá," vytkl Pavel Grasse architektonické studii, kterou si nechala od ateliéru Knesl+Kynčl zpracovat společnost Tržnice Hopa.
Hnutí ale vadí, že na prostor tržnice přitom magistrát nemá pořízené územní studie, tedy podklady, které řeší uspořádání dané lokality a navrhují, kde bude parkování či zeleň.
Vizualizace proměny prostroru olomoucké tržnice. Autor: knesl + kynčl architekti
Veřejné prostranství: více než jen jeden zájem
Představitelé opozice proto po městě chtějí, aby zpracovalo podrobnou představu, jak s podobnými prostranstvími nakládat.
Takovou koncepci má potom nabídnout k veřejné diskusi a průběžně na zastupitelstvu schvalovat její změny.
Případný investor by pak jasně věděl, jak se kde v Olomouci chovat.
„Dnes město nemá představu. Nemůže pozitivně ovlivňovat investice. Neví jak, nemá podle čeho," dodal Pavel Grasse.
Jako další, co se nepovedlo, vidí připravovaný umělý vodácký kanál na Mlýnském potoce pod nákupní galerií Šantovka.
„Privátní subjekt přinesl chvályhodný záměr. Jenže takové veřejné prostranství má plnit více funkcí než uspokojení jednoho soukromého zájmu," řekl Pavel Grasse.
Na nejbližším jednání proto bude tlačit na zastupitele, aby se zasadili o změnu.
Vizualizace vodáckého kanálu u obchodního centra Šantovka. Autor: A2 architekti
Teoretický fetiš a prospěšný nástroj
Architekt Jakub Kynčl, který kromě studie tržnice zpracovával s kolegy i nový územní plán Olomouce, nepovažuje pravidla pro veřejná prostranství za špatný nápad.
„Nicméně hranice mezi teoretickým fetišem a prospěšným nástrojem může být tenká," poznamenal, že koncepce by se měla týkat především podoby ulic. Ostatní veřejné prostory jako například náměstí, park nebo tržiště navrhuje řešit individuálně.
Ke kritice návrhu tržnice Jakub Kynčl sdělil, že projekt už vytýkané nedostatky obsahuje.
Připomněl také průvodní zprávu studie tržnice, kde je místo přirovnáno ke kloubu mezi různými světy.
„Svou jasně definovanou a artikulovanou prázdnotou spojuje dvě intenzivně zastavěné struktury historické jádro a nově vznikající čtvrť Šantovka," citoval. Spojení podle něj funguje i mezi městskými parky.
Stejně tak s názory ProOlomouc nesouhlasí ani vedení radnice.
„Samozřejmě, že město koncepci veřejných prostranství má, ale vzhledem k vyjádřeným názorům asi není taková, jak by si ji kritici představovali," reagoval náměstek primátora Aleš Jakubec (TOP 09), který spravuje odbory koncepce a rozvoje a životního prostředí.
Doplnil, že lokality v Olomouci rozpracovávají studie a regulační plány.
„Město systematicky usiluje o to, aby byla stanovena koncepce veřejných prostranství. Všechny územní studie a regulační plány jsou zveřejňovány na stránkách města," uvedl náměstek Aleš Jakubec.
Podotkl, že územních studií má město víc, než kolik podmiňuje územní plán.
Jednání s veřejností podle něj značně zastávají komise městských částí.
„Veřejné projednávání investičních záměrů je však závislé i na ochotě investora. Město nemá nástroje, jak ho donutit, snad s výjimkou, pokud se jedná o investice na městském pozemku," dodal náměstek.
Autor: Ondřej Zuntych
